Emmerich Zeno Schonta šlechtic von Seedank ( Emmerich Zeno Josef Karl Anton Schonta Edler von Seedank) (18. září 1878 Pula – 3. listopadu 1945 Vídeň) byl rakousko-uherský námořní důstojník. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1896 a v mládí se zúčastnil několika mezinárodních operací. Na začátku první světové války působil na Jadranu a v letech 1916–1918 zastával vlivnou funkci námořního pobočníka císaře Karla I. Jeho aktivity podporoval i po zániku monarchie a od roku 1922 žil v soukromí ve Vídni.
Životopis náhled|vlevo|Křižník SMS Szigetvár, na němž Emmerich Schonta sloužil jako první důstojník za první světové války Narodil se v Pule jako starší syn kontradmirála Karla Ferdinanda Schonty (1841–1911).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 273–277 (heslo Karl Ferdinand Schonta von Seedank) ISBN 3-7648-2519-7 Studoval gymnázium a v letech 1892–1896 na C. k. námořní akademii v Rijece.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1895; Vídeň, 1895; s. 133 dostupné online V roce 1896 vstoupil jako kadet k námořnictvu a na palubě křižníku SMS Leopard se v roce 1897 během řecko-turecké války zúčastnil mezinárodní blokády Kréty. Poté sloužil u jednotek námořní pěchoty (Matrosen-Corps) Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1899; Vídeň, 1899; s. 119 dostupné online a v roce 1900 získal hodnost praporčíka.Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1903; Pula, 1903; s. 20 dostupné online Zúčastnil se mezinárodních operací při potlačení boxerského povstání v Číně a na lodi SMS Donau poté absolvoval cestu do jižní Ameriky.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900; Vídeň, 1900; s. 161 dostupné online Po návratu byl přidělen k vojenskému odboru námořní základny v Terstu.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1901; Vídeň, 1901; s. 141 dostupné online V dalších letech absolvoval kurz pro obsluhu torpéd a od roku 1903 byl na palubě křižníku SMS Kaiser Karl VI. přidělen k velení arzenálu v Pule.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegs-Marine 1904; Vídeň, 1904; s. 136 dostupné online V hodnosti poručíka II. třídy (1907)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1907; s. 1276 dostupné online získal pod velení menší plavidla typu torpédových člunůRang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1908; s. 170 dostupné online a působil také jako pedagog na C. k. námořní akademii.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 154 dostupné online
náhled|vlevo|Předávání Řádu Marie Terezie v císařské vile Wartholz (1917), kapitán Schonta stojí v pozadí za císařem Karlem I. Na začátku první světové války byl povýšen na poručíka I. třídy (1914)Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1915; Vídeň, 1915; s. 19 dostupné online a jako první důstojník na bitevní lodi SMS Szigetvár operoval v Boce Kotorské. Po vstupu Itálie do války se zúčastnil bombardování Ancony a uplatnil se i ve spolupráci námořnictva a letectva. K datu 1. listopadu 1916 byl povýšen na korvetního kapitánaRangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1917; Vídeň, 1917; s. 19 dostupné online a po nástupu císaře Karla I. na trůn se stal jeho námořním pobočníkem.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1917, Vídeň, 1917; s. 36 dostupné online V letech 1917–1918 patřil k vlivným osobnostem císařova okolí a těsně před zánikem monarchie získal hodnost fregatního kapitána. V listopadu 1918 jednal na zámku Eckartsau s kancléřem Karlem Rennerem o dalším osudu Karla I. a císařskou rodinu poté následoval do exilu ve Švýcarsku. Vyřizoval soukromou korespondenci sesazeného císaře a podílel se na jeho pokusech o restauraci monarchie v Maďarsku. Poté mu byl odmítnut azyl v Německu a Francii, načež se usadil v Lucembursku. V roce 1922 se vrátil do Rakouska, kde pořádal přednášky a publikoval články s obhajobou aktivit císaře Karla I. po první světové válce. Soubor svých publikovaných prací vydal tiskem v roce 1927 (Aus den Erinnerungen eines Flügeladjutant, Vídeň, 1927).
Jeho mladší bratr Erich (1885–1940) sloužil také u námořnictva a za první světové války dosáhl hodnosti korvetního kapitána.
Tituly a ocenění Byl uživatelem šlechtického titulu s predikátem Edler von Seedank, který v roce 1890 získal jeho otec.Rod Schonta von Seedank na webu novanobilitas.eu dostupné online Během služby u námořnictva a jako císařský pobočník získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 36 [Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie dostupné online]
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Bronzová vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898)
Zahraničí 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (Německo) 60x60pixelů Železný půlměsíc (Osmanská říše) 60x60pixelů Válečný záslužný kříž (Knížectví Lippe)
Odkazy
Reference
Externí odkazy Emmerich Zeno in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Železného půlměsíce Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Narození 18. září Kategorie:Narození v roce 1878 Kategorie:Narození v Pule Kategorie:Úmrtí 3. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži