Alexander von Kalmár (11. prosince 1838 Šoproň – 28. srpna 1919 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1856 a absolvoval cestu kolem světa. Jako nižší důstojník se vyznamenal v několika válkách, vynikal v exaktních vědách a později dlouhodobě působil jako odborník u C. k. Vojenského zeměpisného ústavu (1874–1894). Svou kariéru zakončil ve funkci ředitele Hydrografického úřadu v Pule (1894–1899). V roce 1881 byl povýšen do šlechtického stavu a do penze odešel v roce 1899 v hodnosti viceadmirála.
Životopis náhled|vlevo|Fregata SMS Novara, na níž Alexander Kalmár absolvoval cestu kolem světa (1857–1859) a na této lodi vynikl jako důstojník dělostřelectva v bitvě u Visu (1866) Byl synem obchodníka Stephana Kalmára (1792–1849). První vzdělání získal v Šoproni a Kremsu, v letech 1851–1856 studoval na C. k. námořní akademii v Terstu. Vynikal především v matematice a své znalosti později dlouhodobě uplatňoval v trigonometrii a geodézii. V roce 1856 vstoupil jako kadet k námořnictvu a v letech 1857–1859 absolvoval dvouletou cestu kolem světa na fregatě SMS Novara pod velením kapitána Wüllerstorfa.KALECKÁ, Karolína: Výzkumné plavby rakouského (rakousko-uherského) námořnictva v letech 1848–1914; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Praha, 2014 (diplomová práce); s. 29–31 Posádka na fregatě SMS Novara 1857–1859 dostupné online Další plavbu vykonal v letech 1859–1860 jako doprovod arcivévody Maxmiliána na parníku SMS Elisabeth do Brazílie a v roce 1860 získal hodnost praporčíka.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 722 dostupné online Poté sloužil na menších plavidlech a v letech 1861–1862 byl instruktorem na výcvikové lodi SMS Venus. Na jaře 1863 na dělovém člunu SMS Kerka cestoval do Řecka a na podzim téhož roku byl navigačním důstojníkem na fregatě SMS Erzherzog Friedrich při plavbě do Orientu.
náhled|vlevo|Budova C. k. Vojenského zeměpisného ústavu, působiště Alexandra Kalmára v letech 1865–1868 a 1874–1894 Jako navigační důstojník na fregatě SMS Schwarzenberg byl účastníkem dánsko-německé války (1864) a na fregatě SMS Novara vynikl na pozici dělostřeleckého důstojníka v bitvě u Visu během války s Itálií (1866).Velení rakouského námořnictva v bitvě u Visu dostupné online Mezitím byl přidělen k C. k. vojenskému zeměpisnému ústavu (Militärgeographisches Institut, 1865–1868) a postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1866,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 740 dostupné online poručík I. třídy 1868).Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 891 dostupné online Od roku 1868 byl přidělen k námořní základně v Terstu a na obrněné lodi SMS Lissa absolvoval další cestu do Orientu (1871). V letech 1874–1894 působil v různých funkcích znovu u C. k. vojenského zeměpisného ústavu a v roce 1880 byl povýšen na korvetního kapitána.Almanach für die K.K. Kriegsmarine 1881; Pula, 1881; s. 10 dostupné online V roce 1881 byl zplnomocněncem u Mezinárodní zeměměřičské komise, poté se znovu vrátil k C. k. vojenskému zeměpisnému ústavu.Kais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 779, 905 dostupné online
Ve funkci ředitele triangulačního odboru u Vojenského zeměpisného ústavu byl později zároveň přednostou oddělení pro astronomii a geodéziiSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1891; s. 924 dostupné online a postupoval v hodnostech (fregatní kapitán 1884,Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 974 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 8 dostupné online kapitán řadové lodi 1886).Kais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 977 dostupné online V závěru své kariéry byl ředitelem Hydrografického úřadu v Pule (1894–1899)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1896; s. 267 dostupné online a k datu 1. listopadu 1895 byl povýšen na kontradmirála.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1896; Vídeň, 1895; s. 1079 dostupné online V roce 1899 byl penzionován a při té příležitosti obdržel hodnost viceadmirála (1. května 1899)SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 82 dostupné online
Po odchodu do výslužby se usadil ve Vídni,Ruhestands-Schematismus der österreichisch-ungarischen Armee für 1906; Vídeň, 1906; s. 169 dostupné onlineRang- und Eintheilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1908; s. 95 dostupné online kde zemřel ve vojenské nemocnici 28. srpna 1919 ve věku osmdesáti let. Pohřben byl na hřbitově ve vídeňské čtvrti Hietzing.
V roce 1873 se ve Vídni oženil s uherskou šlechtičnou Marií Barbarou Oroszovou de Vajda-Hunyad (1837–1919), dcerou důstojníka. Z manželství se narodily dvě děti. Syn Felix (1874–1929) byl inženýrem a za první světové války sloužil u c. k. námořnictva jako poručík.Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 221 dostupné online Dcera Elsa (1876–1955) se prosadila jako výtvarná umělkyně, sochařka a malířka.Elsa von Kalmár in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online
Tituly a ocenění V roce 1881 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř (Ritter von Kalmár). Od roku 1881 byl také členem C. k. zeměpisné společnosti ve Vídni a v návaznosti na své mezinárodní aktivity v oboru geodézie získal později členství v několika zahraničních institucích. Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Alexandra Kalmára in: Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1903; Vídeň, 1903; s. 71 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná pamětní medaile (1864) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1864) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1866) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1881) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1899) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů komandérský kříž Řádu italské koruny (1883, Itálie) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Spasitele (1890, Řecko) 60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (1891, Německo) 60x60pixelů Řád slávy II. třídy (1891, Tunisko)
Odkazy
Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 497–502 (heslo Alexander von Kalmár) ISBN 3-7648-2511-1
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu slávy (Tunisko) Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 11. prosince Kategorie:Narození v roce 1838 Kategorie:Narození v Šoproni Kategorie:Úmrtí 28. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1919 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Muži