IAR-818 byl rumunský víceúčelový letoun vzniklý jako nástupce letounu IAR-817. Byl vyvinut a vyráběn výzkumným centrem I.C.R.M.A. (Intreprinderea de construcfii fi reparafii material aeronautic, Bukurešť) ve standardní (především jako práškovací letadlo) i hydroplánové formě. První let se uskutečnil v roce 1960.
Vznik a vývoj Letoun byl zalétán v roce 1960. Konstrukční tým vedl ing. Radu Manicatide (1912-2004). Výroba byla zahájena v roce 1961 a od roku 1964 vyráběla společnost l.R.M.A. z Bukurešti hydroplánovou verzi. Díky výkonnějšímu motoru a úpravám aerodynamického profilu byly některé výkony tohoto letadla lepší než u jeho předchůdce IAR-817. Původní výrobce letounů řady IAR-800 URMV-3 Brasov byl rozpuštěn v roce 1960 a později nahrazen společností ICA v areálu mezinárodního letiště Brașov-Ghimbav International Airport (GHV/LRBV). Společnost ICA-Ghimbav pokračovala ve výrobě kluzáků a lehkých/zemědělských letadel podle návrhů Ing. Silimona (označení IS a IAR) a Ing. Manicatideho (označení IAR).
Popis letounu Jednalo se o jednomotorový hornoplošník s podpěrným trupem svařované ocelové trubkové konstrukce a dřevěnými křídly potaženými impregnovanou látkou. Měl pevný tříkolový podvozek. Letoun byl poháněn jedním vzduchem chlazeným šestiválcovým invertním řadovým motorem Walter M-337 o výkonu 125 kW (170 k). Po roce 1964 (po převedení výroby tohoto motoru do Avie Letňany) byl osazován přejmenovaným motorem na Avia-M337 o stejném výkonu. Bylo to je jedno z prvních (ne-li úplně první) sériově vyráběné letadlo v Rumunsku, které používalo winglety ke snížení odporu křídel. Letadlo mohlo být vybaveno lyžemi pro přistání na sněhu. Hydroplánová verze IAR-818H vyráběná od roku 1964 měla dva plováky a přidanou ploutev na spodní části draku.
Provoz Byl široce využíván jako práškovací letadlo v zemědělství, pro tažení kluzáků, pro parašutistický výcvik, pro letecké fotografování, jako spojovací letoun a také jako ambulantní letoun v záchranné službě. Ambulantní verze měla v kabině jedno nosítko a místa pro jednoho sedícího zraněného a pro doprovodnou osobu. Celkem bylo imatrikulováno 105 letadel.
Hydroplán sloužil jako komunikační a záchranné letadlo pro letecké i námořní operace v oblastech bez přistávacích ploch, v jezerních oblastech a deltách, jako je ta u Dunaje, a také pro spolupráci s rybářskými flotilami, kterým signalizuje přítomnost hejn ryb v Černém moři. Letadlo bylo také používáno k přepravě balíků a léků a jako sanitní v méně dostupných oblastech delt a k přepravě cestujících mezi přímořskými letovisky.
Dochované exempláře Jako jediný dochovaný kus je označován vrak letounu umístěný v městě Pucioasa (Muzeul Aviatic). Letoun s imatrikulací YR-SCM (výr. číslo 76) byl v roce 2025 provozován z letiště Aeroportul International Aurel Vlaicu (BBU/LRBS) v Bukurešti.
Specifikace Údaje dle zdroje
Technické údaje Osádka: 1-2 Kapacita: 5-6 cestujících Rozpětí: 12,1 m Délka: 9,9 m (9,97 m verze H) Výška: 3,3 m (3,84 m verze H) Plocha křídla (nosná plocha): 25,4 m² Hmotnost prázdného letadla: 805 kg (880 kg verze H) Vzletová hmotnost: 1180 kg (1220 kg verze H) Pohonná jednotka: 1 x Walter M-337, 6válcový invertní vzduchem chlazený řadový pístový motor Výkon: 125 kW (170 k) při 2 600 ot/min Vrtule: 2listá vrtule s proměnným stoupáním
Výkony Maximální rychlost: 185 km/h (172 km/h verze H) Cestovní rychlost: 165 km/h (155 km/h verze H) Min. rychlost letu (přistávací rychlost): 60 km/h Dostup: 4 000 m (3 500 m verze H) Rychlost stoupání: 1000 m za 7 minut 30 vteřin, 133 m/min Dolet: 500-1100 km Délka vzletu: 80-100 m Délka přistání: 40 m
Odkazy
Reference
Související stránky Industria Aeronautică Română Walter M-337
Externí odkazy IAR-818 (YR-AVN) na airhistory.net IAR 818 na romaniacar.com IAR 818 H na romaniacar.com
IAR-818 Kategorie:Cvičná letadla Kategorie:Spojovací letadla Kategorie:Zemědělská letadla Kategorie:Plováková letadla