Budapest Pride nebo též (Budapešťský komunitní festival hrdosti) je největší každoroční LGBTQ+ akce v Maďarsku. Z celého týdenního festivalu je nejviditelnější událostí pochod hrdosti. Pochod byl historicky znám pod různými jmény, mimo jiné jako (Pochod za důstojnost homosexuálů) a koná se každoročně od roku 1997, obvykle první sobotu v červenci. Trasa pochodu vede podél nejrozsáhlejší budapešťské ulice Andrássyho třídy, mezi Městským parkem () a Alžbětiným náměstím (). Průvod je v Budapešti mnohem menší než podobné průvody hrdosti v západní Evropě a Americe, obvykle se ho účastnily jeden až dva tisíce účastníků.

V letech 2007 a 2008 průvod vážně narušili radikálně pravicoví demonstranti a chuligáni, což ohrozilo budoucnost této akce. V dalších letech se však Budapest Pride úspěšně konal s minimálními incidenty.

V listopadu 2021 obdržela členka představenstva Budapest Pride Viktória Radványi čestné ocenění „Generation Change Award“ při předávání ocenění MTV Europe Music Awards 2021 v Budapešti.

Krajně pravicová strana Mi Hazánk opakovaně vyzývala k zákazu pochodů hrdosti LGBTQ komunity a 18. března 2025 se jí podařilo jeden ze svých návrhů prosadit. Navzdory zákazu se však 28. června téhož roku další ročník uskutečnil za účasti kolem 200 tisíc lidí.

Ročník 2025 Mimořádnou mezinárodní pozornost vzbudil 30. ročník Budapest Pride v roce 2025. Maďarský parlament ovládaný národněkonzervativní stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána totiž 18. března téhož roku ve zrychleném řízení schválil novelu shromažďovacího zákona, kterou pod záminkou ochrany dětí de facto zakázal pochody LGBT+ hrdosti, úřadům dal pravomoc používat nástroje k rozeznávání obličejů pro identifikaci účastníků a za účast možnost udílet pokutu až ve výši 200 000 forintů (v přepočtu zhruba 500 eur či 12 600 korun). V polovině dubna navíc parlament schválil ústavní změnu, podle kritiků směřující k autoritářskému režimu a také omezující práva a svobody LGBT+ komunity, neboť posílila předchozí zákaz pořádání pochodů hrdosti na ústavní úrovni. Vláda pak pokračovala návrhem zákona omezujícím kritiku ze strany občanské společnosti.

Maďarská policie průvod ohlášený na sobotu 28. června na základě těchto zákonů zakázala. Budapešťský primátor a představitel maďarské liberální opozice Gergely Karácsony se však za akci postavil s tím, že bude uspořádána jako akce pořádaná městem. Průvod podpořila také řada zahraničních politiků včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, vlastní účast předem ohlásilo 70 europoslanců včetně české pirátské zástupkyně Markéty Gregorové a ministři některých evropských zemí. Mezinárodní petice proti policejnímu zákazu akce nasbírala asi 120 tisíc podpisů. Orbán obvinil zahraniční politiky z vměšování do vnitřních záležitostí a pohrozil, že účast průvodu bude mít právní důsledky. České ministerstvo zahraničních věcí upozornilo potenciální účastníky a účastnice na platnou maďarskou legislativu a hrozbu pokut. vlevo|náhled|Masový průvod v ulicích Budapešti 28. června 2025 Navzdory zákazům a pohrůžkám se průvod hrdosti uskutečnil. Pořadatelé očekávali rekordní účast kolem 35–40 tisíc lidí, tyto odhady však byly ještě vysoce překročeny a agentura AFP citovala v průběhu akce předsedkyni pořádající organizace Viktórii Radványi odhadující skutečnou účast mezi 180 a 200 tisíci. Dle Respektu i střízlivé odhady mluvily o více než 100 tisících, což uváděla také maďarská média. Video s pozdravem z průvodu zveřejnila mimo jiné aktivistka Greta Thunberg. Lídr hlavní opoziční Strany respektu a svobody (TISZA) Peter Magyar se kvůli rodinné dovolené akce neúčastnil, sdílel však podpůrný vzkaz na sociálních sítích.

Zatímco Budapest Pride policie oficiálně zakázala, naopak povolila konání dvou krajně pravicových akcí: Hnutí mládeže 64 žup () a parlamentní hnutí Naše vlast () ohlásily akce v místech shromáždění či po trase průvodu hrdosti. Podle agentury Reuters se menší krajně pravicové skupinky snažily pochod narušit, policie je však od účastníků oddělila a trasu pochodu odklonila tak, aby nedošlo ke střetům.

Maďarská policie zprvu zahájila vyšetřování proti neznámému pachateli v souvislosti s účastí na akci. Előd Novák z neonacistického hnutí Naše vlast navíc podal stížnost proti budapešťskému primátorovi Karácsonymu a dalším možným organizátorům. Místopředsedkyně Evropského parlamentu a předsedkyně maďarské opoziční Demokratické koalice (DK) Klára Dobrevová, která se události účastnila a propagovala ji, se sama demonstrativně policii udala. Policie posléze od postihů účasti na akci upustila, několik týdnů po události však předvolala k výslechu primátora Karácsonyho v roli podezřelého. Karácsony u výslechu neodpovídal, pouze přečetl prohlášení. Asi 200 lidí jej přišlo podpořit k budově Národního vyšetřovacího úřadu. V prosinci téhož roku jej policie navrhla obvinit, sám Karácsony to označil za absurdní.

Ročník 2026 V dubnových parlamentních volbách dosud vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána drtivě prohrála a vítěz Péter Magyar z dosud opoziční strany Tisza avizoval změnu kurzu včetně podpory práv LGBTQ+ komunity i konání průvodů hrdosti. V témže měsíci i Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že takzvaný zákon o ochraně dětí namířený proti LGBTQ+ komunitě porušoval právo Evropské unie. Pořadatelé Budapest Pride ohlásili průvod na 27. června a maďarská policie v květnu avizovala, že nevidí důvod akci zakázat.

Průvod hrdosti skutečně prošel městem za účasti více než 10 tisíc lidí, podle některých médií desítky tisíc, podle organizátorů kolem 50 tisíc, a to navzdory extrémním teplotám či naschválům nacionalistů. Město např. vyzdobilo Alžbětin most duhovými vlajkami, které někdo strhal a krajně pravicové hnutí Mi Hazánk je nahradilo vlajkami maďarskými, načež primátor rozhodl ponechat na mostě oboje. Trasa průvodu vedla od Opery po třídě Bajcsy-Zsilinszkého na náměstí Ference Deáka, kolem Astorie na ulici Lajose Kossutha, dále přes Alžbětin most na Döbrenteiovo náměstí a do parku Vérmező. Vzhledem k tropickým teplotám průvod doprovázelo několik sanitek a po trase byla řada stanic první pomoci. Pořádající mimo jiné vyzvali Magyrovu vládu ke změně orbánovské antiLGBT legislativy.

Akci podpořila společným prohlášením řada velvyslanectví nejen evropských zemí, česká ambasáda se však k němu nepřipojila, připojilo se ovšem České centrum v Budapešti, za což jej kritizoval a pohrozil zrušením ministr zahraničí Petr Macinka, který dříve veřejně podporoval Orbána.

Reference

Související články

LGBT práva v Maďarsku

Externí odkazy

Fotografie z pochodu Budapest Pride 2010 pořízené v rámci fotografického projektu „Walk with Pride“ (ve webovém archivu)

Kategorie:Kultura v Budapešti Kategorie:Festivaly založené roku 1997 Kategorie:LGBT práva v Maďarsku Kategorie:Maďarská politika Kategorie:Průvody hrdosti