Loučná () je řeka v Pardubickém kraji, levostranný přítok Labe. Délka toku činí 80,3 km. Plocha povodí měří 724,2 km².Bývá též uváděna hodnota 724,7 km² (viz Reference − Základní charakteristiky toku Loučná a jeho povodí)

Průběh toku Loučná protéká městy Litomyšl, Vysoké Mýto, Dašice a Sezemice. U Sezemic Loučná ústí zleva do Labe v nadmořské výšce 217,9 m.

Řeka pramení ve Svitavské pahorkatině v nadmořské výšce 516,4 m, na okraji obce Karle, zhruba 5 km západně od Svitav. Protéká Loučenskou tabulí, skloněnou k severu a výrazně členěnou hlubokými údolími vodních toků. Před obcí Chmelík do ní přitéká potok Květná. Pak pokračuje přes obec Trstěnice (název této obce dříve nesla i sama řeka) a dále protéká obcí Čistá, kde do ní přitéká Jalový potok. Obcí Benátky pak Loučná vtéká do města Litomyšl. V oblasti středního a dolního toku přítoky Loučné napájejí četné rybníky; největší z nich jsou Velký zálešský (45,8 ha) a Chobot (42,1 ha) u Vysokého Mýta a Lodrant u Jaroslavi. V Litomyšli zásobuje Loučná vodou rybník Velký Košíř. Za tímto rybníkem z řeky odbočuje Mlýnský potok a vlévá se do ní Kornický potok. Mlýnský potok zásobuje vodou rybníky Malý Košíř, Borec a Šotka u obce Tržek.

Významným levostranným přítokem Loučné je u obce Cerekvice nad Loučnou řeka Desná, jež pramení ve výšce 690 m u obce Borová nedaleko Poličky. Z rybníků pak do Loučné přitéká voda zpět do řeky Kornickým potokem.

Dále Loučná protéká osídlením V lukách (obec Nová Sídla). Před obcí Cerekvice nad Loučnou přitéká do Loučné Končinský potok. Za Cerekvicemi řeka protéká okolo obce Hrušová a následně osídlením Valcha. Mezi ním a Sárovcem (město Vysoké Mýto) se tok řeky rozděluje na dvě části – levý tok protéká osídlením Spálenec. Za Sárovcem do řeky vtéká Sloupnický potok. Dále řeka protéká osídlením Soukenická Valcha a pokračuje přes osídlení Jangelec. Za ním do ní vtéká Betlémský potok a rozděluje se na dva toky. Pravý, který se stále jmenuje řeka Loučná a obtéká město okolo části města Na vinicích a Lipová, se u stadionu spojuje zpět do jednoho toku. Levý tok pod názvem Mlýnský potok teče přes část města Visnarov a následně protéká částí města a za stadionem se spojuje s pravým tokem a pokračuje pod jménem Loučná. Oba toky propojuje ještě jeden tok bez jména.

Na řece Loučné nejsou žádné přehrady; před jejím ústím jsou četné jezy (Platěnice, Dašice, Sezemice).

Větší přítoky náhled|Hustota říční sítě Největším přítokem Loučné je říčka Desná, jejíž délka činí 30,6 km. Průměrná hustota říční sítě činí 0,84 km/km².

Jalový potok, zleva, ř. km 65,9 Desná, zleva, ř. km 54,7 Končinský potok, zprava, ř. km 53,1 Sloupnický potok, zprava, ř. km 45,2 Lodrantka, zprava, ř. km 6,9 Zadní Lodrantka, zprava, ř. km 2,7

Kanál Zminka (vystavěn ve středověku Pernštejny) spojuje Novohradku s Loučnou (soutok v Sezemicích).

Vodní režim náhled|Rozvodněná Loučná ve Vysokém Mýtě v roce 2005 náhled|Počátek Haldy odebírající část průtoku Loučné

Průměrný průtok u ústí činí 4,43 m³/s.

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Loučné (m³/s) ve stanici Dašice:

Průměrné měsíční průtoky Loučné (m³/s) ve stanici Dašice v roce 2014:

Hlásné profily:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100) poznámky Litomyšl 61,6 145,25 km² 0,46 m³/s 46,8 m³/s aktualizace 2023 Cerekvice nad Loučnou 52,9 355,95 km² 1,61 m³/s 68,9 m³/s aktualizace 2023 Dašice 7,2 625,41 km² 3,40 m³/s 100,0 m³/s aktualizace 2023

N-leté průtoky v Litomyšli:

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100 Q [m³/s] 3,24 11,3 16,9 35,7 46,8

N-leté průtoky v Cerekvici nad Loučnou:

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100 Q [m³/s] 8,78 23,0 31,3 55,9 68,9

N-leté průtoky v Dašicích:

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100 Q [m³/s] 15,4 37,0 49,0 82,9 100

Historie První záznamy o řece pochází z 12. století, kde je pojmenována jako „flumen Trstenice“. V 16. století se jí říkalo „řeka, která od Trstenice teče“. Místní prameny řeku dlouho pojmenovávají jednoduše jako řeka. Jméno Loučná uvádí až Václav Hájek a to na jejím dolním toku, to následně přebírá Pavel Stránský v 17. století, během tohoto století se jí taky říká „řeka Mejtská“, „Hohenmauth Wasser“ a v Schallerově topografii „Mejtskej potok“. Mezi lidmi se jí začíná Loučná říkat až v 18. století, první záznamy o tom jsou z městské knihy vydané 1712, založené roku 1676. Na počátku 19. století se jí nazývá taky Mejtnice nebo Mejtnička.Ivan Honl, Přehled místopisného názvosloví Choceňská, II – hydrografické názvy, Listy Orlického muzea, 1966. (názvy v 19. st.)

Mlýny Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky. Konšelský mlýn – Litomyšl, okres Svitavy, kulturní památka, zanikl Panský mlýn – Litomyšl, okres Svitavy, zanikl

Zajímavosti Ve středověku byla Loučná známá pod názvem Trstenice, tj. řeka tekoucí trstím (rákosím)Andrle Augustin, Osobnosti Vysokého Mýta, kap. Vysoké Mýto. Dodnes z tohoto názvu zbylo jen pojmenování obce na jejím horním toku. Podél toku řeky vedla tzv. Trstenická stezka, jedna z hlavních cest spojujících Čechy a Moravu.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Litomyšl – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Labe Cerekvice nad Loučnou – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Labe Dašice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Labe Seznam vodních elektráren na Loučné

Kategorie:Řeky ve Svitavské pahorkatině Kategorie:Řeky ve Východolabské tabuli Kategorie:Řeky v okrese Svitavy Kategorie:Řeky v okrese Ústí nad Orlicí Kategorie:Řeky v okrese Pardubice Kategorie:Přítoky Labe