V průběhu války v Pásmu Gazy Izrael provedl několik pozemních invazí na palestinské území Západního břehu Jordánu. Před pozemními invazemi obvykle probíhaly letecké údery. Cílem invazí byly palestinské uprchlické tábory a některá města (například Dženín a Túlkarim).
K 8. lednu 2025 bylo na území Západního břehu Jordánu a Východního Jeruzaléma Izraelci zabito 816 Palestinců (včetně 182 dětí a nejméně 18 žen) a dalších 6500 zraněno. Stejně jako v Pásmu Gazy i zde byly značné civilní ztráty.
Pozadí Napětí a násilí mezi Palestinci a izraelskými osadníky na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu eskalovalo dlouho před začátkem války v říjnu 2023. Podle OSN byl rok 2022 pro Palestince historicky nejsmrtelnějším rokemhttps://www.un.org/unispal/wp-content/uploads/2022/12/OCHAPoC_161222.pdf a devět měsíců roku 2023 (do září 2023) již představovaly pro děti na Západním břehu nejsmrtelnější rok v historii.
Průběh
Odvety za 7. říjen 2023 V únoru 2024 vydala organizace Amnesty International zprávu, ve které uvedla, že Izrael provádí na okupovaném území Západního břehu Jordánu nezákonné zabití včetně užití neodůvodněné smrtící síly. Amnesty takto zdokumentovala minimálně dvacet případů, včetně zabití sedmi dětí. Izrael měl současně bránit zraněným Palestincům v lékařské pomoci. V roce 2023 bylo na území Západního břehu Izraelci zabito minimálně 507 Palestinců, včetně 81 dětí. Šlo o nejvíce zabitých na tomto území za posledních dvacet let.
Násilí se dopouštěli také izraelští osadníci na Západním břehu, kteří se podle zprávy OSN z konce října 2023 podíleli na zabití desítek Palestinců, na zranění 2000 Palestinců a vyhnání minimálně 1000 Palestinců z jejich domovů.
V říjnu 2023 provedl Izrael letecký nálet na mešitu Al-Ansar ve městě Dženín, u které tvrdil, že je skrýší bojovníků Hamásu.
Izraelská armáda v dubnu 2024 oznámila, že na Západním břehu Jordánu nalezla tělo pohřešovaného izraelského teenagera, který byl podle ní zabit při „teroristickém útoku“. Desítky izraelských osadníků předtím vtrhly do palestinské vesnice Mughajir, kde při hledání 14letého izraelského chlapce, který ráno odešel ze své farmy pást ovce a od té doby byl nezvěstný, zabily jednoho Palestince a 25 dalších zranily. S oznámením smrti chlapce přišla nová vlna útoků osadníků, média informují o desítkách zraněných.
Mezinárodní sankce na radikální osadníky Dne 19. dubna 2024 Evropská unie poprvé uvalila sankce na radikální izraelské osadníky kvůli jejich útokům na Palestince na okupovaném Západním břehu. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell předložil návrh na uvalení sankcí proti izraelským extremistickým osadníkům už v prosinci 2023. Proti sankcím se ale tehdy stavěla Česká republika a Maďarsko. Již dříve v roce 2024 uvalily Spojené státy americké sankce na čtyři izraelské osadníky, které viní z páchání násilí na Palestincích na Západním břehu. Další sankce uvalila EU na radikální osadníky v červenci, kdy na sankční seznam zařadila také skupinu Cav9, která pravidelně blokovala konvoje humanitární pomoci. V červnu 2024 Kanada přidala na sankční seznam osadnickou organizaci Amana. V říjnu 2024 ji na svůj sankční seznam přidalo i Spojené království. Organizace zakládala nelegální outposty a vyhrožovala Palestincům. V listopadu 2024 přibyla Amana na sankčním listu Spojených států amerických. Spojené království vedle organizace Amana uvalilo sankce také na osadnické organizace Od Yosef Chai Yeshiva, Hashomer Yosh a Torat Lechima. Ministr zahraničí Spojeného království David Lammy kritizoval „nečinnost izraelské vlády“, která umožňuje „beztrestný rozkvět“ extremistických osadníků na Západním břehu Jordánu. Organizace Hashomer Yosh byla také od srpna 2024 na sankčním seznamu USA. Na sankčních seznamech EU, USA, Spojeného království a Austrálie se také ocitlo volné sdružení extremistických mladých osadníků známé jako Hilltop Youth. Krátce po své inauguraci prezidentem USA Donald Trump v lednu 2025 anuloval exekutivní příkazy Joea Bidena, čímž také zrušil sankce proti extremistickým izraelským osadníkům.
Zátahy v Nur Šams a Túlkarim V dubnu provedl Izrael zátah v uprchlickém táboře Nur Šams na severozápadě Západního břehu Jordánu. Během dvoudenní akce bylo zabito deset palestinských ozbrojenců a osm zatčeno. Izraelští vojáci zadrželi zbraně a výbušniny. Ozbrojenci patřili k Palestinskému islámskému džihádu.
V květnu se odehrálo několik incidentů, během nichž členové Hamásu stříleli z města Túlkarim na přilehlé město Bat Chefer. Střelba si nevyžádala žádné oběti ani zraněné. Vyvolala ale pohoršení místních politiků. Na střelbu reagoval také krajně pravicový ministr financí Becal'el Smotrič, který pronesl, že s „teroristy ze Západního břehu Jordánu má být naloženo jako s těmi v Pásmu Gazy“. Túlkarim přitom bylo předmětem vojenských operací Izraele již dříve. Například během zátahu izraelské armády ze začátku května 2024 bylo zabito několik členů ozbrojeného křídla Hamásu. Již v lednu 2024 během dvoudenní operace v uprchlickém táboře ve městě Túlkarim izraelští vojáci podle sdělení armády zabili nejméně osm ozbrojenců, našli tři desítky zbraní a několik stovek výbušných zařízení a zničili pět výroben výbušnin. Podle Palestinců ale armáda při razii zničila také několik budov a silnic.
Legalizace outpostů a zábor pozemků Krajně pravicový ministr Becal'el Smotrič v dubnu 2024 ohlásil plán na legalizaci téměř sedmdesáti izraelských outpostů (malých ilegálních osad) na území Západního břehu Jordánu. V červnu se mu podařilo legalizovat pět takových outpostů. Dle jeho slov šlo o reakci vlády na situaci, kdy pět evropských států uznalo Stát Palestina. Podle sdělení izraelské nevládní organizace Mír nyní izraelské úřady v červnu schválily zabrání půdy o rozloze 12,7 km2 v údolí Jordánu. Mělo jít o největší zábor od přijetí Dohod z Osla v roce 1993. Na začátku července Izrael legalizoval další tři outposty a schválil novou výstavbu. Podle izraelské organizace Mír nyní bylo na území Západního břehu Jordánu mezi říjnem 2023 a říjnem 2024 založeno nejméně 43 ilegálních izraelských outpostů.
V červenci 2024 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal právně nezávazný posudek, že Izrael okupací východního Jeruzaléma a Západního břehu Jordánu a využíváním tamních zdrojů porušuje mezinárodní právo. Soud uvedl, že izraelská výstavba osad a související infrastruktury je projevem záměru trvalé přítomnosti na daných územích. Přítomnost Izraele označil za nelegální. Posudek nicméně Izrael k ničemu nezavazuje a Izrael ho odmítl. Podle premiéra Netanjahua Židé nejsou okupanty, protože jsou ve své vlastní zemi. Izraelská opozice rovněž označila výrok soudu za „další důkaz vnějšího vměšování“ a „kontraproduktivní“ krok pro bezpečnost regionu. Soud se případem zabýval na popud rezoluce Valného shromáždění OSN z konce prosince 2022. V polovině září 2024 Valné shromáždění OSN většinově přijalo rezoluci navrženou Palestinou, která stanovila, že i na základě zjištění posudku Mezinárodního soudního dvora v Haagu má do jednoho roku Izrael opustit okupovaná území.
Útoky radikálních osadníků na palestinské vesnice V půlce srpna 2024 vpadly desítky maskovaných izraelských osadníků do vesnice Džit v Západním břehu Jordánu, přičemž byl zastřelen jeden Palestinec a další byl kriticky zraněn. Útočníci stříleli ostrými náboji na místní obyvatele a podpálili nejméně čtyři domy a šest automobilů. Izraelská vláda útok extrémistů odsoudila. Podobný davový útok se odehrál již v únoru 2023 ve vesnici Huvara, kde dav extrémistických osadníků zaútočil na Palestince poté, co v obci došlo k zabití dvou Izraelců. Dav jednoho Palestince zavraždil, několik zranil a současně zapálil řadu domů a aut. Několik izraelských politiků v čele s ministrem financí Becal'elem Smotričem tehdy volali po „vyhlazení“ Huvary. Během srpna 2024 došlo k dalším incidentům. Při jednom šestičlenná skupina maskovaných izraelských extrémistů chtěla přepadnout vesnici Rudžejb, ale na cestě byla zastavena hlídkou izraelské armády. Další se odehrály ve vesnicích Susya a Sira. Izraelští osadníci zranili několik lidí, zapálili auta a olivovníky. Izrael byl kritizován, že proti útokům osadníků nepodnikl dostatečná bezpečnostní opatření. Policie totiž byla pod velením krajně pravicového ministra Itamara Ben Gvira, který kritiku radikálních osadníků dlouhodobě odmítal. Izraelští extremisté plíživě proměňují okupaci Západního břehu v anexiV říjnu podle zprávy Palestinského červeného půlměsíce vtrhli extrémističtí osadníci do palestinské vesnice Džalud nedaleko izraelského outpostu Achija. Osadníci zranili několik Palestinců, zapálili tři domy, několik aut a drůbeží farmu. Osadníci také ukradli čtyři koně.
Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) zaznamenal od 7. října 2023 do 5. srpna 2024 celkem 1143 útoků izraelských radikálních osadníků, což byly v průměru zhruba čtyři denně. Přibližně 120 z nich vyústilo ve smrt nebo zranění Palestinců a při asi tisíci byl poškozen jejich majetek. Podle izraelské organizace pro lidská práva Be-celem ve stejném období vyhnalo pronásledování ze strany radikálních osadníků Palestince z nejméně osmnácti vesnic. Podobné útoky přitom často končily bez potrestání viníka. Izraelská skupina pro občanská práva Ješ Din zjistila, že v letech 2005 až 2023 pouze tři procenta případů osadnického násilí vedlo k odsouzení pachatele. Podle analýzy zveřejněné Al-Džazírou, s odkazem na data OCHA, se mezi říjnem 2023 a říjnem 2024 uskutečnilo již 1423 případů osadnického násilí proti Palestincům. Celkem 223 z nich vyústilo ve smrt Palestinců. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí v říjnu 2024 varoval, že případy osadnického násilí narostly v době sklizně oliv. Jen během první poloviny října bylo hlášeno 32 případů osadnického násilí a devět zabitých Palestinců. Během útoků bylo také osadníky zničeno nebo ukradeno přes 600 olivovníků. Medializován byl případ zastřelení padesátidevítileté ženy, která sklízela olivy v blízkosti bezpečnostní bariéry u města Dženín. Žena byla zastřelena příslušnicí izraelské armády, která po ní vystřelila desetkrát. Následně byl incident vyšetřován a vojačka byla dočasně suspendována ze služby.
Zadržení Palestinců V polovině srpna bylo ze Západního břehu Jordánu hlášeno, že Izrael na území zadržel 4850 Palestinců, z nichž 1960 podle něj mělo vazby na Hamás. Zadržené osoby často držel bez vznesení obvinění. Podle palestinských zdrojů bylo k říjnu 2024 Izraelci zadrženo již 11 300 Palestinců ze Západního břehu Jordánu. Část z nich byla po výslechu bez dalších informací propuštěna.
V březnu 2025 upozornila smrt nezletilého chlapce ze Západního břehu Jordánu v izraelské administrativní vazbě na nevyhovující podmínky zadržených osob. Mladík byl půl roku držen ve vazbě bez vznesení obvinění či soudu. Údajně za hození kamene na izraelské vojáky. Podobně na tom byla většina ze 14 tisíc zadržených osob ze Západního břehu Jordánu, které Izrael pozatýkal od začátku války. Z nich ve vazbě zemřelo přes šedesát. Propuštění vězni uváděli, že se podmínky po 7. říjnu 2023 výrazně zhoršily, svědčili o mučení, přeplněných celách a špatné hygieně.
Invaze ze srpna 2024