náhled|Rekonstrukce podávání opičích mozečků během císařské hostiny v říši Čching, Muzeum potravinové kultury, Hongkong Opičí mozečky je pokrm, který sestává z mozku některých druhů opic nebo lidoopů. Ačkoliv se s konzumací opičích mozků můžeme setkat v různých kuchyních (např. vejce s mozečkem nebo smažené sendviče s mozečkem), existuje debata o tom, zda se opičí mozky skutečně konzumovaly. V západní populární kultuře je jejich konzumace opakovaně zobrazována a diskutována, často v kontextu zobrazování exotických kultur jako mimořádně krutých, bezcitných nebo podivných.Arjana, Sophia Rose (2015). "The Monsters of Orientalism". Muslims in the Western Imagination. Oxford University Press. S. 142–145.
Konzumace Dohady o tom, zda se skutečně opičí mozky konzumovaly, mohla způsobit jedlá houba korálovec ježatý (Hericium erinaceus), jehož povrch se podobá srsti některých asijských primátů, jako jsou například makakové. Počáteční zmatky s překladem názvu této houby, která je v angličtině známá jako monkey-head mushroom, mohly hrát roli v přesvědčení, že se opičí mozečky běžně používaly v asijské kuchyni.
Konzumace skutečných opičích mozků je zdokumentována v několika historických pramenech. Opičí mozky se podávaly při císařských hostinách v říši Čching, které byly pořádány v 17. století mandžuskými Hany. Na těchto hostinách mohly být mozky konzumovány přímo z lebky zvířete.Gayley, Holly (2013). "Reimagining Buddhist Ethics on the Tibetan Plateau" (PDF). Journal of Buddhist Ethics. 20: 264. ISSN 1076-9005. S2CID 26874914 Dostupné online
Jeden moderní záznam o konzumaci opičích mozků byl publikován v roce 1958 spisovatelkou cestopisů Leilou Hadley, která detailně popsala jídlo podávané v restauraci v Macau, poblíž Hongkongu, kde byly z lebky čerstvě zabité opice jeden mozek.Hadley, Leila (2003) . "Hong Kong and the Wickedest City". Give Me the World (First Seal Press paperback ed.). New York: Seal Press. S. 42. Spisovatel Albert Podell tvrdí, že v roce 1966 v Hongkongu jedl opičí mozky z živé opice, což popisuje ve své knize Around The World in 50 Years. Existují však pochybnosti o pravdivosti tohoto tvrzení. Oficiální čínská politika týkající se získávání určitých druhů volně žijících živočichů v 21. století zakazuje servírování opičích mozků a za porušení tohoto zákona hrozí trest odnětí svobody až na 10 let.
V časopisu Gorilla Journal popsala vědkyně Angela Meder kulturní praktiku kmene Anaang, který žije v jihovýchodní Nigérii a v jihozápadním Kamerunu. Podle tohoto zvyku nový kmenový náčelník musí zkonzumovat mozek ulovené gorily, zatímco jiný starší člen kmene konzumuje srdce. Podle této zprávy k této praxi docházelo pouze v konkrétním případě nového náčelnictví, protože zabíjení goril bylo jinak zakázáno.Meder, Angela (June 1999). "Gorillas in African Culture and Medicine" (PDF). Gorilla Journal. 18: 3. Dostupné online
Zdravotní rizika spojená s konzumací opičích mozků Konzumace mozku a dalších tkání nervové soustavy některých zvířat je považována za nebezpečnou pro lidské zdraví a může vést i k přenosným encefalopatiím, jako je Creutzfeldt-Jakobova choroba.
Fikce S fiktivním vyobrazením konzumace opičích mozků se setkáváme ve filmu Faces of Death z roku 1978, který režíroval John Alan Schwartz. Scéna zobrazuje restauraci s orientální tematikou, kde hosté sedí kolem stolu a sledují břišní tanec. Vypravěč vysvětluje, že se jedná o turisty, kteří přišli na toto místo, aby si dali "specialitu podniku".John Alan Schwartz, director (credited as 'Conan LeCilaire'). (10 November 1978). Faces of Death (Motion picture). Written by John Alan Schwartz (credited as 'Alan Black'). Cinematography by Michael Golden. Edited by James Roy. Music by Gene Kauer. Produced by William B. James, Herbie Lee and Rosilyn T. Scott. Aquarius Releasing Majitel dá číšníkovi znamení, aby přinesl opici, která je poté zajištěna v ohrádce zabudované ve stole. Turisté dostanou kladiva, kterými opici mlátí do hlavy, dokud ji nezabijí. Číšník poté rozřízne lebku a vyjme opičí mozek a položí jej na talíř, aby si ho hosté mohli vychutnat. Ve skutečnosti se při natáčení scény žádné opici nic nestalo, protože kladiva byla vyrobena z pěny a "opičí hlava" byla rekvizita naplněná želatinou, červeným potravinářským barvivem a květákem, který simuloval mozkovou hmotu.
Scéna s konzumací opičích mozků se odehrává i ve filmu Indiana Jones a chrám zkázy z roku 1984. Objevuje se také v japonském kriminálním filmu Sailor Suit and Machine Gun z roku 1981Shinji Sōmai, director. (1981). Sailor Suit and Machine Gun (Motion picture). Written by Yōzō Tanaka. Produced by Kei Ijichi. Arrow Films. a také v rámci dialogů v komedii Clue z roku 1985.Jonathan Lynn, director. (13 December 1985). Clue (Motion picture). Story by John Landis and Jonathan Lynn. Screenplay by Jonathan Lynn. Cinematography by Victor J. Kemper. Edited by David Bretherton and Richard Haines. Music by John Morris. Produced by Debra Hill. Paramount / PolyGram. Kromě šokujícího účinku, mají tyto scény společné i znázornění orientalismu, jenž autorka Sophie Rose Arjana popsala jako "sjednocení bizarních a vulgarizovaných reprezentací Dálného východu".
Odkazy Reference
Literatura Gayley, Holly (20 November 2011). "Eating Monkey Brains: Exoticizing the Han Chinese Banquet in a Tibetan Buddhist Argument for Vegetarianism". The Culinary in Buddhism: Miracles, Medicine and Monstrosity. Paper presented at the American Academy of Religion Conference held in San Francisco, CA., 19–22 November 2011. Kabzung, Gaerrang (November 2015). "Development as Entangled Knot: The Case of the Slaughter Renunciation Movement in Tibet, China". The Journal of Asian Studies. 74 (4): 927–951. doi:10.1017/S0021911815001175. ISSN 0021-9118. S2CID 232329837
Kategorie:Čínská kuchyně Kategorie:Opice