Šternberská hrobka je zaniklá pohřební kaple sv. Rozálie ve Zlíně-Malenovicích v okrese Zlín. Hřbitovní kaple byla postavena v roce 1700. V roce 1835 ji Leopold I. ze Šternberka nechal upravit jako pohřebiště hraběcího rodu Šternberků (Sternbergů). V letech 1813–1943 zde bylo pohřbeno jedenáct rodinných příslušníků. V roce 1984 byla pobořena a nakonec o tři roky později stržena. Do roku 1987 byla památkově chráněná. V parčíku u sokolovny, který vymezuje ulice Tyršova a Sokolovská, se od roku 2015 nachází pamětní kámen zrušeného hřbitova a kaple sv. Rozálie.

Historie Panství Malenovice s hradem a statek Pohořelice se zámkem koupil za 660 000 zlatých Leopold I. hrabě ze Šternberka (1770–1858) v roce 1804 od Antonie hraběnky ze Salm-Neuburgu, provdané hraběnky Czerninové z Chudenic (1776–1840).

Hřbitovní kaple sv. Rozálie vznikla ještě za předchozích majitelů v roce 1700. František Karel hrabě z Lichtenstein-Kastelkornu (1648–1706) tehdy založil poblíž špitálu západně od Malenovic při císařské silnici hřbitov, nechal ho obehnat zdí a na hřbitově nechal postavil kapli zasvěcenou sv. Rozálii, patronce chránící před morem. Hřbitov byl slavnostně vysvěcen 25. dubna 1700.

V roce 1813 zemřela první dcera Leopolda I. Šternberka. Otec ji nechal pohřbít v kryptě hřbitovní kaple. Po úmrtí jeho dalších dvou dětí nechal kapli v roce 1835 výrazně prodloužit o prostornou loď, pod níž nechal zbudovat rodinnou hrobku. Náhrobní kameny byly upevněny na vnitřní stěny kaple.

Poté, co byl v roce 1965 otevřen nový hřbitov, bylo rozhodnuto, že se starý hřbitov postupně promění v park s tím, že kaple sv. Rozálie bude zachována. Na začátku 80. let 20. století do kaple opakovaně vnikli vandalové, poškodili náhrobky a zneuctili ostatky Šternberků. V roce 1984 dva zaměstnanci technických služeb města Gottwaldova snad omylem strhli podstatnou část zdiva presbytáře, zničili střechu a sanktusník. Při vyšetřování tvrdili, že se domnívali, že bourají márnici. Omyl nebyl napraven a v roce 1987 byla kaple stržena. Ostatky Šternberků byly pietně uloženy do šlechtické hrobky na hřbitově v Napajedlích. Poblíž místa, kde kaple stála, byla v roce 1997 postavena modlitebna Církve adventistů sedmého dne.

Architektura a výzdoba Jednoduchá volně stojící kaple byla postavena z kamene a cihel na obdélném půdorysu, uzavíralo ji ustupující pravoúhlé kněžiště. Průčelí, boční fasády i kněžiště byly členěny širokými lizénami na nárožích. Na boční straně lodi i kněžiště bylo po jednom segmentově zaklenutém okně, které bylo vsazeno do mělkého segmentového výklenku. Celkem tedy kapli osvětlovala čtyři okna. Uprostřed průčelí byl prolomen pravoúhlý vchod s kamenným profilovaným ostěním. Průčelí bylo završeno nízkým římsovaným trojúhelníkovým štítem. Podstřešní profilovaná římsa nesla valbovou střechu, která byla pokryta břidlicí. Nad kněžištěm dominoval oktogonální sanktusník, který byl zastřešený helmou, makovicí a patriarchálním křížem.

Zatímco loď byla zaklenuta pruskými klenbami, kněžiště bylo zaklenuto valenou klenbou s pětibokými lunetami.

Seznam pohřbených V rozmezí 130 let (1813–1943) bylo v hrobce pochováno jedenáct osob. Další hrobky Šternberků se nacházejí ve Stupně a v Zásmukách.

Chronologicky podle data úmrtí V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Šternberků, žlutě jsou vyznačeny manželky přivdané do rodiny, pokud zde byly pohřbeny, a Marie, rozená Grošová. Červeně jsou zvýrazněni majitelé zámku Pohořelice, oblíbeného letního sídla. Generace jsou počítány od Zdeslava ze Šternberka († 1265). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce. Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 18. Marianna ze Šternberka 31. 5. 1800 Josef Leopold ze Šternberka (č. 5) 19. 9. 1813 Marie Karolína z Walseggu (č. 4) 2. 18. Adolf Josef ze Šternberka 25. 5. 1807 Josef Leopold ze Šternberka (č. 5) Pohřben 25. 2. 1827. Poručík hulánského pluku knížete Schwarzenberga č. 2. Zemřel ve věku 19 let na zápal plic. 22. 2. 1827 Brno Marie Karolína z Walseggu (č. 4) 3. 18. Alois ze Šternberka 19. 5. 1815 Josef Leopold ze Šternberka (č. 5) Pohřben 9. 5. 1835. Nejmladší ze synů, nachladil se na kluzišti ve Vídni. Zemřel ve věku 19 let na břišní tyfus. 7. 5. 1835 Vídeň Marie Karolína z Walseggu (č. 4) 4. (17.) Marie Karolína z Walseggu 19. 1. 1781 Vídeňské Nové Město František Josef Antonín z Walseggu 14. 5. 1799 Vídeň: Josef Leopold ze Šternberka (č. 5) Tělo bylo 4. 6. 1857 vykropeno v katedrále sv. Štěpána ve Vídni. Pohřbena 6. 6. v kaplové hrobce sv. Rozálie. Dáma Řádu hvězdového kříže (1803). Zemřela ve věku 76 let na zánět pohrudnice a zápal plic, respektive na ochrnutí plic.

Narodily se jí následující děti: 1. Marianna (1800–1813; č. 1) 2. Nina (*/† 1801) 3. Rosina, provd. Salm-Salm (1802–1870; č. 7) 4. Karolína, provd. z Lambergu a poté Bigot de Saint-Quentin (1804–1881) 5. Adolf (1805–1806) 6. Adolf Josef (1807–1827, č. 2) 7. Jaroslav (1809–1874; pohřben v kapli Narození Panny Marie v Zásmukách), majitel majorátu 8. Leopold II. (1811–1899; č. 10) 9. Zdeněk (1813–1900; pohřben ve Šternberské hrobce ve Stupně) 10. Alois (1815–1835; č. 3) 2. 6. 1857 Vídeň Marie Karolína z Lamberg-Sprinzensteinu 5. 17. Josef Leopold (Leopold I.) ze Šternberka 24. 9. 1770 Praha František Adam ze Šternberka 20. 7. 1711 Vídeň – 19. 9. 1789 Žirovnice 14. 5. 1799 Vídeň: Karolína z Walseggu (č. 4) Tělo bylo 21. 2. 1858 vykropeno v domu smutku (č. 952) ve Vídni. Pohřben 23. 2. v kaplové hrobce sv. Rozálie. C. k. komoří (1791), svatováclavský rytíř (Equus Sancti Wenceslai, 1792). Majitel panství Žirovnice (od roku 1789 s bratrem, od roku 1811 sám), majorátu Zásmuky a Častolovice (1830–1858) v Čechách, Malenovice a Pohořelice (1804–1858) na Moravě. Zemřel ve věku 88 let na ochrnutí plic. 18. 2. 1858 Vídeň Marie Anna z Wilczeku † 1807 6. 19. Jindřiška ze Šternberka 4. 6. 1869 Pohořelice Leopold II. ze Šternberka (č. 10) Pohřbena 8. 4. 1870 v rodinné hrobce. Zemřela ve věku 10 měsíců na průjem. 4. 4. 1870 Vídeň Aloisie z Hohenlohe-Bartenstein-Jagstbergu (č. 8) 7. 18. Rosina ze Šternberka 4. 5. 1802 Josef Leopold ze Šternberka (č. 5) 29. 4. 1828 Vídeň: Maxmilián ze Salm-Salmu 12. 4. 1793 – 20. 11. 1836 Dülmen Pohřbena 19. 10. 1870. Zemřela ve věku 67 let na změknutí mozku.

Narodily se jí následující děti: 1. Konstantin (1829–1839) 2. Františka, provd. de Croÿ (1833–1908) 14. 10. 1870 Slabce Marie Karolína z Walseggu (č. 4) 8. (18.) Aloisie z Hohenlohe-Bartenstein-Jagstbergu 21. 8. 1840 Haltenbergstetten Ludvík z Hohenlohe-Bartenstein-Jagstbergu 5. 6. 1802 Bartenstein – 22. 8. 1850 Bartenstein 4. 8. 1863 Vídeň: Leopold II. ze Šternberka (č. 10) Pohřbena 18. 1. 1873 v kapli sv. Rozálie na hřbitově. Dáma Řádu hvězdového kříže (1866) a palácová dáma. Zemřela ve věku 42 let na rozklad krve. Narodily se jí následující děti: 1. Jaroslav Leopold (1864–1891; č. 9) 2. Leopold III. (1865–1937), majitel majorátu 3. Maria Karolína, provd. z Thun-Hohensteinu (1867–1892; pohřbena v hrobce Thun-Hohensteinů v Cholticích) 4. Václav Vojtěch (1868–1930) 5. Jindřiška (1869–1870; č. 6) 6. Eleonora, provd. ze Salm-Reifferscheidt-Raitze a podruhé van den Straten-Ponthoz (1873–1960) 16. 1. 1873 Pohořelice Jindřiška z Auerspergu 23. 6. 1815 Vlašim – 7. 8. 1901 Haltenbergstetten 9. 19. Jaroslav Leopold ze Šternberka 17. 9. 1864 Pohořelice Leopold II. ze Šternberka (č. 10) Pohřben 6. 11. 1891. C. k. komoří (1890), poručík v záloze. Zemřel ve věku 10 let na tuberkulózu. 2. 11. 1891 Opatija (Abbazia) Aloisie z Hohenlohe-Bartenstein-Jagstbergu (č. 8) 10. 18. Leopold II. Mořic ze Šternberka střed|100px 22. 12. 1811 Pohořelice Josef Leopold ze Šternberka (č. 5) 4. 8. 1863 Vídeň: Aloisie z Hohenlohe-Bartenstein-Jagstbergu (č. 8) Mrtvola byla převezena 23. 9. 1899 do Malenovic, tam pohřbena 24. 9. C. k. komoří (1845), tajný rada (1872), generál jízdy, druhý majitel dragounského pluku č. 8 (1859), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1882, přísahu složil v roce 1888), rytíř Leopoldova řádu (1849), držitel Vojenského řádu Marie Terezie (1850, v briliantech 1899), rytíř Řádu železné koruny 2. třídy (1859), rytíř Řádu zlatého rouna (1891). Majitel majorátu Zásmuky a Častolovice (1874–1899) a velkostatků Malenovice a Pohořelice (1858–1899), Žirovnice (1858–1899), Police (1883–1887) na jižní Moravě, Červený Hrádek (1887–1899) a Církvice (1889–1899) na Kolínsku. Zemřel jako 87letý na sešlost věkem. 21. 9. 1899 Rájec nad Svitavou Marie Karolína z Walseggu (č. 4) 11. 20. Jaroslav ze Šternberka (Sternberg) 11. 4. 1900 Vídeň Leopold III. ze Šternberka 22. 10. 1865 Pohořelice – 11. 4. 1937 Brno 17. 8. 1939 Bystřice pod Hostýnem: Marie Grošová (č. x972) Pohřben 7. 2. 1943. Majitel velkostatku Pohořelice a Malenovice (1937–1943). Zemřel ve věku 42 let na cirhózu jater a jaterní kóma. 4. 2. 1943 Zlín Franziska Henriette Larischová z Mönnichu 2. 9. 1873 Karviná-Fryštát – 20. 3. 1933 Vídeň

Pohřbení na jiných místech Marie Sternbergová, vdova po Jaroslavu Sternbergovi, kterému jako občanu české národnosti nacistická okupační správa v únoru 1942 zabrala majetek a uvalila na něj vnucenou správu, sice získala po válce zpět zámek v Pohořelicích a čtvrtinu malenovického velkostatku, ale po únorovém převratu 1948 o něj zase přišla. Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka x972. (20.) Marie, rozená Grošová 24. 7. 1903 (Praha-)Vinohrady Jindřich Groš I. Arnošt Pollack Pohřbena v Praze. V roce 1993 byly ostatky přesunuty do hřbitovní kaple v Napajedlích. Majitelka zámku Pohořelice (1947–1950). Bezdětná. 1. 8. 1972 Karlovy Vary Marianna Kotrbová II. 17. 8. 1939 Bystřice pod Hostýnem: Jaroslav ze Šternberka (Sternberg) (č. 11)

Příbuzenské vztahy pohřbených Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, modře je vyznačen spoluzakladatel Národního muzea Kašpar Maria ze Šternberka (1761–1838), zeleně Marie Grošová (1903–1972) a oranžově restituentka zámku Častolovice Franziska Diana Sternbergová Phipps (1936–2024). Tučně jsou vyznačeny hlavy rodu. Arabské číslice odpovídají pořadí pohřbení v kapli podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manžela nebo manželky, pokud někdo vstoupil do manželství více než jednou. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Šternberků.

Odkazy

Poznámky

Reference Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 340 Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 341 Almanach českých šlechtických rodů 2024, s. 342

Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 84 Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 100 Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 103 Šternberkové. Panský rod v Čechách a na Moravě, s. 104

Hrad Malenovice, s. 25–26

Související články Kaple Nanebevzetí Panny Marie (Jemniště) Šternberská hrobka (Stupno)

Externí odkazy

Zničené kostely

Šternberkové Kategorie:Kaple olomoucké arcidiecéze Kategorie:Šlechtická pohřebiště v Česku Kategorie:Zaniklé kaple ve Zlínském kraji Kategorie:Kaple v okrese Zlín Kategorie:Stavby v Malenovicích (Zlín) Kategorie:Postaveno v Česku 1700 Kategorie:Zaniklo 1987