Sidonie (valašsky a ) je osada a katastrální území tvořící část města Brumov-Bylnice v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Leží v Bílých Karpatech v těsném sousedství česko-slovenské státní hranice v nadmořské výšce 355 metrů. Většina zástavby se nachází v délce 4,5 kilometru v údolí podél toku Vlárky, k Sidonii však patří i oblast Vlárského průsmyku se stejnojmenným nádražím.
Historie Sidonie byla původně, stejně jako sousední Svatý Štěpán, sklářskou vesnicí. Roku 1788 ji zřídil majitel brumovského panství Jan Křtitel Illesházy a pojmenoval ji po své manželce Sidonii Illesházyové. Sklářská huť se nacházela v uherské části osady. Nejprve se osada jmenovala Svatá Sidonie a náležela k obci Bylnici. V letech 1899 až 1908 byla v Sidonii vybudována sklářská dělnická kolonie (domy čp. 65-71). Roku 1933 ukončila zdejší huť svoji činnost a na přelomu let 1937 a 1938 byla zbourána.
Po zániku Československa na konci roku 1992 byla nová státní hranice původně vedena tokem Vlárky. Většina zástavby osady se nachází na pravém, moravském břehu říčky, skupina několika domů v centrální části vsi, které obývalo devět rodin, však stojí na levém břehu, který připadl Slovensku. Jediná přístupová silnice, vedoucí z Vlárského průsmyku, navíc tok Vlárky několikrát překračuje. Slovenská část osady s názvem Sidónia se stala součástí obce Horné Srnie a místním rodinám se značně zkomplikoval život spjatý se zbytkem vesnice, nacházející se nyní již v jiném státě. Dne 25. července 1997 došlo k úpravě česko-slovenské státní hranice a malé území na levém břehu s několika domy v centru Sidonie se stalo součástí Česka (vyměněnou za osadu U Sabotů u Javorníku). Státní hranice je rovněž od té doby vedena středem silnice z Vlárského průsmyku.
Přírodní poměry V katastru vsi se nachází přírodní rezervace Sidonie s původním, více než 200 let starým bukovým porostem, která byla vyhlášena dne 12. července 1984 k ochraně genofondu zdejších bukových porostů a dále k ochraně brouků střevlíka hrbolatého a tesaříka alpského.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1953 byla Sidonie součástí Bylnice. 1. ledna 1952 se moravská část osady stala samostatnou obcí, formálně však bylo oddělení provedeno až k 1. lednu 1954Úřední list republiky Československé, ročník 1954, částka 105, str. 998, vydáno v Praze dne 21. srpna 1954. Z rozhodnutí gottwaldovského ONV byla obec k 1. červenci 1964 přejmenována na Sidonii. Od 15. července 1976 je Sidonie částí města Brumov-Bylnice.
Pamětihodnosti Kaple svatého Martina Chlebová pec – kulturní a technická památka. Sloužila sklářům v Sidonii na pečení chleba i svátečního pečiva. V Sidonii se jich dochovalo pouze 7. V některých se peče i dodnes. Původně pecí bylo 19. Asi nejznámější pec je na takzvané Rajčůrni. Střecha je pokryta šindelem.Kolonie sklářů a chlebová pec , vychodni-morava.cz
Fotogalerie
Odkazy Reference
Literatura Petr Mašláň, Lenka Plevová: Sidonie – historie a příroda sklářské osad, Museum regionu Valašsko, Vsetín 2014, .
Externí odkazy
Neoficiální stránky Sidonie Spolek pro rozvoj místní části Sidonie
Sidonie dostala k 220 letům také vylepšení oltáře Zlínský deník, 4. 12. 2008 Sidonka je krásná, shodují se vesničané Zlínský deník, 23. 2. 2009
Kategorie:Osady v okrese Zlín Kategorie:Sídla v Bílých Karpatech Kategorie:Valašsko (Morava) Kategorie:Sídla na česko-slovenské státní hranici Kategorie:Hraniční spory Kategorie:Dělnické kolonie v Česku Kategorie:Zaniklé sklárny v Česku Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Brumov-Bylnice