Zuzana Mrázová (dříve Schwarz Bařtipánová, * 24. února 1978 Duchcov) je česká politička, projektová manažerka a geografka, od října 2025 poslankyně Poslanecké sněmovny PČR a od prosince 2025 ministryně pro místní rozvoj ve třetí vládě Andreje Babiše. Dříve byla od roku 2014 zastupitelka a v letech 2018 až 2025 starostka města Bílina na Teplicku, členka hnutí ANO.

Život Od narození žije v Bílině, vyjma období studia na vysoké škole a následného působení na Ministerstvu pro místní rozvoj. Po maturitě na gymnáziu v Bílině absolvovala bakalářské studium geografie a kartografie a následně magisterské studium regionální geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Před nástupem do politiky pracovala mezi lety 2000–2006 jako vedoucí odborný referent specialista na Ministerstvu pro místní rozvoj na Odboru územního plánování. Zde mimo jiné připravovala a řídila dotační program na aktualizaci územně plánovací dokumentace obcí po povodních v roce 2002, zpracovávala statistická data v oblasti územně plánovací činnosti obcí a krajů a spravovala geografický informační systém v územně plánovací oblasti obcí a krajů.

V roce 2004 absolvovala mezinárodní odbornou stáž v Organizaci pro výživu a zemědělství OSN v Římě, na pozici konzultantka. Během svého tříměsíčního působení zde zpracovávala statistická data ze zemědělského sčítání v Maďarsku, převáděla je do geografického informačního systému a nastavovala obecný systém zpracovávání statistických dat pro jejich další využití a vizualizaci v rámci GISu.

Poté od roku 2007 do roku 2015 pracovala v neziskové a soukromé sféře jako manažerka projektů v oblasti dotací na rozvoj lidských zdrojů, vzdělávání a regionálního rozvoje. Zaměřovala se na mezinárodní projekty.

Jejím prvním manželem byl Roman Schwarz. Podruhé se provdala 13. prosince 2025 za Pavla Mráze. Žije v Bílině a má dvě děti.

Politické působení

Komunální a krajská politika V komunálních volbách v roce 2006 neúspěšně kandidovala na 3. místě kandidátní listiny SNK ED do zastupitelstva Bíliny. Opět kandidovala o osm let později v komunálních volbách v roce 2014, tentokrát již jako nestranička za ANO ze 3. místa kandidátní listiny. Mandát se jí podařilo získat, nicméně kandidovat nakonec musela ze 3. místa kandidátní listiny podruhé na začátku roku 2015 poté, co byly výsledky předchozích voleb anulovány kvůli kupčení s hlasy. Mandát městské zastupitelky se jí podařilo získat i tentokrát a stala se místostarostkou města, která měla v gesci především odbor nemovitostí a investic.

V krajských volbách v roce 2016 kandidovala z 28. místa kandidátní listiny ANO (tentokrát již jako členka hnutí), ale nebyla zvolena. Ve sněmovních volbách v roce 2017 poté rovněž neúspěšně kandidovala z 12. místa kandidátní listiny hnutí na funkci poslankyně PSP ČR. V komunálních volbách v roce 2018 jako lídryně kandidátní listiny hnutí ve městě obhájila funkci zastupitelky a následně byla navíc zvolena starostkou města, když ve funkci nahradila Oldřicha Bubeníčka z KSČM. V komunálních volbách v roce 2022 obhájila mandát zastupitelky Bíliny, opět jako lídryně kandidátní listiny hnutí ve městě. Stejně tak se jí podařilo obhájit funkci starostky města. Dne 19. listopadu 2025 rezignovala na post starostky Bíliny a jejím nástupcem ve funkci se stal Karel Matuška (ANO). V červnu 2026 složila i mandát zastupitelky města.

V červnu 2020 kandidovala v doplňovacích senátních volbách v obvodu č. 32 – Teplice, které byly vypsány po úmrtí předsedy Senátu PČR Jaroslava Kubery, který tento obvod reprezentoval. Získala 9,78 % hlasů, skončila na čtvrtém místě a do druhé kola voleb tak nepostoupila.

V krajských volbách v roce 2020 kandidovala na funkci krajské zastupitelky za ANO, tentokrát na 22. místě kandidátní listiny hnutí. V krajských volbách v roce 2024 kandidovala na 32. místě kandidátní listiny ANO, ale nebyla zvolena.

Celostátní politika Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidovala na funkci poslankyně PČR z 10. místa kandidátní listiny hnutí, ale nebyla zvolena, když ANO získalo v Ústeckém kraji 7 mandátů. Stala se tedy třetí náhradnicí.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 byla lídryní kandidátní listiny hnutí ANO v Ústeckém kraji. Získala téměř 6 tisíc preferenčních hlasů a byla zvolena poslankyní. Po volbách se o ní začalo spekulovat jako o možné ministryni pro místní rozvoj v nové vládě Andreje Babiše.

Ministryně pro místní rozvoj ČR Dne 26. listopadu 2025 předal předseda hnutí ANO Andrej Babiš prezidentu republiky Petru Pavlovi neformální návrh kandidátů na členy své vznikající vlády, kde ji navrhl do úřadu ministryně pro místní rozvoj ČR. Dne 15. prosince 2025 byla jmenována ministryní pro místní rozvoj. V lednu 2026 se stala členkou předsednictva hnutí ANO.

Na začátku května 2026 se ministryně zastal premiér Andrej Babiš, když vzbudilo pozornost několik kauz spojených s jejím působením v Bílině, kde byla dříve starostkou. Deník N uvedl, že práce Mrázové na ministerstvu pro místní rozvoj není příliš vidět a že vedení rezortu přenechává svým náměstkům, na které delegovala velkou část svých pravomocí. Samo vedení ministerstva své fungování hájilo tvrzením, že náměstci na rezortu plní standardní roli. Úředníci popsali, že ve srovnání s předchozími vedeními rezortu s Mrázovou přijdou do styku jen minimálně a začátky nástupu ministryně označili jako „informační vakuum“. Otevřeně řízení rezortu kritizoval romista Lukáš Houdek, podle nějž se sedm vedoucích pracovníků dozvědělo o svém odvolání „po chodbách nebo od partnerů z lokalit, kde působí“.

V červnu 2026 byla napadena 44letou ženou v Bílině, ale neutrpěla zranění.

Jako ministryně byla hlavní představitelkou vládní novely stavebního zákona, jejímž cílem je zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů. Mrázová návrh obhajovala jako opatření podporující bytovou výstavbu, rozvoj infrastruktury a snížení administrativní zátěže.

Kontroverze Dle investigace Seznam Zpráv Mrázová bydlela dlouhé roky v obecním bytě na Mírovém náměstí v Bílině. Do bytu o velikosti 130 m² se nastěhovala v roce 2009 před svým politickým působením, ale ani v pozici starostky města ani jako ministryně se bytu nevzdala a platila zde do roku 2024 nájem 35 Kč za m², celkem tedy zhruba 4,5 tisíce korun. V roce 2024 město cenu nájmu zvedlo na 42 Kč za m². V komerčním bydlení v Bílině se přitom cena nájemného v bytech o poloviční rozloze ve stejnou dobu pohybovala kolem 15 tisíc měsíčně. Mrázová se z bytu odstěhovala na jaře 2026, kdy se přestěhovala na druhou stranu Mírového náměstí ke svému současnému manželovi Pavlu Mrázovi, který také obývá obecní byt. Na zjištění Seznam Zpráv reagoval i exministr pro místní rozvoj a poslanec Ivan Bartoš (Piráti): „Ministryně Mrázová za ANO by mohla sloužit jako měrná jednotka pokrytectví.“ Poukazoval tím na rozpor mezi politickými proklamacemi a realitou. Mrázová o sobě prohlašovala: „Mám silné sociální cítění. Je potřeba omezit obchod s chudobou a vyřešit bydlení pro ohrožené skupiny občanů, např: seniory nebo mladé lidi.“

Podle serveru Seznam Zprávy navíc mohla být Mrázová ve střetu zájmů během funkce starostky Bíliny kvůli podnikání svého tehdejšího manžela. Dále Seznam Zprávy také zjistily, že ministryně Mrázová se snaží prosadit změny stavebního zákona, které mají mimo jiné zmírnit pravidla pro dodatečné povolování staveb a zjednodušit tak legalizaci černých staveb. Přitom je majitelkou pozemku na okraji Bíliny, kde stojí menší stavby postavené načerno v rozporu s územním plánem města, a které se Mrázová snaží zlegalizovat. Seznam Zprávy později zjistily, že úředníci bílinského stavebního úřadu věděli o černých stavbách Mrázové minimálně čtyři roky, přesto nijak nezasáhli. Vedoucí úřadu Oldřich Jedlička uvedl, že k tomu nedostali žádný oficiální podnět. Důvodem pro nezahájnení řízení o odstranění staveb však mohl být i Jedličkův přátelský vztah s Mrázovou, jak dokazují společné fotky na Instagramu Mrázové.

V souvislosti s výše uvedenými kauzami Mrázovou vyzvali Piráti, TOP 09 a hnutí STAN k rezignaci na post ministryně, což Mrázová odmítla učinit se zdůvodněním, že nikdy nepřekročila zákonné hranice a nezneužila politickou funkci ve svůj vlastní prospěch. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že za Mrázovou „plně stojí“. Je to podle něj „úplně v pohodě“.

Dne 7. května 2026 Mrázová celý svůj pohled na věc a svou životní situaci vysvětlila na obsáhlé tiskové konferenci. Na začátku tiskové konference Mrázová sdělila: „Nikdy jsme si nežili nad poměry, nejezdili jsme na drahé dovolené“. Podle jejích sociálních sítí však jezdila na tyto dovolené: Turecko 2017, Řím 2018, v roce 2019 v zimě lyžování ve Val di Fiemme, v létě Srí Lanka. Po covidu 2021 španělská Andalusie. V roce 2022 byla podle svých slov samoživitelkou s výživným 100 Kč na dítě a den, ale navštívila také polský Krakov, Toskánsko, tuniskou Djerbu nebo americkou Floridu. V roce 2023 Barcelonu a Japonsko, další rok Brazílii a portugalský Lisabon.

V květnu 2026 Mrázová přiznala, že udělala chybu ve svém majetkovém přiznání, kde neuvedla půlmilionovou půjčku na koupi pozemku. Podle protikorupční organizace Transparency International jde o jasné porušení zákona. Ministerstvo spravedlnosti podalo 20. května 2026 podnět na ministryni Zuzanu Mrázovou k přestupkovému úřadu na porušení zákona.

V červenci 2026 uvedl server Seznam Zprávy, že Mrázové byla udělena pokuta za porušení zákona o střetu zájmů. V srpnu 2026 Mrázová potvrdila, ze zaplatila v této věci pokutu ve výši 10 tisíc korun.

Reference

Kategorie:Čeští manažeři Kategorie:Čeští geografové Kategorie:Ministři pro místní rozvoj České republiky Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2025–2029) Kategorie:Starostové Bíliny Kategorie:Členové ANO 2011 Kategorie:Absolventi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1978 Kategorie:Narození 24. února Kategorie:Narození v Duchcově Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy