Durfort je zřícenina hradu ve francouzském departementu Aude, ve správním území obce Vignevieille ve francouzském metropolitním regionu Okcitánie, 27 kilometrů východně od města Limoux a tři kilometry severně od hradu Termes. Stojí na skalnatém výběžku nad údolím Gorges de Orbieu, který ze tří stran obtéká řeka Orbieu.
Historie První písemné zmínky o hradu Durfort pocházejí z 11. století. V roce 1093 je zmíněna v transakci mezi synem pána z Durfortu, Bertrandem, a opatstvím Lagrasse. V roce 1124 vzdali Guillaume a Raymond, pánové z Durfortu, hold vikomtu Bernardu Atonovi z Carcassonne a v roce 1163 vzdal pán z Termes hold vikomtu Raymondovi z Trencavel za hrad Durfort.
Durfort patřil k tzv. katarským hradům. V roce 1209 se pán z Durfortu přidal na stranu katarů spojením s Olivierem z Termes. Simon IV. z Montfortu převzal velení křížové výpravy proti albigenským a vedl tažení v této oblasti. V roce 1215 se hrad Durfort stal majetkem Alaina z Roucy, jednoho z jeho poručíků.
Obyvatelstvo regionu však zůstalo v srdci katarské a když se situace v regionu uklidnila, katarské hnutí se znovu zformovalo. V roce 1225 se v nedaleké vesnici Pieusse koná katarský koncil, jehož cílem je reorganizovat katarskou komunitu v Razès. Jeho duchovním vůdcem se stal Benoît de Termes. V roce 1226 začala válka v Limoux, během níž proti sobě stáli kataři a jednotky Ludvíka VIII.
Královská moc upevnila své panství nad tímto regionem vybudováním nebo úpravou pěti velkých pevností (tzv. pěti synů Carcassonne: Quéribus, Puilaurens, Aguilar, Termes a Peyrepertuse) a vybudováním celé sítě menších hradů. Hrad Durfort byl součástí tohoto obranného systému, jehož cílem bylo chránit nové hranice francouzského království.
V roce 1241 se Olivier de Termes podrobil Ludvíku IX. a získal tak zpět část svých pozemků a hradů, včetně Durfortu. Zdá se, že jej daroval bývalým pánům z Durfortu. V roce 1243 složil Hugues de Durfort přísahu věrnosti králi a následující rok se zúčastnil po boku křižáků obléhání hradu Montségur. V roce 1256 se Gaucelin de Durfort spojil s dalšími pány proti autoritě francouzského krále a ztratil tak svá práva na své panství, ale o několik měsíců později je získal zpět, poté co složil hold králi.
V roce 1659 podepsal francouzský král Ludvík XIV. smlouvu z Pyrenejí, kterou byla ukončena Francouzsko-španělská válka. Tato smlouva změnila hranice mezi Francií a Španělskem tím, že připojila Roussillon k Francii. Hranice mezi oběma zeměmi se posunula na hřebeny Pyrenejí a různé pevnosti v regionu tak ztratily svůj strategický význam. V 18. století byl hrad opuštěn, ale díky své izolovanosti se jeho ruiny zachovaly. V roce 2025 byl hrad v soukromém vlastnictví.
Původní opevněné sídlo zahrnovalo kapli, obytné budovy s obdélníkovými okny a věž. Dochovaly se vysoké silné zdi, sklepy a studny, klenuté místnosti čtverhranných budov, nárožní věžičky, strážní věže a hlavní věž.
Zřícenina je od roku 1943 zapsána jako přírodní památka Francie.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Durfourt Durfourt Durfourt Kategorie:Katarské hrady Kategorie:Přírodní památky ve Francii Kategorie:Albigenská křížová výprava Kategorie:Stavby v departementu Aude