Teritoriální síly Armády České republiky (TerS AČR) zabezpečují ochranu a obranu území České republiky. Určením teritoriálních jednotek, v nichž slouží především vojáci aktivní zálohy, je obrana proti vnějšímu napadení, zajištění vnitřní bezpečnosti a ochrana důležitých objektů v daném regionu. V jejich čele stojí Velitelství teritoriálních sil (VeTerS) v posádce Tábor, které je v době míru podřízeno náčelníkovi Generálního štábu AČR, za stavu ohrožení státu a válečného stavu spadá pod Velitelství pro operace.

Historie Velitelství teritoria vzniklo 1. července 2019, což tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) odůvodnil poukázáním na „aktuální bezpečnostní situaci a možné hrozby, kterým by mohlo Česko čelit. Jde o vývoj na východě směrem k Rusku.“

Podle plukovníka gšt. Jaroslava Hrabce bylo založení teritoriálních sil reakcí na požadavky zajištění obrany České republiky a organizační zastřešení krajských vojenských velitelství (KVV) a jejich teritoriálních jednotek, s termínem dosažení plných operačních schopností k 1. lednu 2025.

V roce 2021 přešla všechna krajská vojenská velitelství do podřízenosti Velitelství teritoria, které bylo 1. ledna 2023 rozšířeno a přejmenováno na Velitelství teritoriálních sil.

Při slavnostním nástupu za přítomnosti ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) předal dne 23. ledna 2026 dosavadní velitel plukovník gšt. Antonín Genser bojový prapor brigádnímu generálovi Petru Svobodovi, od února 2026 novému veliteli teritoriálních sil, které byly při té příležitosti povýšeny na stejnou taktickou úroveň jako pozemní, vzdušné či speciální síly. Plukovník Genser se stal zástupcem velitele. V roce 2026 má také dojít k podřízení praporu podpory nasaditelných sil v Rakovníku Velitelství teritoriálních sil.

Struktura

Velitelství teritoriálních sil Velitelství teritoriálních sil (VeTerS) je taktický organizační útvar nadřízený krajským vojenským velitelstvím (KVV) a teritoriálním jednotkám aktivní zálohy (AZ). Mezi jeho hlavní úkoly patří mobilizační doplnění Armády České republiky a koordinace činnosti KVV při realizaci opatření krizového řízení.

Krajská vojenská velitelství Krajská vojenská velitelství (KVV) jsou vojenské správní úřady působící na území krajů, v jejichž bezpečnostní radě nebo krizovém štábu zabezpečují plánování a nasazení sil a prostředků AČR v součinnosti s dalšími složkami Integrovaného záchranného systému či plnění úkolů Policie České republiky. KVV plní úkoly obrany státu podle zvláštních právních předpisů, především zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), včetně plánování a zabezpečení provedení mobilizace. náhled|Vojáci AZ při KVV Plzeň, 80. výročí osvobození Plzně, 4. 5. 2025 náhled|Nadrotmistr pěší roty AZ při KVV Zlín na cvičení v roce 2019 Struktura KVV: Ředitel Velení Operační oddělení Oddělení podpory Oddělení obranných příprav Prapor územní obrany (prÚzO), složený i z rot AZ

Seznam krajských vojenských velitelství (KVV) a praporů územní obrany: KVV hlavní město Praha – 111. prapor územní obrany KVV Praha Středočeský kraj – 121. prapor územní obrany KVV Hradec Králové – 131. prapor územní obrany KVV Liberec – 141. prapor územní obrany KVV Ústí nad Labem – 151. prapor územní obrany KVV Karlovy Vary – 161. prapor územní obrany KVV Plzeň – 171. prapor územní obrany KVV České Budějovice – 181. prapor územní obrany KVV Jihlava – 191. prapor územní obrany KVV Pardubice – 201. prapor územní obrany KVV Ostrava – 211. prapor územní obrany KVV Olomouc – 221. prapor územní obrany KVV Zlín – 231. prapor územní obrany KVV Brno – 241. prapor územní obrany

Teritoriální jednotky AZ Každé krajské vojenské velitelství disponuje jedním pěším praporem – přesněji praporem územní obrany (prÚzO). Původně měl každý kraj pouze jednu rotu (pouze KVV Ostrava mělo kvůli velkému množství dobrovolníků z kraje roty dvě) u které se ovšem počítalo s rozšířením na prapor v případě mobilizace AČR. Po vypuknutí války na Ukrajině se ovšem ukázalo, že současný model teritoriálních sil (jedna rota na kraj) je zcela nedostatečný, a proto bylo rozhodnuto o rozšíření rot na prapory i v době míru – k tomu došlo k 1.10. 2025. Kromě toho je v plánu vybudovat i zcela nový útvar/útvary, který je v KVAČR 2035 označen jako "Prvek podpory teritoriálních sil". Žádné další informace zatím nejsou dostupné, ale s největší pravděpodobností bude mít tento nový útvar ženijní a logistické schopnosti.

Hlavním úkolem teritoriálních praporů územní obrany je střežení a obrana objektů kritické infrastruktury, což je předmětem každoročních cvičení a jednou za 4 roky celorepublikového cvičení s názvem Hradba. Dále mohou pomáhat profesionální armádě během přesunů spojeneckých sil přes území České republiky nebo za krizové situace nevojenského charakteru, například při povodních.

Výzbroj a výstroj jednotek teritoriálních sil je průběžně modernizována, samopaly vzor 58 jsou nahrazovány útočnými puškami CZ 805 BREN, byly pořízeny nové balistické přilby, spojovací prostředky a terénní vozidla Toyota Hilux.

Odkazy

Reference

Související články Pozemní síly Armády České republiky Vzdušné síly Armády České republiky Speciální síly Armády České republiky Informační a kybernetické síly Armády České republiky

Externí odkazy Webové stránky Velitelství teritoriálních sil Velitelství teritoriálních sil na webu AČR Teritoriální síly na webu Do armády

Kategorie:Armáda České republiky Kategorie:Český lev ve znaku Kategorie:Vojenské jednotky založené roku 2019