Původně gotický kostel svatého Bartoloměje stojí na návrší uprostřed bítovanské návsi v okrese Chrudim. Kostel svatého Bartoloměje svým umístěním na návrší nad říčkou Ležák tvoří přirozenou dominantu vesnice. Kostel je od 17. května 2005 chráněn jako kulturní památka.
Historie Bítovanský kostel se poprvé zmiňuje již r. 1350 jako farní kostel, který byl tehdy z Pražské arcidiecese vyloučen, a přiřazen k Litomyšlskému biskupství. V husitských válkách ztratil svého faráře. Později, a to až do r. 1621, byl při něm opět samostatný duchovní správce vyznávající podobojí. Načež byl přidělen jako flliální ke Skutečské faře, a po obnovení Žumberské fary r. 1682 k faře této.Památky archaeologické a místopisné. 1857, roč. 2, č. 1. 1857. ISSN 1801-5786.
Kostel byl barokně upraven v roce 1652, v 18. století za panství hrabat ze Schonfeldu byla upravena chrámová loď a v letech 1881–1883 za patronátu knížete Františka Josefa z Auerspergu byl kostel regotizován chrudimským architektem a stavitelem Františkem Schmoranzem starším.
Kostel svatého Bartoloměje slouží jako filiální kostel žumberské farnosti. Pravidelné bohoslužby se v kostele nekonají.
Popis náhled|vlevo|Půdorys kostela
Exteriér Kostel svatého Bartoloměje je jednolodní orientovaná stavba s obdélnou lodí zakončenou pětibokým presbytářem se stupňovitými opěrnými pilíři a s předsazenou západní věží s osmibokou jehlancovou střechou krytou břidlicí. K věži bylo přistavěno točité schodiště vedoucí na kůr a do zvonového patra věže. K presbytáři na severní straně přiléhá sakristie zaklenutá valenou klenbou. Presbytář osvětlují vysoká hrotitá okna s novogotickými kružbami.
Loď je osvětlena po stranách dvěma dvojicemi vysokých hrotitých oken, fasádu člení lizénové rámy a profilovaná korunní římsa obíhající loď i presbytář. Na vnější straně severní zdi kostela, vedle sakristie, je zazděno v řadě deset pískovcových náhrobních kamenů ze 16. a 17. století, mezi ně patří například památky členů rodů Ostromírských z Rokytnika, Bechyňů z Lažan, Závišů z Osenice a rytíře Hynka Bernarta Záviše z roku 1613. Další fragment náhrobku je vsazen do zazdívky severního portálu v podvěží.
Fasáda kostela je tvořena hladkou vápennou omítkou v kombinaci bílých ploch a okrových plastických článků. Sedlová střecha kostela je kryta bobrovkami. Sakristii osvětluje drobné hrotité okénko s hlubokou špaletou, v níž je osazen plochý, do trnů roztepaný pás železa ve funkci mříže. Nepůvodní vstup do sakristie je na východní straně. Hlavní vstup do kostela je na západní straně hranolové věže v neogotickém, lehce hrotitém portálu. Nad ním je v prvním patře nevelké hrotité okno s novogotickou kružbou přerušující mezipatrovou římsu. Zvonové patro věže je z volných stran osvětleno hrotitými novogotickými okny s kamenným ostěním.
Interiér Presbytář je zaklenut jedním křížovým polem žebrové klenby a paprsčitým závěrem, pod ním je nepřístupná krypta. Loď je plochostropá. Stěny člení jednoduché pilastry, jejich hlavice jsou tvořeny zalomením římsy. Na západní straně je zděná kruchta, podklenutá třemi poli segmentové klenby. Pod kruchtou je široký půlkruhový průchod do podvěží, uzavřený prosklenou stěnou s dveřmi.
Hlavní oltář je novogotický z doby poslední přestavby, boční oltáře (oltář sv. Jana Nepomuckého a oltář Panny Marie) s bohatě vyřezávanými akantovými rámy jsou ze začátku 18. století.
V sousoší a mobiliáři se nachází hodnotný krucifix v nadživotní velikosti z poloviny 18. století a obraz sv. Bartoloměje ze stejného období. V kostele se také nachází hornický oltář, připomínající těžbu železa v okolí.PODHORSKÝ, Marek. Chrudimsko. In: Pardubický kraj. Praha: Freytag & Berndt, 2004, s. 145-145. .
Zvony Na věži visí dva zvony. Jeden byl přelit roku 1777 a původně nesl latinský nápis začínající zněním „We gmęnu Pana Krysta gest zvon… Kyrje eleyson Chryste eleyson“. Druhý zvon byl přelit roku 1838 a vznikl v Praze u dvorního zvonaře Karla Bellmanna.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Bítovany Bartoloměje Bítovany Bartoloměje Bítovany Bartoloměje Bítovany Kategorie:Kulturní památky v okrese Chrudim Kategorie:Bítovany