Voltametrie je elektrochemická analytická metoda umožňující kvalitativní i kvantitativní analýzu neznámých vzorků a studium redoxních reakcí. Vznikla na základě Heyrovského polarografie, což je zvláštní případ voltametrie na rtuťové kapkové elektrodě s proměnlivým povrchem. Polarografie byla popsána dříve, než voltametrie jakožto širší kategorie. Voltametrie i polarografie využívají elektrolýzy sledované chemické látky za soustavného vkládání známého napětí a měření elektrického proudu.
Voltametrický článek náhled|Tříelektrodový voltametrický systém V současné době se pro voltametrii nejčastěji využívá tříelektrodové zapojení pracovní, referentní a pomocné elektrody. Elektrolýza probíhá (a elektrický proud tedy prochází) mezi pracovní a pomocnou elektrodou. Proudová odezva se měří ampérmetrem zapojeným sériově s pracovní a pomocnou elektrodou. Napětí se na článek vkládá prostřednictvím potenciostatu (proměnlivého odporu) a jeho velikost je měřena voltmetrem zapojeným paralelně mezi pracovní a referentní elektrodou.
Potenciálové programy Závislost vkládaného potenciálu na čase představuje program, podle kterého se na článek napětí vkládá. Existuje několik běžných potenciálových programů, tj. vlastně samotných voltametrických metod:
lineární voltametrie cyklická voltametrie diferenční-pulzní voltametrie square-wave voltametrie stripovací voltametrie voltametrie s vkládaným střídavým napětím
Voltametrická křivka náhled|Cyklická voltametrie: potenciálový program (závislost potenciálu na čase), proudová odezva (závislost proudu na čase) a voltametrická křivka (závislost proudu na potenciálu) Závislost proudové odezvy na potenciálu se nazývá voltametrická křivka a je samotným výsledkem voltametrického měření. Prostřednictvím voltametrické křivky lze analyt kvalitativně i kvantitativně charakterizovat.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Analytická chemie Kategorie:Elektrochemie