Moritz svobodný pán Manfroni von Manfort (uváděn též pod jménem Monfroni von Monfort) (19. října 1832 Vídeň – 5. září 1889 Montebello) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. válečného námořnictva sloužil od roku 1849 a absolvoval cestu kolem světa. Vyznamenal se účastí v několika válkách a jako jeden z mála námořních důstojníků byl držitelem prestižního Vojenského řádu Marie Terezie. Díky tomu získal v roce 1874 titul barona a nadále působil ve vysokých funkcích u námořnictva, uplatnil se také jako pedagog a spisovatel. V letech 1883–1888 byl velitelem arzenálu v Pule a krátce před úmrtím byl povýšen do hodnosti viceadmirála (1889).
Biografie náhled|vlevo|Fregata SMS Novara, na níž Moritz Manfroni absolvoval cestu kolem světa (1857–1859) Pocházel ze staré italské rodiny nobilitované v roce 1554, byl synem vrchního finančního rady. Absolvoval gymnázium v Gorici a v roce 1849 vstoupil jako kadet k rakouskému válečnému námořnictvu. V letech 1849–1851 na fregatě SMS Venus absolvoval cestu do Karibiku se zastávkami na Madeiře a v Neapoli. Po návratu získal hodnost praporčíka (1851)Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1854; Vídeň, 1854; s. 643 dostupné online s přidělením k námořnímu arzenálu v Benátkách a sloužil na různých lodích v Jaderském moři. V letech 1856–1859 byl dělostřeleckým důstojníkem na fregatě SMS Novara a v roce 1857 obdržel hodnost poručíka II. třídy.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1857; Vídeň, 1857; s. 889 dostupné online Na fregatě SMS Novara absolvoval pod velením kapitána Wüllerstorfa cestu kolem světa. Jako poručík I. třídy (1859)Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 715 dostupné online sloužil u břehů Dalmácie a v roce 1864 se zúčastnil dánsko-německé války. Během války v Itálii v roce 1866 se vyznamenal v bojích proti Garibaldiho jednotkám na jezeře Lago di Garda.
náhled|vlevo|Erb rodu Manfroni von Manfort V roce 1866 byl povýšen na korvetního kapitána a v letech 1866–1868 byl v Pule velitelem námořních jednotek na pevnině.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 739, 743 dostupné online V roce 1868 byl vyslán na studijní cestu do Francie a Anglie a téhož roku obdržel hodnost fregatního kapitána.Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 898 dostupné online V letech 1868–1873 byl velitelem výcvikové lodi SMS Adria a mezitím byl v roce 1872 povýšen na kapitána řadové lodi.Kais. Königl. Militär Schematismus 1873; Vídeň, 1873; s. 660 dostupné online V roce 1873 byl přidělen k námořnímu oblastnímu velitelství v Terstu, v dalších letech byl velitelem obrněné lodi SMS Kaiser (1875) a fregaty SMS Radetzky (1875–1876).Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 77 dostupné online V roce 1876 byl znovu přeložen do Terstu a v roce 1878 k námořnímu sborovému velitelství v Pule. Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1878; Vídeň, 1878; s. 4, 72 dostupné online Na císařské jachtě SMS Miramar doprovázel korunního prince Rudolfa na cestě do Španělska (1879).Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1879; Vídeň, 1879; s. 88 dostupné online Poté působil u námořního arzenálu v Pule a v letech 1881–1882 byl velitelem kasematové obrněné lodi SMS Erzherzog Albrecht. Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1881; Vídeň, 1881; s. 4, 84 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 838 dostupné online
V letech 1883–1888 byl velitelem námořního arzenálu v PuleHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 58 dostupné online Prosazoval nové metody ve výcviku důstojníků dělostřelectva, s nimiž se seznámil v zahraničí, byl také autorem tří učebnic pro kadety námořnictva. Mezitím byl k datu 1. května 1884 povýšen do hodnosti kontradmirála. Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1885; Vídeň, 1885 s. 3, 76 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 931, 934 dostupné online V roce 1888 se na bitevních lodích SMS Laudon a SMS Tegetthoff stal velitelem divize,Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1888; Vídeň, 1888; s. 109 dostupné online ale v červenci téhož roku ze zdravotních důvodů odešel na dovolenou, v roce 1888 nicméně ještě absolvoval cestu do Barcelony. K datu 1. září 1889 byl penzionován v hodnosti viceadmirála.Služební postup Moritze Manfroniho in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 111 dostupné online
Zemřel 5. září 1889 ve věku nedožitých 57 let jen několik dní po svém formálním odchodu do penze. Zemřel v Montebellu (dnes součást Terstu) a pochován byl na hřbitově v obci Cattinara (dnes taktéž součást Terstu).
V roce 1867 se oženil s Angiolinou Pagliaruzzi von Edelhain (1850–1917). Z manželství se narodily dvě děti. Syn Moritz (1879–?) zahynul za první světové války na východní frontě v Haliči. Dcera Angiolina (1878–1955) byla manželkou barona Osvalda Görtze von Astein (1865–1920), viceprezidenta zemské vlády v Bukovině.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 1088 dostupné online
Tituly a ocenění Za zásluhy ve válce roku 1866 získal rytířský kříž prestižního Vojenského řádu Marie TereziePřehled nositelů Řádu Marie Terezie na webu austro-hungarian army.com dostupné onlineSeznam nositelů Řádu Marie Terezie in: Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 46 dostupné online a na základě řádových stanov měl nárok na šlechtický titul barona. byl v roce 1874 povýšen do stavu svobodných pánů. Při té příležitosti mu bylo povoleno změnit jméno na Manfroni místo dosavadního Monfroni. Během služby u námořnictva se stal nositelem řady dalších vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Moritze Manfroniho in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 316 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1864) 60x60pixelů Válečná pamětní medaile (1864) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1866) 60x60pixelů rytíř Vojenského řádu Marie Terezie (1866) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1872) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1889)
Zahraničí 60x60pixelů Řád pruské koruny (1865, Prusko) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Guadalupe (1867, Mexiko) 60x60pixelů důstojnický kříž Řádu sv. Mořie a sv. Lazara (1867, Itálie) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa (1880, Portugalsko) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Isabely Katolické (1880, Španělsko) 60x60pixelů komandér Řádu slávy (1882, Tunisko) 60x60pixelů velkokříž Námořního záslužného kříže (1889, Španělsko)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 345–351 (heslo Moritz Manfroni von Manfort) ISBN 3-7648-2511-1
Externí odkazy Moritz Manfroni von Manfort in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Císařského řádu Guadalupe Kategorie:Nositelé Námořního záslužného kříže (Španělsko) Kategorie:Nositelé Řádu Isabely Katolické Kategorie:Nositelé Řádu slávy (Tunisko) Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa Kategorie:Narození 19. října Kategorie:Narození v roce 1832 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 5. září Kategorie:Úmrtí v roce 1889 Kategorie:Úmrtí v Terstu Kategorie:Pohřbení v Terstu Kategorie:Muži