Marián Hossa (* 12. ledna 1979 Stará Ľubovňa) je bývalý slovenský reprezentant v ledním hokeji. Od sezony 2009/2010 působil v NHL v klubu Chicago Blackhawks na pozici pravého křídla. V minulosti působil v klubech: Dukla Trenčín ve slovenské Tipsport extralize, Portland Winterhawks v soutěži Western Hockey League, Ottawa Senators, Atlanta Thrashers, Pittsburgh Penguins, Detroit Red Wings v National Hockey League a v týmu Mora IK ve švédské Elitserien. Kariéru přerušil z důvodu kožní vyrážky, která mu znemožňovala hraní ve výstroji.
Je považován za jednoho z nejlepších útočníků NHL a zároveň za jednoho z nejrychlejších bruslařů této soutěže. Je dvanáctým nejproduktivnějším Evropanem v dějinách NHL a druhým nejproduktivnějším Slovákem v NHL po Peteru Šťastném. Je též osmým nejproduktivnějším Evropanem a vůbec nejproduktivnějším Slovákem ve Stanley Cupu. Reprezentoval Slovensko na několika mezinárodních soutěžích, včetně tří olympiád (Salt Lake City 2002, Turín 2006 a ve Vancouveru 2010) avšak nezískal žádnou medaili. Ve finále NHL byl pětkrát (s týmy Pittsburgh Penguins, Detroit Red Wings a 3× s Chicago Blackhawks). V letech 2010, 2013 a 2015 získal s Chicagem Blackhawks Stanley Cup. Je čtyřnásobným vítězem ankety „Zlatý puk“ (2006, 2007, 2008 a 2010). Čtyřikrát (2001, 2003, 2007 a 2008) byl nominován na All-Star Games.
Osobní život Narodil se 12. ledna 1979 v Staré Ľubovni. Jeho otec je František Hossa, bývalý trenér slovenské hokejové reprezentace, matka Mária Hossová pracuje jako módní návrhářka a o dva roky mladší bratr Marcel Hossa, kterého v roce 2000 draftoval tým Montreal Canadiens, hrál s bratrem v týmu HK Dukla Trenčín, Portland Winter Hawks a během výluky NHL v týmu Mora IK a také na několika světových šampionátech a olympiádách. Shodou okolností byli v sezóně 2007–2008 oba vyměněni (Marián z Atlanty do Pittsburghu a Marcel z NY Rangers do Phoenixu).
V roce 1997 úspěšně maturoval na Stredném odborném učilišti železničném v Trenčíně (obor Komerční pracovník v dopravě). 17. července 2010 se v Trenčíně oženil s dlouholetou přítelkyní Janou Ferovou. Mají tři dcery, Miu, Zoju a Emmu.
Kariéra náhled|Hossa v gólové šanci přihrává spoluhráči Petru Bondrovi náhled|200px|Marián Hossa (vpravo) při otevírání hokejbalového stadionu v Nesluši
Začátky S hokejem začínal jako pětiletý v Dukle Trenčín. V Dukle hrával během celé dorostenecké a juniorské kariéry. Nejdříve hrál na postu centra, ale později ho tehdejší trenér Jaroslav Walter postavil na pravé křídlo, kde už zůstal. Junioři Dukly získali v tomto období titul mistra Slovenska.
Slovenská extraliga V seniorské extralize debutoval jako 17letý. V první sezóně (1996/97) vstřelil v základní části 30 gólů a zaznamenal 24 asistencí, čímž významnou měrou přispěl k zisku mistrovského titulu.
Za Duklu hrál i později, několik zápasů na začátku sezony 2001/02, kdy čekal na podpis nové smlouvy s Ottawou a taktéž během výluky NHL (2004/05). Odehrál 25 zápasů a jeho spoluhráči byli i Marián Gáborík a Pavol Demitra. Část sezony hostoval v týmu nováčka švédské Elitserien Mora IK, kde hrál i jeho bratr Marcel.
National Hockey League Ottawa Senators (1997–2004) Roku 1997 jej draftoval tým Ottawa Senators v prvním kole a jako 12. v celkovém pořadí. Zajímavost v draftu je podobnost s datem narození: 12. 1. 1979 – 1. kolo, 12. pořadí rok draftu 1997. Už v nejbližší sezoně odešel do zámoří, v přípravných zápasech se sice gólově prosadil, ale během úvodních 7 střetnutí v NHL zaznamenal jen jednu asistenci a klub ho poslal na farmu do klubu Portland Winter Hawks (WHL), kde během 49 zápasů nasbíral 80 bodů (43+37) a velmi tak přispěl k zisku Memorial Cupu. V následující sezoně se stal stabilním hráčem základního kádru Ottawy a byl jedním z nejlepších hráčů mužstva. Na začátku sezóny se musel zotavit po zranění kolene, nakonec odehrál 60 zápasů. V sezoně 1999/00 vstřelil 29 gólů a stal se tak střeleckým lídrem klubu.
V sezóně 2000/01 s klubem uzavřel novou smlouvu, s ročním příjmem 650 000 dolarů. Během této sezóny překonal hranici 30 gólů a 4. ledna 2001 stanovil v utkání proti Tampě nový klubový rekord pro počet asistencí v jednom zápase (5).
V základní části sezóny 2002/03 dokázal vstřelit 45 gólů, čímž překonal klubový rekord ruského hokejisty Alexeje Jašina, a v žebříčku střelců celé NHL se umístil na 3. místě. V této sezoně (10. března 2002) vstřelil v zápase proti Phoenixu jubilejní 100. gól v NHL. V poslední sezóně, kterou odehrál za Ottawu (2003/04) vstřelil 36 gólů, a stal se nejlepším střelcem mužstva v základní části a celkově dosáhl 82 kanadských bodů (i zde se jednalo o nejlepší výsledek mužstva). Nejúspěšnějším střelcem byl i v play-off.
Atlanta Thrashers (2006–2008) Hossa byl jedním z mála hokejistů, kterým se po uzavření nové kolektivní dohody mezi hráči a majiteli klubů NHL po roční výluce, plat nesnížil, ale naopak zvýšil. Po dlouhých jednáních 23. srpna 2005, poslední den před vypršením termínu, Senators souhlasili s podpisem smlouvy na tři roky na 18 milionů dolarů. Na sezónu 2005/06 tak měl zaručený příjem 5 milionů dolarů, čímž se stal nejlépe placeným slovenským hokejistou v NHL. Již několik hodin po podpisu ho však překvapivě vyměnili do Atlanty Thrashers za Danyho Heatleyho s tříletým platem 13,5 milionů dolarů. Po sedmi sezónách v Ottawě, během kterých se Hossa stal jedním z jejich nejdůležitějších hráčů, tak změnil své působiště. Právě tato výměna patří mezi největší v historii NHL, tehdejší kapitán Ottawy Daniel Alfredsson popsal oba hokejisty jako rozdílné, ale produktivní hráče.
Svůj první zápas za Atlantu odehrál 22. září 2005, jednalo se o přípravný zápas, ve kterém Atlanta podlehla Floridě Panthers 3:4. V první sezóně v Atlantě si Hossa se ziskem 92 bodů vytvořil své bodové maximum. Atlantě však play-off i kvůli zranění brankářské jedničky Kariho Lehtonena ušlo o dva body. V té následující dosáhl jako první hráč Thrashers v historii 100 bodů za sezónu. V žebříčku produktivity celé NHL skončil šestý. V 1. kole play-off se střetnul se svým bratrem Marcelem z New York Rangers, Atlanta byla vyřazena 0:4 na zápasy.
Po sezóně byl nominován i na několik ocenění. V hlasování o Hart Trophy se umístil na 10. místě.
Pittsburgh Penguins (2008) Na konci sezóny 2007/08 mu v Atlantě končila smlouva. V únoru bylo jasné, že se na novém kontraktu nedohodne, a tudíž ho čekal přestup. Zájem projevilo více klubů (San Jose Sharks, Detroit Red Wings či Montreal Canadiens). Nakonec ale v poslední možný termín před koncem přestupového období jej Trashers spolu s Pascalem Dupuisem vyměnili s Pittsburghem za Colbyho Armstronga, Erika Christensena, Angela Esposita a právo výběru v prvním kole draftu. Hossa měl spolu se Sidneym Crosbym a Jevgenijem Malkinem pomoci tučňákům v play-off. 28. února debutoval za Penguins v zápase proti Bruins. Po přibližně 10 minutách si ale po srážce s Glenem Murrayem zranil koleno a zápas nedohrál.
V prvním kole play-off přispěl k vyřazení svého bývalého klubu, Ottawy. V zápasech nastupoval v útoku s Crosbym a v sérii zaznamenal celkově 5 bodů. 4. května 2008 v zápase proti Rangers rozhodl o postupu Pittsburghu do finále Východní konference, když vstřelil dva góly v prodloužení posledního zápasu (Pittsburgh vyhrál 3:2 a na zápasy 4:1).
Ve finále Východní konference Pittsburgh porazil Flyers 4:1 na zápasy. Hossa zaznamenal v rozhodujícím zápase gól a tři asistence a byl vyhlášen druhou hvězdou zápasu. Stal se devátým Slovákem, který se probojoval do finále Stanley Cupu. Ve finále Stanley Cupu se Pittsburgh střetnul s Detroitem Red Wings, ale prohrál 2:4 na zápasy. Hossa se v play-off v kanadském bodování umístil na třetím místě se ziskem 26 bodů (12+14).
I přes neúspěch ve finále byl Hossův přestup do Pittsburghu označován jako jeden z nejlepších v sezoně.
Detroit Red Wings (2008–2009) náhled|Hossa před zápasem za Red Wings Po sezoně 2007/08 se stal volným hráčem a přestože měl nabídku na několikaleté (přesná doba nebyla upřesněna) působení v klubu Edmonton Oilers na nejméně 9 milionů dolarů na sezonu 2. července 2008 podepsal roční smlouvu s Detroitem na 7,45 milionu dolarů. Nosil číslo 81, protože číslo 18 v Detroitu patří dlouhodobému hráči Kirku Maltbymu. 18. října 2008 vstřelil v zápasu proti New York Rangers svůj první gól v dresu Detroitu a zároveň 300. gól v NHL.
Zápas proti St. Louis 3. března 2009 pro Hossu skončil již v šesté minutě první třetiny, kdy musel být z ledu odvezen na nosítkách po střetu s českým obráncem Romanem Polákem. Následně odjel do nemocnice na důkladnější vyšetření. Podle mluvčího klubu, Johna Hahna, se jednalo jen o preventivní vyšetření, jelikož Hossa neztratil vědomí ani cit v končetinách. Rozhodčí Poláka vyloučili na dvě minuty za hrubost. Detroit nakonec St. Louis porazil 5:0.
V ročníku 2008–09 bylo stejné složení finále Stanley Cupu, tentokrát však Hossa hrál v drese Red Wings. Po vyřazení týmu Chicago Blackhawks v semifinále Hossa přiznal, že finále s Pittsburghem „bude jistě velmi zajímavé“. Po sedmizápasové sérii se vítězem stal Pittsburgh, poslední zápas vyhrál 2:1. Hossa během 23 zápasů v play-off nasbíral 15 bodů (6+9).
Chicago Blackhawks (od roku 2009) 1. července 2009 se jako volný hráč připojil ke klubu Chicago Blackhawks, se kterým podepsal 12letou smlouvu na 62,8 milionu dolarů. Jednalo se o nejdražší smlouvu v historii klubu, rekord platil až do prosince 2009, kdy jej překonal Duncan Keith, který se upsal na 13 let za 72 milionů dolarů. Smlouva byla podepsána ve stejný den, kdy tehdejší nejproduktivnější a nejužitečnější hráč Martin Havlát přestoupil do Minnesoty. Na začátku sezony se podrobil operaci ramene a vynechal tak její začátek.
31. července oznámil deník Ottawa Sun, že vedení ligy začalo vyšetřovat Hossův dlouhodobý kontrakt. Protože smlouva vyprší, až když bude Hossovi 42, a navíc smlouva je nastavena tak, že hráč získá většinu peněz za prvních 8 let, ty zbývající 4 by získal pouze zanedbatelnou částku, tzn. že Hossa by mohl ukončit kariéru už po oněch osmi letech. Toto rozhodnutí by obcházelo kolektivní dohodu o platových stropech. Chicagu hrozila vysoká pokuta, nebo ztráta práva výběru při draftu.
Za Blackhawks debutoval 25. listopadu 2009 proti San Jose Sharks, v tomto zápase zároveň vstřelil dva góly. Nosí dres číslo 81, protože číslo 18 visí pod stropem United Centre. Nosil ho Denis Savard.
S Chicagem se mu hned v první sezóně podařilo postoupit do finále, proti Philadelphii, které Chicago vyhrálo 4:2 na zápasy. 9. června 2010 získal Hossa svůj první Stanley Cup.
V sezoně 2010/2011 Chicago postoupilo do play-off z třetího místa Centrální divize. Ale vypadlo hned v prvním kole proti Vancouver Canucks 2:4 na zápasy. Hossa si v sezoně připsal celkem 57 bodů (25+32). Hossa si v sezoně 2011/2012 připsal (29+48) tj. 77 kanadských bodu a stal se nejproduktivnějším hráčem Chicaga.
Během výluky v NHL v sezoně 2012–13 nikde nehrál, což mu umožnilo, aby se plně zotavil ze zranění z playoff minulé sezony a do zkrácené sezony naskočil v plné síle. Během základní části nasbíral celkem 31 bodů (17+14) ve 40 zápasech. Zápas 3. března 2013 v Detroitu byl jeho 1000. v kariéře v NHL a Hossa dokázal tisícovku zápas v NHL odehrát jako 283. hráč v historii (5. Slovák v historii po Mikitovi, Bondrovi, Šatanovi a Chárovi). Dalším milníkem, který zaznamenal, bylo 500 asistencí v NHL a na tuto hranici se dostal 24. dubna 2013 v Edmontonu. V playoff přidal 16 bodů v 22 zápasech. Ke konci playoff měl problémy se zády a jeden zápas finále Stanley Cupu musel kvůli tomu vynechat. Nakonec se ale mohl radovat ze svého 2. Stanley Cupu při 4. finálové účasti.
V sezoně 2013–14 poprvé v dresu Blackhawks dosáhl na hranici 30 gólů za sezonu a po 8. v kariéře v NHL. Celkem odehrál 72 zápasů a nasbíral 60 bodů. Vedl tým ve statistice +/- s +28 body, což je jeho nejlepší výkon v kariéře. V NHL byl ve statistice +/- na 13. místě. V playoff ho ovšem střelecké štěstí opustilo a tak vstřelil pouze 2 branky v 19 zápasech.