Rudolf Schröder (11. září 1833 Benátky – 19. ledna 1912 Terst) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1849 a v mládí se zúčastnil několika válek, vyznamenal se v roce 1866 v bitvě u Visu. Později strávil řadu let v námořní administraci na ministerstvu války a byl velitelem několika válečných lodí. Aktivní kariéru ukončil jako velitel námořní pěchoty v Pule a v roce 1884 odešel do penze. Mimo aktivní službu později získal hodnost kontradmirála (1910).
Životopis náhled|vlevo|Fregata SMS Novara, vlajková loď Rudolfa Schrödera v bitvě u Visu (1866) Byl synem diplomata Franze Schrödera. Studoval na gymnáziu v Bellunu a Padově, poté pokračoval na univerzitě ve Štýrském Hradci a nakonec na námořní akademii v Terstu. K námořnictvu vstoupil v roce 1849 a během revolučních bojů v Itálii se zúčastnil blokády Benátek (1849). Na fregatě SMS Venus absolvoval v letech 1849–1851 cestu do Neapole, Lisabonu, na Madeiru a poté do Karibiku, následně se na parníku SMS Volta plavil po Středomoří a do Tunisu. V roce 1853 získal hodnost praporčíka (odpovídající armádní hodnosti nadporučíka)Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1855; Vídeň, 1855; s. 670 dostupné online a kromě služby na lodích působil také u námořní základny v Terstu. Jako poručík II. třídyMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1860; s. 716 dostupné online se v roce 1859 na palubě lodi SMS Donau zúčastnil války se Sardinií.
náhled|vlevo|Korveta SMS Fasana, vlajková loď Rudolfa Schrödera 1879–1880 V roce 1860 byl povýšen na poručíka I. třídyMilitär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1863; Vídeň, 1863; s. 723 dostupné online a získal pod velení menší plavidla, službu na moři střídal s působením u námořních základen, v letech 1865–1866 byl prvním důstojníkem výstrojního skladu v Pule. Jako provizorní velitel fregaty SMS NovaraPřehled velení rakouského námořnictva v bitvě u Visu dostupné online se vyznamenal během války s Itálií v bitvě u Visu (1866).RYNIEWICZ, Zygmunt: Lexikón námorných bitiek; Bratislava, 2020; s. 451–452 (heslo Bitka pri ostrove Lissa) ISBN 978-80-8046-979-5 Poté byl technickým referentem u námořní základny v Pule a v letech 1868–1871 řídil výstrojní sklad v Terstu (1868–1871). Mezitím byl povýšen na korvetního kapitána (24. října 1869).Kais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 894 dostupné online V letech 1871–1873 byl na palubě obrněné lodi SMS Lissa pobočníkem velitele eskadryKais. Königl. Militär Schematismus 1873; Vídeň, 1873; s. 660 dostupné online a k datu 1. května 1873 získal hodnost fregatního kapitána.Kais. Königl. Militär Schematismus 1875; Vídeň, 1874; s. 694 dostupné online
V letech 1873–1879 byl přednostou personálního odboru námořní sekce na ministerstvu války ve Vídni.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1876; Vídeň, 1875; s. 245 dostupné onlineWAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 151 dostupné online Po návratu na moře byl velitelem lodí SMS FasanaRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1879; Vídeń, 1879; s. 83 dostupné online a SMS SaidaRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1883; Vídeň, 1883; s. 83 dostupné online, mezitím byl technickým referentem u námořní základny v Terstu (1880–1882).Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 837, 839 dostupné online Nakonec v roce 1884 krátce zastával funkci velitele jednotek námořní pěchoty v PuleHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1884; s. 57 dostupné online a v této funkci mu byla jako vlajková loď přiřazena korveta SMS Dandolo.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1884; Vídeň, 1884; s. 58 dostupné online a k datu 1. května 1884 byl penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 167 dostupné online Mimo aktivní službu mnohem později získal čestnou hodnost kontradmirála při příležitosti 80. narozenin císaře Františka Josefa (6. srpna 1910).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1911; Vídeň, 1910; s. 1363 dostupné online
Po odchodu do výslužby se trvale usadil v TerstuRuhestands-Schematismus der österreichisch-ungarischen Armee für 1906; Štýrský Hradec, 1906; s. 188 dostupné onlineRang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 117 dostupné online, kde také zemřel 19. ledna 1912 ve věku 78 let.
Řády a vyznamenání Během služby u námořnictva získal několik ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1903; Pula, 1903; s. 72 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1866) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1880) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1884) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů důstojnický kříž Řádu Guadalupe (1867, Mexiko) 60x60pixelů Řád slávy I. třídy (1873, Tunisko)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 350–354 (heslo Rudolf Schröder) ISBN 3-7648-2519-7
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Císařského řádu Guadalupe Kategorie:Nositelé Řádu slávy (Tunisko) Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 11. září Kategorie:Narození v roce 1833 Kategorie:Narození v Benátkách Kategorie:Úmrtí 19. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1912 Kategorie:Úmrtí v Terstu Kategorie:Muži