Norská křížová výprava z let 1152–1155, označovaná také jako Druhá norská nebo výprava Rögnvalda Kali, bylo menší křižácké tažení vedené orknejským hrabětem (později svatořečeným) Rögnvaldem Kali Kolssonem a dozvukem druhé křížové výpravy. Byla to námořní výprava o síle 15 velkých lodí. Flotila měla namířeno do Levanty a vedla přes Severní moře, podél Pyrenejského poloostrova a Středozemního moře na Blízký východ.
U španělských břehů křižáci zajali muslimskou loď zvanou údajně Dromund, poté zamířili do přístavního města Narbonne v jižní Francii. Nedaleko Sicílie svedli vítěznou bitvu s neznámým loďstvem muslimů (není známo, zda patřilo některému ze severoafrických států nebo se jednalo o korzáry). Jeden z účastníků výpravy jménem Erling si vysloužil jméno Skakke („šikmý“), protože během útoku na nepřátelskou loď utržil zranění mečem v oblasti krku a od té doby nakláněl hlavu na stranu. Poté jejich cesta vedla do Konstantinopole, kde mnozí Norové včetně Erlinga Skakkeho a Eindrida Mladšího vstoupili do služeb Varjažské gardy, ostatní zvolili návrat do Norska nebo se vydali domů až po letech služby v gardě byzantských císařů. Po návratu do Norska se Erling oženil s dcerou Sigurda I., vůdce první norské kruciáty.
Odkazy Reference
Kategorie:Křížové výpravy