Bitcoinová kauza

náhled|Hodlováním (dlouhodobým držením kryptoměny s vidinou nárůstu její ceny) získal Jiřikovský místo v seznamu nejbohatších Čechů v médiu Deník N, což odstartovalo kauzu a pozornost novinářky Pokorné

Bitcoinová kauza či bitcoinová aféra je mediální označení aféry týkající se daru v hodnotě zhruba jedné miliardy korun v bitcoinech, který v březnu 2025 přijalo ministerstvo spravedlnosti pod vedením ministra Pavla Blažka (ODS) od odsouzeného překupníka drog Tomáše Jiřikovského. Poté, co se kauzou začala zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu a média kvůli podezření, že by mohlo jít o legalizaci výnosů z trestné činnosti, se ministr Blažek 30. května 2025 rozhodl podat demisi a 7. června pozastavil členství v ODS. V kabinetu jej nahradila místopředsedkyně ODS Eva Decroix. V červnu 2025 opozice vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, které Fialova vláda ustála. Podle právního zástupce dvou klientů, kteří od státu bitcoiny Jiřikovského koupili, možná státu při samotném převzetí bitcoinů škoda nevznikla, ale vznikla škoda jeho klientům.

Vývoj událostí

náhled|upright=1.6|Princip escrow transakce a role zástavníka při prodeji na darknetu podle investigativních zjištění České televize Zdislava Pokorná z Deníku N v článku z 28. května 2025 upozornila, že ministerstvo spravedlnosti obdrželo miliardu korun v bitcoinech od obchodníka s drogami a že se případem již zabývá NCOZ kvůli podezření z praní špinavých peněz. Deník N zároveň uvedl, že detektivové již v budově ministerstva sháněli dokumenty ke zmíněné transakci.

Jiřikovský byl v roce 2021 propuštěn z vězení, kde si odpykal část z devítiletého trestu za zpronevěru a obchodování s drogami. Na svém webu Sheep Marketplace, darknetovém tržišti s drogami, zprostředkovával obchodování s heroinem, metadonem, subutexem, oxykodonem, fentanylem a dalšími substancemi. Jiřikovský vydělával na provizích z každé transakce. Při provozování tržiště okradli Nathan Gibson (tehdy 24 let) a Sean Mackert (tehdy 21 let) Jiřikovského o 5 400 bitcoinů, protože si všimli chyby ve zdrojovém kódu tržiště. V prosinci 2013 zde ukradl kupujícím a prodávajícím necelých 841 bitcoinů, což tehdy bylo přes 16 milionů korun.

Trest Jiřikovského V roce 2017 soud poslal Jiřikovského za zpronevěru, obchod s narkotiky a nedovolené držení zbraní na devět let do vězení. Po odpykání poloviny trestu byl za dobré chování propuštěn (strávil ve věznici čtyři roky, sedm měsíců a sedm dní). Břeclavský soud dne 19. listopadu 2020 vyhověl jeho žádosti o podmíněné propuštění na svobodu se zkušební lhůtou na 6 let, tj. do listopadu 2026.

Vydání výpočetní techniky náhled|upright=1.3|Budova Krajského soudu v Brně, který definitivně rozhodl o navrácení nesmazané elektroniky Od roku 2021 probíhaly soudy o zadrženou elektroniku. Krajský soud v Brně a Vrchní soud v Olomouci nejprve rozhodly, že se elektronika vrátí, ale její obsah se musí smazat. Chtěly tak zabránit tomu, aby měl Jiřikovský prospěch z bitcoinů, pokud by k nim díky obsahu zařízení získal opět přístup. O dva roky později v roce 2023 však Nejvyšší soud v Brně rozhodl, že obsah smazán nebude. Pokud se nepodaří stoprocentně zjistit, jestli jsou v počítačích podezřele získané bitcoiny, má Jiřikovský na vrácení elektroniky nárok. V lednu 2025 rozhodl pravomocně Krajský soud v Brně, že se hlavní část techniky vrátí Jiřikovskému nesmazaná, když Jiřikovský tvrdil, že hesla do počítačů zapomněl. Soud nechal smazat jen tři počítače a jedno datové úložiště (tři notebooky a externí disk), u kterých znalci určili, že skrze ně mohl získat přístup do kryptopeněženek. Osm zašifrovaných zařízení vrátil soud neporušené (dva zašifrované počítače, tři telefony a tři tablety). Při vydání techniky se dostal Jiřikovský i ke kryptoměnovým peněženkám, které obsahovaly nejenom bitcoin. Jiřikovský získal přístup ke kryptoměně bitcoin cash v tehdejší hodnotě 16 milionů korun. V notářském zápisu o předání bitcoinů nebyla o další kryptoměně žádná zmínka.

Smlouva o daru bitcoinů První dopis advokáta Kárima Titze s nabídkou bitcoinů dorazil na ministerstvo v polovině srpna 2023 a přijal ho náměstek Antonín Stanislav (ODS, na jaře 2024 rezignoval po sérii jiných podezření). Advokát nabízel převod bitcoinů velmi vysoké hodnoty ve prospěch České republiky, pokud stát vrátí Jiřikovskému zabavenou techniku. Advokát argumentoval tím, že Jiřikovský si již odpykal trest za provozování nelegálního internetového tržiště Sheep Marketplace, propadnul mu majetek a u bitcoinů uložených v jeho počítači policie nezjistila, že by pocházely z trestné činnosti (stejně později argumentoval i ministr Blažek). V té době policie netušila, že by Jiřikovský měl něco společného s tržištěm Nucleus.

V polovině prosince 2024 obdržel politický náměstek ministra Blažka Karel Dvořák (místopředseda hnutí STAN) v rámci své činnosti na Ministerstvu spravedlnosti oficiální e-mail, ve kterém se již dříve podaná nabídka advokáta Titze o daru bitcoinů státu řešila. Odpověď náměstka a tím i ministra zněla, že hardware s kryptoměnami může Jiřikovskému podle zákona vydat pouze soud, do jehož činnosti ministerstvo nesmí zasahovat.

Už v lednu 2025 naznačil Titz v e-mailu adresovaném zaměstnancům ministerstva vnitra, ve kterém popsal, že peníze nemusí být zcela čisté. Varování, že dar může být morálním hazardem, že bitcoiny mohou pocházet z trestné činnosti a smlouva může sloužit jako zástěrka k vyprání špinavých peněz, vypracovali právníci Ministerstva financí 12. února 2025 jako reakci na dokumenty zaslané z Ministerstva spravedlnosti pro zamýšlenou smlouvu s darem od Jiřikovského. Ministr financí Zbyněk Stanjura četl varování až 25. března, protože měly být podkladem pro naplánovanou schůzku s ministrem Blažkem (tj. tři týdny po uzavření smlouvy s Jiřikovským). Právnické třístránkové varování Stanjurovi nepředal včas jeho ředitel kabinetu Filip Benda. Ten se odmítl vyjádřit, proč neinformoval Stanjuru o daru dříve než za 40 dní. Bendův bratr Marek Benda označil za chybu bratrovu účast v kauze. I přes nátlak parlamentní opozice a vládních poslanců ze STAN ponechal Stanjura Bendu ve svém úřadě.

V březnu 2025 advokát Kárim Titz nabídl ministerstvu spravedlnosti, že po společném otevření kryptopeněženky získá ministerstvo 30 % obsažených bitcoinů. Titz retrospektivně potvrdil, že si chtěl Jiřikovský odepsat dar z daní. Titz též prohlásil, že „Ze soudního spisu nevyplynulo, že by na zařízeních měly být nějaké výnosy z trestné činnosti. Naopak, klient už v roce 2013 měl 1172 bitcoinů, které nijak nesouvisely s trestnou činností, jak ostatně stojí ve znaleckém posudku.“ Smlouvu o darování bitcoinů dojednával Radomír Daňhel, dnes už bývalý náměstek ministerstva spravedlnosti. Daňhel opakovaně zjišťoval, jaká bude případná reakce Finančního analytického úřadu (FAÚ) na darované bitcoiny, pokud by pocházely z trestné činnosti. Podle Titze se motivace Jiřikovského při domlouvání daru pro ministerstvo vůbec neřešila.

náhled|upright|Zaměstnanci ministerstva spravedlnosti informovali Nejvyšší státní zastupitelství až ve chvíli, kdy se nejvyšší státní zástupkyní stala Lenka Bradáčová, kterou nominoval Blažek v lednu 2025 Titz řekl, že v připravované smlouvě navrhoval, aby o chystané transakci bylo informováno Ministerstvo financí, Finančně analytický útvar, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových i Nejvyšší státní zastupitelství. Na FAÚ byla celá akce ohlášena až týden poté, Daňhel informoval vedení FAÚ osobně až na konci března. Nejvyšší státní zastupitelství bylo oficiálně o transakci informováno až 1. dubna, kdy se šéfkou NSZ stala Lenka Bradáčová jmenovaná Blažkem. V červenci 2025 podala Bradáčová vysvětlení ohledně doby, kdy bylo Nejvyšší státní zastupitelství informované ohledně smlouvy mezi MSp a Jiřikovským. Úkoly policie ohledně zapojení zastupitelství do kauzy vyloučily Bradáčovou ze samotného právního dohledu nad vyšetřováním. Bradáčová se o daru oficiálně dozvěděla první den při nástupu do funkce v dubnu 2025. V téže době se ji zeptal Daňhel dopisem, na co by využila peníze z přijatého daru. Tehdejší vrchní státní zástupkyně sdělila, že na elektroniku pro soustavu státních zastupitelství. Novináři si všimli rozdílných verzí vypovědí ve spisu, kdy Bradáčová byla oficiálně informována o daru 1. dubna 2025, ale tehdejší ministr spraveldnosti Blažek informoval ředitelku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřinou Arajmu, že Bradáčová ví o daru už od 6. února téhož roku.

Vydání bitcoinů Blažek původně uvedl, že kryptopeněženka byla otevřena za účasti notáře, který se podle zápisu dostavil 7. března. Jak však zjistil Radiožurnál, z peněženky odešly dvěma účtům stovky bitcoinů v hodnotě asi dvou miliard korun už o den dříve. Jeden z účtů patří Jiřikovskému, u druhého není majitel známý. Podle původních chybných předpokladů mělo v peněžence být ve skutečnosti 5366 bitcoinů, tedy asi 12,5 miliardy korun. Ministerstvo by tak při zisku jedné třetiny mělo získat až 3,7 miliardy korun. Toto číslo se následně nepotvrdilo, jelikož obsahovalo i bitcoiny se kterými se od roku 2016 jakkoliv nemanipulovalo. Finální částka pro výpočet je tak 1562 bitcoinů, z nichž stát dostal 468,468 bitcoinu.

Když se notář Lubomír Mika a náměstek Daňhel dostavili na místo, soudní znalec Jiří Berger jim oznámil, že peněženku už otevřel za přítomnosti Jiřikovského a jeho advokáta. Údajně v ní bylo 1562 bitcoinů (asi tři miliardy korun), což doložil snímkem obrazovky a tento stav je dohledatelný v blockchainu. Z toho následně vypočítali hodnotu 30% daru. Podle Daňhela „jim bylo vysvětleno“, že technika byla zastaralá, a její zprovoznění proto trvalo 30 hodin. Znalec s dárcem tak začali bez ostatních pozvaných dříve, aby notář a zástupci ministerstva nemuseli „tam tak dlouho sedět“. Jak zjistily Seznam Zprávy, znalce platil advokát Jiřikovského Titz na základě dohody s MSp, které kontaktovalo soudního znalce 20. 2. 2025 jako první.

U předání měl být další svědek – zástupce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který spadá pod Ministerstvo financí, avšak úřad účast odmítl pro nekompetenci k takové činnosti. Ministerstvo tak získalo darem 468 bitcoinů, což byla ke květnu 2025 asi jedna miliarda korun. Bitcoiny byly převedeny na kryptopeněženku ÚZSVM, protože Ministerstvo spravedlnosti žádnou nemělo. Decroix se zavázala zveřejnit auditorovu zprávu, ale její postup vyvolal otázky o transparentnosti kvůli několikerému nezveřejnění auditního textu, což porušilo dřívější koaliční podmínku při vyslovení nedůvěry Fialově kabinetu.

Titz později trval na tom, že smlouva o transakci se týkala jen jedné peněženky, ve které bylo 1561 bitcoinů. Na ministerstvo však přitekly bitcoiny spojené s tržištěm Nucleus, kde bylo více než 5300 bitcoinů, ale z nich se s 3855,15 bitcoinu od roku 2016 nemanipulovalo a s transakcí nesouvisí.

Prodej bitcoinů Získané bitcoiny ministerstvo prodalo na konci března v aukci. Ministr Blažek v květnu 2025 transakci na dotazy novinářů označoval jako „ultralegální“ nebo „ultračistou“. Vydražitelé bitcoinů od ministerstva zjistili, že bitcoiny mají nelegální původ až teprve poté, co se je pokusili použít ve směnárnách a byly jim zadrženy.

Zjištění původu bitcoinů