Ostrava-Svinov (do 60. let 20. století Svinov-Vítkovice, potom přibližně do roku 1993 Ostrava-Poruba) je železniční stanice na adresách Peterkova 79/5, Peterkova 132 a prosklená přístavba na ul. Peterkova 107/16 nacházející se ve Svinově, jedné z ostravských městských částí.
Stanice leží na trati Přerov–Bohumín a ve stanici z ní odbočují tratě do Opavy a Českého Těšína. Dominantou stanice je neobarokní výpravní budova z roku 1845 s prosklenou přístavbou odbavovací haly postavenou podle projektu architekta Václava Filandra v roce 2006. Objekt je kulturní památkou.
Ve stanici zastavují vlaky všech kategorií dopravců České dráhy, RegioJet či LEO Express.
Do roku 2018 zde byl informační systém HIS-VOICE s hlasem populárního herce, režiséra a dabéra Václava Knopa od firmy mikroVOX, nyní je zde instalován systém INISS od firmy CHAPS s hlasem herečky a dabérky Kateřiny Mendlové Horáčkové (původně mezi lety 2018 až 2021 s hlasem brněnské herečky Danuše Hostinské-Klichové). Od roku 2018 je stanice řízena z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov.
Před nádražím je umístěna kovová socha Levitace od sochaře Davida Moješčíka.
Historie Nádraží bylo postaveno v rámci budování Severní dráhy císaře Ferdinanda v úseku z Lipníka nad Bečvou do Bohumína, který byl dokončen v roce 1847. Dokončení tohoto úseku mělo zpočátku význam především kvůli dolům na Ostravsku. Po dokončení opavské přípojky v roce 1855 začalo toto nádraží nabývat na významu a po dokončení Vítkovické závodní dráhy (VZD) v roce 1888 se stalo též nákladním nádražím s velkým počtem seřaďovacích kolejí zasahujících až do prostor pozdější dálnice D1. Jeho využití bylo v 70. a 80. letech 20. století podtrženo těžbou uhlí v přilehlém dole Svinov.
Původní nádraží bylo dvakrát rozšířeno, a to v 70. letech 19. století a poté v roce 1895, kdy se z něho stal architektonický a urbanistický celek v neobarokním slohu. Začátkem 20. století mělo podobu dochované výpravní budovy s krytým prvním nástupištěm a dále valy nahrnutými mezi dalšími kolejemi.
V roce 1909 byl na zasedání vítkovického zastupitelstva podán návrh na změnu názvu nádraží z „Schönbrunn" na „Schönbrunn - Witkowitz".
Ve 20. letech 20. století byla vystavěna lávka, přes kterou bylo v místech jižního podchodu možné se bezpečně přesouvat mezi nástupišti ČSD a VZD. Naopak v místech pozdějšího severního podchodu vedl úrovňový přechod přes koleje (viz historické fotografie v galerii níže). Zhruba v polovině 90. let 20. století byla lávka kvůli jejímu nevyhovujícímu technickému stavu snesena a pro příchod k vlakům tak sloužil do roku 2003 (kdy byly vybudovány podchody) pouze zmiňovaný úrovňový přechod.
Tramvajové tratě náhled|Připomínka tramvajové trati na svinovském přednádraží V prostoru před výpravní budovou nádraží vedly historicky 3 tramvajové tratě do:
Kyjovic – původní železniční trať z roku 1925 byla v letech 1943 až 1948 přestavěna na tramvajovou trať a v úseku mezi svinovským nádražím a Porubou sloužila až do roku 1970, po němž zůstala v provozu pouze současná trať Poruba-Kyjovice, Klimkovic – původní železniční trať z roku 1911 byla v roce 1926 přestavěna na tramvajovou trať a sloužila až do roku 1978, Přívozu – od roku 1907 sem vedla tramvajová trať z Moravské Ostravy než byla s rozšířením svinovských mostů v 70. letech 20. století odkloněna do rozrůstající se Poruby.
Dostavba Polanecké spojky S rostoucím vytížením VZD přestávala její jedna kolej stačit potřebám spojení mezi Svinovem a Vítkovicemi a tak byly začátkem 60. let 20. století obnoveny plány na dostavbu a zprovoznění tzv. Polanecké spojky. Jejím prostřednictvím se 22. prosince 1964 otevřela větev trati z Kunčic přes Vítkovice na Svinov nebo Polanku nad Odrou, čímž byla zprovozněna trať Svinovem a Českým Těšínem.
Křižovatka dělníků a havířů Především v 80. letech 20. století nádražím procházely denně tisíce dělníků a havířů, kteří dojížděli z okolí pracovat do ostravských továren a šachet. Svinovská nádražní restaurace, stánky a bufety na nástupištích díky tomu vyexpedovaly jedno z největších množství jídel mezi stravovacími podniky v Ostravě. Podle tehdejšího provozovatele se tam denně prodalo 35 hektolitrů piva, 2500 obložených housek, 2000 obložených chlebíčků a 150 kg hotových salátů. Ve stánku na „opavském“ nástupišti se prodalo 100 kg hrubých párků s hořčicí.
Zánik dráhy do Vítkovic 1. července 1991 byla na VZD ukončena osobní doprava a v roce 1995 byl snesen úsek kolejí po ocelárny. Pozůstatkem této trati je ocelový příhradový most přes řeku Odru z roku 1926, na kterém byla zřízena cyklostezka, a násyp s opěrnými zdmi mostků v místní části Nová Ves. Tím došlo také k uvolnění místa pro úsek dálnice D1 Ostrava-Rudná – Hrušov budovaný v letech 2003 až 2007.
Povodně v roce 1997 Nádraží bylo zasaženo povodněmi v roce 1997, neobešlo se to bez rabování.
Kompletní rekonstrukce nádraží Rekonstrukce v letech 2001 až 2006 byla součástí výstavby 2. železničního koridoru a byla prováděna za plného provozu nádraží. Celkové náklady na obnovu svinovského nádraží vyšly na 580,6 milionu korun.
Rekonstrukce trati a nástupišť V první etapě mezi lety 2001 a 2003 proběhla výstavba nových krytých nástupišť a k nim vedoucích podchodů na jižní a severní straně nádraží. Na tomto základě bylo optimalizováno i okolní kolejiště. „Opavskému“ nástupišti v severní části nádraží byl zachován jeho historický ráz.
Rekonstrukce přednádraží V další etapě mezi lety 2003 a 2005 vznikl vybouráním dvou protilehlých a dvou vzdálených objektů nový přednádražní prostor s autobusovými zastávkami, parkovacími plochami, odpočinkovou zónou s vodními prvky a nový provozní objekt dopravního podniku s informačním střediskem města.
Rekonstrukce výpravní budovy V poslední etapě mezi lety 2004 a 2006 byla provedena rekonstrukce výpravní budovy, ze které byly během 70. a 80. let 20. století necitlivě sneseny veškeré architektonické články, osekány římsy a bosáže a dvojitá okna s obloukovým nadpražím byla vyměněna za typová zdvojená, kyvná.
Architekt Václav Filandr nechal upravit budovu do její historické podoby, pro navýšení kapacity k ní nechal přidat moderní přístavbu vstupní haly v hi-tech stylu z oceli a skla. Přístavba byla zvolena maximálně průhledná, takže historická část nebyla zatlačena do pozadí.
Tato citlivá rekonstrukce byla v roce 2007 oceněna několika architektonickými cenami.
Jelikož kvůli poddolování celý objekt za svou životnost klesl i s územím přibližně o 1 metr, kryté 1. nástupiště přestalo sloužit pro nástup do vlaků a stalo se venkovní čekárnou se stromy, retro stánky a venkovním posezením restaurace.
Otevření rekonstruovaného nádraží Dne 29. června 2006 byla za přítomnosti primátora města Ostravy a představitelů Českých drah, Správy železniční dopravní cesty, společnosti OHL ŽS, Státního fondu dopravní infrastruktury a Moravskoslezského kraje rekonstrukce oficiálně ukončena. Současně byla také oficiálně ukončena modernizace další části koridorové trati] v úseku Studénka – Ostrava. náhled|Zaplavené jižní zhlaví stanice (15. 9. 2024)
Povodně v roce 2024 Areál nádraží byl zasažen povodní v roce 2024. Voda napáchala škody tak jako před 27 lety ve výpravní budově a nově také v obou podchodech, které byly kompletně zatopeny. Železniční provoz ve stanici byl zcela zastaven od rána v neděli 15. září do pondělí 23. září ráno, kde však vlaky z jihu končily, neboť hlavní nádraží dosud nebylo po povodni v provozu.
Dřívější názvy 1847–1907 Schönbrunn 1907–1918 Schönbrunn-Witkowitz 1918–1939 Svinov-Vítkovice 1939–1942 Schönbrunn-Witkowitz 1943–1945 Schönbrunn (Oder) 1945–1961 Svinov-Vítkovice 1961–1993 Ostrava-Poruba 1993–dosud Ostrava-Svinov
Propojení se svinovskými mosty náhled|Svinovské „plato“ před demolicí (2010) V 70. letech 20. století se předpokládala výstavba nové výpravní budovy, která by byla spojena s nově vystavěnými svinovskými mosty tzv. „platem“. To mělo být vybaveno i pojízdnými chodníky, avšak celý záměr se nikdy nerealizoval. Bylo postaveno jen to tzv. „plato“, které představovalo pasáž, k níž vedla od nádraží ocelová konstrukce s pozvolně stoupajícím chodníkem. Komerční prostory pasáže nejčastěji obsazovali trhovci s levnou módou. Postupem času se staly nevzhlednými a tak je po různých časových průtazích nechalo město na podzim roku 2010 zbourat. Uvolněný prostor plánoval soukromý investor zastavět novým třípatrovým obchodním molem s restauracemi a kavárnami, přes které by se cestující dostali z nádraží na svinovské mosty „suchou nohou“. K tomuto záměru však nakonec nedošlo, proto v těchto místech vede pouze nekrytý chodník.
Galerie
Současnost
Historie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Odjezdy vlaků Fotogalerie historických fotografií Denní provoz ve stanici Noční provoz ve stanici (2018) Noční provoz ve stanici (2017) Noční provoz ve stanici (2015) Noční provoz ve stanici (2014)
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Svinov Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1847 Kategorie:Železniční stanice tratě Ostrava-Svinov – Opava východ Kategorie:Železniční trať Přerov–Bohumín Kategorie:Železniční trať Ostrava-Svinov – Český Těšín Kategorie:Stavby ve Svinově Kategorie:Doprava ve Svinově Kategorie:Svinov (Ostrava) Kategorie:Postaveno v Česku 1847