Obchodní a živnostenská komora v Praze (německy Die Handels- und Gewerbekammer Prag) byla hospodářská komora zřízená roku 1850 v Praze.

Historie

Vznik Zákonem o zřízení obchodních a živnostenských komor z 18. března 1850 byly v Rakouském císařství zřízeny hospodářské komory s cílem vytvořit mezistupeň mezi podnikatelskou sférou a státní správnou: sbíraly statistické údaje, podněty a stanoviska a na vlastní odpovědnost je předkládaly ministerstvům a úřadům, mohly se podílet na připravovách vládních návrhů zákonů, vedly také archivy ochranných známek a vzorů a obchodní rejstříky. V českých zemích byly kromě komory v Praze zřízeny komory také v Liberci, Chebu, Plzni a Českých Budějovicích v Čechách, na Moravě potom v Brně a Olomouci, ve Slezsku v Opavě.

Pražská komora měla 48 křesel, které byly obsazovány na základě voleb mezi členy komory na šestileté funkční období. Rada pak měla voleného prezidenta. Členství v komoře mělo několik podmínek, mj. adekvátní objem výše daňových odvodu dané obchodní společnosti. V prvních volbách dne 17. října 1850 byla do rady komory zvolena většina českoněmeckých obchodníků a také sedm podnikatelů židovského původu, včetně Maximiliana Dormitzera, Leopolda von Lämela a Mosese Porgese von Portheim.

Zvláštního významu nabyly po volební reformě v roce 1873, po níž komory zvolily některé členy Říšské rady. Do roku 1906 byli v říšské radě zastoupeni také členové pražské komory. Patnáct z 236 členů českého sněmu volily také české obchodní a průmyslové komory (Praha: 4, Budějovice: 2, Liberec: 4, Cheb: 3, Plzeň: 2).

Jazyková otázka Komory si mohly také svobodně zvolit svůj jednací jazyk. Podle národnostního rozložení v komorním obvodu si liberecká a chebská komora zvolily němčinu, Praha, Plzeň a Budějovice pak češtinu. V roce 1884 se mezi členy všech pěti českých komor objevila německá většina. Bylo to způsobeno výběrem volebních skupin ministerstvem obchodu a skutečností, že větší daňoví poplatníci byli převážně čeští Němci. náhled| Původní palác organizace na náměstí Republiky v Praze|vlevoZ iniciativy organizace bylo v roce 1875 založeno Uměleckoprůmyslové museum v Praze.

Počátkem 20. století si komora nechala vystavět nové sídlo, palác Obchodní a živnostenské komory, na tehdejším Josefském náměstí (pozdější nám. Republiky) podle návrhu architekta Antonína Turka dokončený roku 1904.

Československo Model obchodních komor bych zachován i po první světové válce a vzniku Československa. Dekretem čs. ministerstva obchodu č. 32 ze dne 20. ledna 1919 byly volby do rad komor pozastaveny a komory pak byly nově organizovány jako správní výbory, které byly obsazovány podle výsledků všeobecných voleb. V pražské komoře, kde již v té době zasedala česká většina, nebyly tyto změny příliš výrazné: ze 48 členů bylo 12 Němců. náhled|234x234pixelů|Zasedací místnost v sídle na Josefském náměstí (časopis Světozor, 1904) Funkce komor byla obdobná jako před válkou: sloužily jako poradní orgány, vedly ochranné a obchodní rejstříky, vydávaly osvědčení a sestavovaly statistiky. Účastnili se volby obchodních soudců a působili jako rozhodčí soudy. Nově pak byly čs. komory rozděleny do tří oddílů: obchod, živnosti a průmysl. V roce 1936 byl počet členů rady zvýšen na 49 a pražská komora tak byla největší organizací svého druhu v ČSR.

Od roku 1920 byla pražská komora pořadatelem pražského veletrhu.

Po roce 1938 Chod hospodářských komor byl pak výrazně narušen událostmi Mnichovské dohody a posléze okupací Čech, Moravy a Slezska Nacistickým Německem. Komory následně pracovaly ve prospěch německého válečného hospodářství a ztratily svou samosprávu.

K pokusu o jejich obnovení došlo mezi lety 1945 až 1948, jejich definitivní zánik však přinesl nástup komunistického režimu v Československu, který v zemi ukončil prostředí volného trhu. Definitivně byly komory zrušeny nařízením z prosince 1948.

Prezidenti komory (výběr) Johann Baptist Riedl (1850–1857) František Pštross (1857–1859) Andreas Haase (1859–1862) Maxmilian Dormitzer (1862–1874) Richard Dotzauer (1874–1884) Bohumil Bondy (1884–1888) Josef Wohanka (1896–?) Antonín Řivnáč (1902–?) Václav Němec (1910–?) František Malinský (1917) Jan Třebický (1933) Vojtěch Kuthan (1945, vládní zmocněnec) Ivan Petr (1945) Odkazy

Reference

Literatura BROM, Bohumír. Historie průmyslových a státních komor v ČR, 2001. BOYER, Christoph. Nationale Kontrahenten oder Partner?: Studien zu den Beziehungen zwischen Tschechen und Deutschen in der Wirtschaft der CSR (1918–1938); Band 42 von Quellen und Darstellungen zur Zeitgeschichte, 1999, , s. 183–188. Online GRUBER, Josef. Obchodní a živnostenská komora v Praze v prvním půlstoletí svého trvání 1850-1900. V Praze: Nákladem obchodní a živnostenské komory, 1900. Online SCHEBEK, Edmund. Richard, rytíř z Dotzaueru. Doplněno autobiografií Dotzauera, 1895. Online

Externí odkazy

Zákon o zřízení obchodních a průmyslových komor ze dne 18. března 1850, online Příloha k zákonu se seznamem původně zřízených komor (včetně italských komor), online Zákon ze dne 29. června 1868 o organizaci obchodních a průmyslových komor, Věstník říšského práva, str. 249 a násl., online

Kategorie:Vzniklo 1850 Kategorie:Zaniklo 1948 Kategorie:Ekonomika Rakouska-Uherska Kategorie:Organizace v Rakousku-Uhersku Kategorie:Zaniklé organizace v Praze