náhled|Victor Mordechaj Goldschmidt|301x301pixelů
Victor Mordechaj Goldschmidt (10. února 1853 Mohuč – 8. května 1933 Salcburk) byl německý mineralog a krystalograf. Je známý svou průkopnickou prací v krystalografii, zejména v systematické krystalové chemii a klasifikaci minerálů. V letech 1913 až 1923 vytvořil devítisvazkový Atlas krystalových forem (Atlas der Krystallformen), který měl výrazný vliv na založení oboru krystalografie.
Goldschmidt vyvinul koncept Goldschmidtových pravidel, která popisují iontové poloměry a substituci v krystalových mřížkách. Zavedl Goldschmidtovy symboly Φ (fí) a ρ (ró) pro gnómonické úhly krystalů. Gnómonický úhel se vztahuje ke gnómonické projekci, což je metoda zobrazování krystalových ploch. Jeho výzkum významně přispěl k pochopení krystalových struktur a jejich chemickému složení. Jeho práce tak položila základ moderní mineralogii a geochemii.
Vzdělání Goldschmidt se narodil v roce 1853 v Mohuči jako syn židovského obchodníka Salomona Benedikta z bohaté rodiny Goldschmidtů a Josefíny Edle z Portheimu, která pocházela z bohaté židovské podnikatelské pražské rodiny Porgesové z Portheimu. Rodina chtěla, aby pracoval v metalurgii, a proto navštěvoval Bergakademie Freiberg v Sasku, kde byl ovlivněn Albinem Weisbachem. V roce 1874 promoval v oboru metalurgického inženýrství.
Goldschmidt byl přitahován mineralogií a krystalografií, a proto rozšířil svá studia v Heidelbergu o tyto vědní obory. Doktorát získal v roce 1880 u Heinricha Rosenbusche za svou práci na mechanické analýze hornin. Ve studiích pokračoval ve Vídni v letech 1882 až 1887. Spolupracoval s Aristidem Březinou a Heinrichem von Foullonem. Především se zabýval zkoumáním molekulární struktury pevných látek a určováním intenzity a způsobu působení molekulárních sil v krystalech. V roce 1888 napsal habilitaci na téma Projekce a grafická klasifikace krystalů (Projektion und graphische Krystallberechnung).
Kariera V roce 1888 se oženil s Leontine Porges z Portheimu, dcerou matčina bratra, textilního továrníka Eduarda Porgese. Se svou ženou cestovali po celém světě a sbírali umělecké a etnografické předměty. V období 1919 až 1921 podnikli námořní plavby do Asie, Afriky a Oceánie. Své sbírky pak vystavili ve Výmarském paláci (Palais Weimar) v Heidelbergu, který zakoupili. V roce 1919 darovali svou rozsáhlou sbírku uměleckých děl a etnografických artefaktů spolkové zemi Bádensko.
náhled|upright=0.8|Ukázka goniometru z konce 18. století
Goldschmidt společně s rodinou založil Institut für Mineralogie und Kristallographie v Heidelbergu. Za hlavní považoval měření (zejména dvouokruhovým goniometrem) a určování struktury krystalů. Zde také vznikly přípravné práce a podklady pro rozsáhlý devítisvazkový Atlas krystalových forem.
V roce 1893 se stal mimořádným profesorem na univerzitě v Heidelbergu a v roce 1909 byl jmenován řádným čestným profesorem. V roce 1913 mu bylo uděleno členství v Heidelberská akademie věd (Heidelberger Akademie der Wissenschaften). Během jeho působení na fakultě v Heidelbergu byl jedním z jeho slavných studentů americký vulkanolog Thomas Jaggar a nositelka Nobelovy ceny Dorothy Crowfoot Hodgkinová.náhled|upright=0.8|Ukázka úhloměrné stupnice ve stupních a radiánech pro goniometr
Výzkum a funkce Od roku 1913 do roku 1923 pracoval na devítisvazkovém Atlase krystalových forem (Atlas der Krystallformen), který měl vliv na založení oboru krystalografie. Zkonstruoval dvoukruhový goniometr a prováděl pečlivá měření gnómonických úhlů krystalů. Gnómonický úhel se vztahuje ke gnómonické projekci, což je metoda zobrazování krystalových ploch. Zavedl jednotky Φ (fí) a ρ (ró) vypůjčené z astronomie. V roce 1913 založil časopis Příspěvky ke krystalografii a mineralogii (Beiträge zur Kristallographie und Mineralogie). Kolem roku 1917 byl jmenován tajným radou (Geheimer Hofratem). V roce 1923 byl jmenován čestným členem Heidelberské společnosti pro přírodní historii a medicínu (Naturhistorisch-Medizinischen Verein Heidelberg). V roce 1888 společně s rodinou založil Institut für Mineralogie und Kristallographie v Heidelbergu. V roce 1933 tento ústav přejmenoval na Victor-Goldschmidt-Institut für Kristallforschung. Goldschmidt byl vynikající pedagog. Neexistovaly pro něj mezidisciplinární hranice. Jeho vyučovací metody byly oblíbené nejenom doma ale i v zahraničí. Mimo oblast mineralogie a krystalografie se zabýval otázkami přírodní filozofie. V roce 1901 například napsal spis O harmonii a komplikaci.
Konec života náhled|upright=0.8|Hrob Victora Goldschmidta v Heidelbergu
Na začátku roku 1933 na základě nařízení nacistické vlády byl Goldschmidt propuštěn z univerzity v Heidelbergu kvůli svému židovskému původu. Se svou ženou odešel do Salcburku a bydleli spolu v hotelu Salzburgerhof.
náhled|Pamětní kámen (stolperstein) Leontiney Goldschmidtové v Heidelbergu
V květnu roku 1933 Goldschmidt zemřel na žaludeční vředy a perforaci žaludku. Jeho tělo bylo vdovou převezeno zpět do Heidelbergu, kde bylo zpopelněno. Jeho žena zůstala v Heidelbergu, ale nacistický rozkaz k její deportaci do koncentračního tábora ji 25. srpna 1942 přivedl k sebevraždě.
Dílo Index der Kristallformen der Mineralien, Katalog všech známých krystalických forem všech minerálů, 3 svazky, (1886-1891) Kristallographische Winkeltabellen (1897) Atlas der Krystallformen, 9 svazků desek, Verlag Winters, Heidelberg (1913-1923)
Odkazy
Reference
Literatura Leo Baer: Ein wissenschaftlicher Bibliophile. In: Philobiblon, Jg. 6 (1933), Heft 7, S. 257f. G.C. Amstutz: Goldschmidt, Victor. In: Ch.C. Gillespie (ed.), Dictionary of Scientific Biography, Vol. 5. Charles Scribner’s Sons, New York 1981, S. 455–456 (auch in http://www.encyclopedia.com). Joseph Walk (vyd.): Kurzbiographien zur Geschichte der Juden 1918–1945. hrsg. vom Leo Baeck Institute, Jerusalem. Saur, München 1988, ISBN 3-598-10477-4, s. 120. Clara Schlichtenberger: Harmony and Complication. The collection of Victor Goldschmidt, founder of the Ethnographic Museum of the J. u. E. von Portheim-Stiftung in Heidelberg. In: Journal of the History of Collections. Bd. 10, 1998, S. 199–206 (Digitalisat). Hans Jürgen Rösler: Der Kristallograph Victor Goldschmidt 1853–1933. Seine Jugendjahre und seine Beziehungen zu Berlin und Freiberg. TU Bergakademie Freiberg, 2004. ISBN 3-86012-232-0 Alexander Kipnis: Goldschmidt, Victor Mordechai. In: Badische Biographien (N.F.), Bd. 5 (hg. v. von Fred Ludwig Sepaintner). W. Kohlhammer, Stuttgart 2005, S. 96–98. Martin Sattler: Die Kulturtheorie von Victor Goldschmidt. Völkerkundemuseum der Josefine und Eduard von Portheim-Stiftung, Heidelberg 2005 (Digitalisat). Renate Marzolff: Leontine und Victor Goldschmidt. Heidelberg 2007. Frank Engehausen: Die Josefine und Eduard von Portheim-Stiftung für Wissenschaft und Kunst 1919–1955. Heidelberger Mäzenatentum im Schatten des Dritten Reiches. verlag regionalkultur, Ubstadt-Weiher 2008. ISBN 3-89735-531-0 Dagmar Drüll: Heidelberger Gelehrtenlexikon 1803–1932. (vyd.): Rektorat der Ruprecht-Karls-Universität-Heidelberg. Springer, Berlin Heidelberg Tokio. 2012, ISBN 978-3-642-70761-2
Související články Krystalografie Krystalická mřížka Minerál Hornina
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí vědci Kategorie:Narození 10. února Kategorie:Narození v roce 1853 Kategorie:Úmrtí 8. května Kategorie:Úmrtí v roce 1933 Kategorie:Narození v Mohuči Kategorie:Úmrtí v Salcburku Kategorie:Muži