Wellnhopterus („Wellnhoferovo křídlo“ – podle německého paleontologa Petera Wellnhofera) byl rod azdarchidního pterodaktyloidního ptakoještěra, který žil v období pozdní svrchní křídy na území dnešního Texasu v USA (geologické souvrství Javelina; Národní park Big Bend). Patrně se jednalo o jednoho z posledních žijících pterosaurů, který vyhynul při katastrofě na konci křídy před 66 miliony let. Longrich, N. R.; Martill, D. M.; Andres, B.; Penny, D. (2018). Late Maastrichtian pterosaurs from North Africa and mass extinction of Pterosauria at the Cretaceous-Paleogene boundary. PLOS Biology. 16 (3): e2001663.
Objev a význam Materiál typového jedince byl objeven již v březnu roku 1986 a dnes je označován jako TMM 42489-2. Jedná se o poněkud erodované fragmenty „zobákovitých“ čelistí. Později byly objeveny ještě další fosilní exempláře tohoto taxonu. V roce 2021 byl formálně popsán nový taxon Wellnhopterus brevirostris.Andres, B.; Langston Jr., W. (2021). Morphology and taxonomy of Quetzalcoatlus Lawson 1975 (Pterodactyloidea: Azhdarchoidea). Journal of Vertebrate Paleontology. 41 (sup1): 142. Druhové jméno znamená „s krátkým rostrem/čenichem/rypcem“ a odkazuje k relativně krátkému a robustnímu zobáku tohoto pterosaura.
Paleoekologie náhled|left|Přibližné vzezření zástupce druhu Wellnhopterus brevirostris Jednalo se o menšího ptakoještěra, jehož rozpětí křídel je odhadováno jen na zhruba 3 metry. Jeho zobákovité čelisti byly kratší a proporcionálně robustnější, než tomu bylo například u obřího rodu Quetzalcoatlus (více se v tomto směru podobal například obřímu rodu Hatzegopteryx z Rumunska). Je teoreticky možné, že i tito ptakoještěři dokázali urazit ohromné vzdálenosti. Například zástupci zmíněného rodu Quetzalcoatlus zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie.
Zařazení Wellnhopterus spadal pravděpodobně do čeledi Azhdarchidae. Mezi jeho nejbližší vývojové příbuzné patřily podle provedených fylogenetických analýz zejména rody Phosphatodraco a AralazhdarchoAndres, B.; Langston Jr., W. (2021). Morphology and taxonomy of Quetzalcoatlus Lawson 1975 (Pterodactyloidea: Azhdarchoidea). Journal of Vertebrate Paleontology. 41 (sup1): 142., podle jiné zase rody Cryodrakon a HatzegopteryxPêgas, R. V.; Zhoi, X.; Jin, X.; Wang, K.; Ma, W. (2023). A taxonomic revision of the Sinopterus complex (Pterosauria, Tapejaridae) from the Early Cretaceous Jehol Biota, with the new genus Huaxiadraco. PeerJ. 11. e14829..
Odkazy
Reference
Literatura Pereda-Suberbiola, X.; et al. (2003). A new azhdarchid pterosaur from the Late Cretaceous phosphates of Morocco. in Buffetaut, E., and Mazin, J.-M. (eds.). Evolution and Palaeobiology of Pterosaurs. Geological Society of London, Special Publications. 217. London: Geological Society of London. pp. 80–90. Andres, B.; Myers, T.S. (2013). "Lone Star Pterosaurs". Earth and Environmental Science Transactions of the Royal Society of Edinburgh. 103 (3–4): 383–398. Naish, D.; Witton, M. P. (2017). Neck biomechanics indicate that giant Transylvanian azhdarchid pterosaurs were short-necked arch predators. PeerJ. 5: e2908.
Externí odkazy
Informace na databázi PBDB
Kategorie:Pterodaktyloidi Kategorie:Organismy žijící v křídě