Hollywoodský herec James Dean zahynul 30. září 1955 ve věku 24 let při autonehodě poblíž Cholame v Kalifornii. Dříve se účastnil několika automobilových závodů a právě cestoval na závod sportovních vozů, když se stal účastníkem nehody na křižovatce silnic U.S. Route 466 (později SR 46) a SR 41.
Závodní kariéra V dubnu 1954, poté co získal roli Cala Traska ve filmu Na východ od ráje, si James Dean koupil motocykl Triumph Tiger T110 650 cc z roku 1955 a později také ojetý červený sportovní vůz MG TD z roku 1953. V březnu 1955 vyměnil Dean MG za nový Porsche Speedster z roku 1955, který zakoupil u Competition Motors v Hollywoodu v Kalifornii. Tři dny po skončení natáčení Na východ od ráje vyměnil Triumph T110 za Triumph TR5 Trophy z roku 1955. Těsně před začátkem natáčení Rebela bez příčiny se Dean 26. a 27. března zúčastnil závodů Palm Springs Road Races se Speedsterem. V sobotní kategorii nováčků skončil na prvním místě a v nedělním hlavním závodě na druhém místě. Dean také závodil se Speedsterem v Bakersfieldu 1. a 2. května, kde skončil první ve své kategorii a třetí celkově. Jeho poslední závod se Speedsterem se konal na Den obětí války 30. května v Santa Barbaře, kde startoval z osmnácté pozice a propracoval se až na čtvrtou, než přetočil motor a poškodil píst. Závod nedokončil.
Během natáčení filmu Gigant od června do poloviny září společnost Warner Brothers Deanovi zakázala veškeré závodní aktivity. V červenci složil Dean zálohu na nový sportovní vůz Lotus Mark IX u prodejce Jaye Chamberlaina v Burbanku. Bylo mu sděleno, že dodání Lotusu bude odloženo až na podzim. Dne 21. září, když Dean dokončoval Giganta, vyměnil svůj Speedster v Competition Motors za nový, výkonnější a rychlejší Porsche 550 Spyder z roku 1955 a přihlásil se do nadcházejícího závodu Salinas Road Race, který se měl konat 1.–2. října. Koupil si také nové kombi Ford Country Squire z roku 1955, které používal k přepravě svého Porsche přezdívaného „Little Bastard“ na závody a zpět na otevřeném přívěsu pro automobily. Podle Lee Raskina, historika značky Porsche a autora knihy James Dean: At Speed, herec požádal malíře a pinstripera Deana Jeffriese, aby na auto namaloval nápis „Little Bastard“:Dean Jeffries, který měl lakovnu vedle [George] Barrise, provedl úpravy vozu, které spočívaly v tom, že černou dočasnou barvou namaloval číslo ‚130‘ na přední kapotu, dveře a zadní víko. Také napsal nápis ‚Little Bastard‘ přes zadní kapotu. Červená kožená skořepinová sedadla a červené pruhy na zádi byly původní. Zadní pruhy byly namalovány stuttgartskou továrnou, což bylo u Spyderů pro závodní identifikaci obvyklé. náhled|222x222pixelů|James Dean v Porsche Speedster na závodech v Palm Springs, březen 1955. Údajně přezdívku „Little Bastard“ (malý bastard) dal Deanovi Bill Hickman, kaskadér společnosti Warner Bros., s nímž se Dean spřátelil. Hickman byl součástí Deanovy skupiny, která 30. září 1955 jela na závody Salinas Road Races. Hickman tvrdí, že Deanovi říkal „malý bastard“ a on jemu zase „velký bastard“. Další verze původu přezdívky „Little Bastard“ – potvrzená dvěma Deanovými blízkými přáteli, Philem Sternem a Lewem Brackerem – je, že prezident Warner Bros. Jack L. Warner jednou označil Deana za malého bastarda poté, co odmítl opustit svůj dočasný přívěs na pozemku studia, který zde měl k dispozici během natáčení filmu Na východ od ráje. Dean se chtěl Warnerovi „pomstít“ tím, že pojmenoval svůj závodní vůz „Little Bastard“ a vzdorně ukázal, že navzdory zákazu závodění během natáčení bude závodit mezi jednotlivými projekty.Raskin (2006), S. 106.
Autonehoda 30. září 1955 byli Dean a jeho mechanik Rolf Wütherich, vyškolený v továrně Porsche, v Competition Motors v Hollywoodu, kde připravovali „Little Bastarda“ na víkendové závody sportovních vozů v Salinas. Dean původně zamýšlel táhnout Porsche za svým kombi Ford Country Squire z roku 1955, v němž měl jet Hickman spolu s profesionálním fotografem Sanfordem H. Rothem, který plánoval pro časopis Collier's připravit fotoreportáž o Deanovi na závodech. Protože Spyder ještě neměl najeto dost kilometrů, aby se mohl kvalifikovat do závodu, doporučil Wütherich Deanovi, aby s ním do Salinas jel a přidal tak další kilometry. Skupina se před odjezdem kolem 13:15 PST zastavila na kávu a koblihy v Hollywood Ranch Market na Vine Street naproti Competition Motors. Kolem 14:00 natankovali u čerpací stanice Mobil na Ventura Boulevard u Beverly Glen Boulevard v Sherman Oaks. Poté se vydali na sever po dálnici Golden State Highway (US 99, později část Interstate 5) a přes Grapevine směrem na Bakersfield.Raskin (2006), S. 111–115.
V 15:30 byl Dean zastaven kalifornským dálničním policistou Otiem V. Hunterem na Mettler Station jižně od Bakersfieldu za to, že jel rychlostí 105 km/h v zóně s omezením 89 km/h.Hunter, O. V. (dopravní policista, Kalifornská dálniční policie), 30. září 1955. Formulář 215 (předvolání k soudu) číslo D730248 vydaný v ten den Deanovi. Fotografie žluté kopie zhlédnuta 3. srpna 2025. Hickman, který jel za Spyderem ve Fordu Country Squire s přívěsem, byl rovněž pokutován za překročení rychlosti o 32 km/h, protože maximální povolená rychlost pro vozidla s přívěsem byla 72 km/h. Po obdržení pokut se Dean a Hickman vydali na západ po silnici SR 166/SR 33, aby se vyhnuli pomalému centru Bakersfieldu, kde byla rychlost omezena na 40 km/h. Silnice SR 166/SR 33 byla známou zkratkou pro řidiče sportovních vozů cestující do Salinas, nazývanou „silnice závodníků“, která vedla k Blackwells Corner na silnici US 466 (později SR 46). Deanův životopisec a odborník Warren Beath však s tímto tvrzením nesouhlasí a odvolává se na Wütherichovu výpověď při vyšetřování, v níž uvedl, že projeli Bakersfieldem a odbočili vlevo na silnici US 466. Beath, který žije v Bakersfieldu, zdůrazňuje, že silnice SR 99 neprochází centrem města, ale obchází je po východní straně. Ve své výpovědi Hunter uvedl, že Dean pokračoval do Bakersfieldu. náhled|Křižovatka silnic SR 46 (dříve US 466) a SR 41 v roce 2007. V Blackwells Corner se Dean krátce zastavil na občerstvení a setkal se s kolegy závodníky Lancem Reventlowem a Brucem Kesslerem, kteří také jeli do Salinas v Reventlowově kupé Mercedes-Benz 300 SL. Když oba odjížděli, domluvili se s Deanovou skupinou, že se sejdou na večeři v Paso Robles.Raskin (2006), S. 116–118.
Přibližně v 17:15 Dean a Hickman opustili Blackwells Corner a vydali se na západ po silnici US 466 směrem k Paso Robles, vzdálenému přibližně 97 km. Dean zrychlil ve Spyderu a nechal Ford Country Squire daleko za sebou. Dále po silnici US 466 Dean překonal Polonio Pass a sjel po dlouhém Antelope Grade, přičemž míjel auta po cestě směrem ke křižovatce silnic US 466 a SR 41.
Přibližně v 17:45 jel dvoubarevný černobílý Ford Tudor z roku 1950 po silnici US 466 směrem na východ, západně od křižovatky poblíž Shandonu. Jeho řidič, 23letý veterán námořnictva a student Cal Poly Donald Turnupseed, odbočil doleva na silnici SR 41 směrem na sever k Fresnu. Když Turnupseedův Ford překročil středovou čáru, Dean – který si jasně uvědomil blížící se srážku – se pokusil Spyderem provést závodní manévr „bočního úhybu“, ale kvůli nedostatku času a prostoru se obě auta srazila téměř čelně. Svědek John Robert White uvedl, že Spyder se dvakrát nebo třikrát převrátilBeath (1988), S. 47. a dopadl do příkopu vedle silnice severozápadně od křižovatky. Síla nárazu odhodila mnohem těžší Ford 12 m po silnici US 466 do protisměru.Raskin (2006), S. 122–127. Srážku vidělo několik lidí, kteří zastavili, aby pomohli. Žena s ošetřovatelskými zkušenostmi se postarala o Deana a zjistila slabý puls na jeho krku.
Na místo nehody byli přivoláni kapitán Ernest Tripke a desátník Ronald Nelson z kalifornské dálniční policie (CHP). Než oba dorazili, byl Dean vyproštěn z trosek Spyderu, přičemž jeho levá noha byla rozdrcena mezi spojkovým a brzdovým pedálem. Byl kriticky zraněn, protože jeho vozidlo absorbovalo hlavní náraz, a utrpěl zlomeninu krku a rozsáhlá vnitřní i vnější zranění. Hickman a Roth dorazili na místo nehody přibližně deset minut po srážce, přičemž Hickman pomáhal při vyprošťování Deana z trosek. Nelson byl svědkem toho, jak Dean, v bezvědomí a umírající, byl naložen do sanitky, a Wütherich, který byl vymrštěn ze Spyderu, ležel téměř v bezvědomí na krajnici vedle havarovaného vozidla.
Dean a Wütherich byli odvezeni stejnou sanitkou do nemocnice Paso Robles War Memorial Hospital, vzdálené 45 km. Dean byl při příjezdu v 18:20 prohlášen za mrtvého ošetřujícím lékařem pohotovosti, doktorem Robertem Bossertem. Jako příčina smrti je v Deanově úmrtním listě uvedena zlomenina krku, mnohočetné zlomeniny horní a dolní čelisti, zlomeniny obou paží a vnitřní zranění.Raskin (2006), S. 129. Beath napsal, že Dean zemřel v náručí svého přítele Hickmana.Beath (1988), S. 51. Navzdory zprávám, že Dean jel rychlostí přibližně 137 km/h, Nelson odhadl na základě trosek a polohy Deanova těla, že skutečná rychlost byla kolem 89 km/h.
Wütherich přežil náraz se zlomenou čelistí a vážnými poraněními kyčle a stehenní kosti, která vyžadovala okamžitou operaci. Turnupseed nebyl při nehodě vážně zraněn; utrpěl pohmožděniny v obličeji a krvácel z nosu. Po výslechu kalifornskou dálniční policií se vydal stopem za tmy domů do Tulare. Roth pořídil fotografie místa nehody, které později získal Seita Óniši, japonský podnikatel v důchodu, jenž poblíž místa nehody vztyčil památník.Raskin (2006), S. 135, 138.
Některé zdroje potvrzují, že poslední známá slova Deana, pronesená těsně před nárazem poté, co mu Wütherich řekl, aby zpomalil, když Ford Tudor vjel do jejich pruhu, zněla: „Ten chlap musí zastavit... Uvidí nás.“ Lee Raskin se domnívá, že jakékoli zprávy o tom, že Dean a Wütherich spolu mluvili těsně před havárií, jsou pouhé dohady. Podle výpovědi, kterou Wütherich poskytl koronerovi v nemocnici a později v rozhovoru z roku 1960, si mechanik nedokázal vybavit žádné konkrétní okamžiky bezprostředně před havárií ani po ní.Raskin (2006), S. 138.
Vyšetřování a následky Oficiálně pověřený šerif-koroner svolal vyšetřování, které se konalo 11. října 1955 v zasedací síni radnice v San Luis Obispo. Turnupseed uvedl porotě, že nízký vůz Spyder uviděl až ve chvíli, kdy odbočoval doleva na silnici SR 41. Po dalších výpovědích kalifornské dálniční policie a svědků porota koronera vynesla verdikt o náhodné smrti bez trestného úmyslu a shledala Turnupseeda nevinným z jakéhokoli spoluzavinění Deanovy smrti.
Ačkoli nebyl obviněn z žádného trestného činu, Turnupseed utrpěl zdrcující ránu, která ho pronásledovala po zbytek života. Poskytl pouze jeden rozhovor – deníku Tulare Advance-Register bezprostředně po nehodě – ale poté už odmítal o události veřejně hovořit. Později vlastnil a provozoval velmi úspěšnou rodinnou firmu zabývající se elektroinstalacemi v Tulare. V roce 1995 zemřel ve věku 63 let na rakovinu plic.
Wütherich, který podstoupil několik komplikovaných operací kyčle a stehenní kosti, se v roce 1957 vrátil do Západního Německa s psychickými a právními problémy. V 60. letech pracoval pro testovací oddělení společnosti Porsche a mezinárodní rallyové a závodní týmy. Zemřel v červenci 1981 ve věku 53 let v Kupferzellu v Západním Německu, když ztratil kontrolu nad svým vozem a narazil do obytného domu. Stejně jako Dean byl vyproštěn z vraku a zemřel na místě.
Během natáčení filmu Gigant Dean spolu s hercem Gigem Youngem natočil krátký veřejně-prospěšný spot pro Národní bezpečnostní radu. Vystupoval v něm v kostýmu Jetta Rinka a hovořil o tom, že nadměrná rychlost na dálnici může být nebezpečnější než závodění na okruhu. Na konci segmentu místo předepsané fráze „Život, který zachráníte, může být váš vlastní“ Dean improvizoval a řekl: „Život, který zachráníte, může být můj.“
Pohřeb a památník náhled|Památník Jamese Deana v Cholame. Dean zemřel přibližně jednu míli východně od tohoto stromu.