Karel Příza (1781–1854) byl moravský podnikatel v brněnském textilním průmyslu.
Rodina Karla Přízy Karel Příze pocházel z řeznické rodiny na předměstí Brna, s manželkou Emerencií Přízovou měl tři syny.
Podnikání v textilním průmyslu mu přineslo během krátké doby značné zisky. Vedle továrních objektů zakoupil v roce 1825 statek a zámek v Konici, který se po restauraci stal bydlištěm rodiny Přízů až do roku 1945. Celý majetek přenechal Příza svým třem synům. Jedním z nich byl Leopold Příza, který spravoval konický statek a stal se mimo jiné poslancem Moravského zemského sněmu.
Podnikatelská činnost Kontinentální blokáda z roku 1806 přinesla pro výrobce textilií v Rakouském mocnářství velmi příznivé podmínky, které trvaly asi až do roku 1815. V Brně, největším středisku vlnařské výroby v mocnářství, bylo např. v roce 1807 registrováno 8 firem s průmyslovou výrobou vlněných tkanin s celkem 1100 zaměstnanci (více než polovina tkanin pocházela z manufaktur a domácké výroby). Do roku 1815 se zvýšil počet firem a zaměstnanců ve vlnařském průmyslu asi na trojnásobek.
Karel Příza jako vyučený soukeník a mistr (v brněnské manufaktuře Biegmann) začal také (jako jediný Čech mezi německými a židovskými kolegy v Brně) samostatně podnikat. V roce 1810 zakoupil na brněnském Cejlu tři domky, ze kterých vytvořil spojením tovární objekt a u mlýnského náhonu postavil barevnu tkanin. V roce 1815 zde bylo v provozu 20 tkalcovských stavů, na kterých vyrobil s cca 90 zaměstnanci 500 kusů sukna (cca 10 000 m²). Příze (z mykané vlny) pro tkalcovnu nechal vyrábět ve mzdě na 4 linkách (x) v brněnských přádelnách.
((x) 1 výrobní linka sestávala z 10 dopřádacích strojů (spinning mule) s příslušným předpřádlem pro mykané příze).
Krize, která nastala po skončení kontinentální blokády, postihla i Přízu. V roce 1818 musel snížit výrobu na polovinu, ale již v roce 1820 vyrobil kolem 15 000 m² sukna a kazimíru, přikoupil strojní valchu a v tomto roce obdržel definitivní tovární privilegium.Slokar: Geschichte der österreichischen Industrie, Verlag von F.Tempsky 1914, str. 317-338
V roce 1842 byla firma Příza evidována jako nejmenší z 18 brněnských průmyslových spotřebitelů vlny (0,2 % z celkových 1100 tun). (456 domáckých výrobců sukna a kazimíru spotřebovalo za stejnou dobu asi 3700 tun).
Po smrti Karla Přízy byly prostory továrny pronajaty různým textilním firmám. O zániku firmy a o vlastnických poměrech objektu v dalších letech není veřejně nic známo.
V roce 1946 byla v Brně ulice Nadační přejmenována na Přízovu se zdůvodněním, že Karel Příza byl první textilní podnikatel české národnosti usilující o sociální opatření pro své zaměstnance.
Odkazy Reference
Literatura SMUTNÝ, Bohumír: Brněnští podnikatelé a jejich podniky, Archiv města Brna 2012, ISBN 9788086736280 MYŠKA, Milan a kolektiv: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. Století, Ostravská univerzita 2008, ISBN 978-80-7368-476-1
Externí odkazy
Kategorie:Čeští textilní podnikatelé Kategorie:Podnikatelé z Brna Kategorie:Narození v roce 1781 Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí v roce 1854 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži