náhled|Chlapci z Neapole jedou na elektrické tramvaji, 1960 náhled|Generální ředitelství RAI, Viale Mazzini, Řím, 2020 náhled|Kostel Santa Maria della Strada na území obce Matrice (provincie Campobasso). Celkový pohled, 1970. náhled|Gianni Berengo Gardin, 2015
Gianni Berengo Gardin (10. října 1930 – 7. srpna 2025)Morto il fotografo Gianni Berengo Gardin, il maestro dei reportage: aveva 94 anni. Sua la battaglia contro le grandi navi a Venezia byl italský fotograf, který se zaměřoval na reportážní a redakční práci, ale jeho kariéra fotografa zahrnovala i knižní ilustraci a reklamu.
„Bezpochyby nejvýznamnější fotograf v Itálii v druhé polovině 20. století“,Hans-Michael Koetzle, "Gianni Berengo Gardin"; in Photographers A–Z (Cologne: Taschen, 2011; ), s. 34. „přes padesát let fotografuje Gianni Berengo Gardin s pokorou a vášní velkého řemeslníka.“Roberto Koch, ed., "Gianni Berengo Gardin"; in Photo Box: Bringing the Great Photographers into Focus (London: Thames & Hudson, 2009; ), s. 254).
Život a kariéra Narodil se 10. října 1930 v Santa Margherita Ligure, Berengo Gardin žil ve Švýcarsku, Římě, Paříži a Benátkách, než v roce 1954 začal pracovat jako amatérský fotograf.Cesare Colombo, ed. Italy: One Hundred Years of Photography. New York: Rizzoli, 1988. (hardback), (paperback). S. 185. Jako fotograf byl samouk, fotografii se učil během dvou let strávených v Paříži, kde pracoval s dalšími fotografy.
V roce 1954, kdy působil prvním rokem jako fotograf, byly jeho první fotografie publikovány v Il Mondo. Tento časopis, redigovaný Mariem Pannunziem, patřil k časopisům, do kterých rádi posílali svá díla amatéři i profesionálové, ačkoli až do roku 1959 nebyly fotografie připisovány konkrétním fotografům. „Sledoval fotografickou estetiku, která upřednostňovala pouliční scény a zvláštní, ironická či bizarní setkání ve městě i na venkově“ a „více než třetinu fotografií publikovaných v Il Mondo pořídil [Berengo Gardin].“ Jeho „vzácná schopnost zachytit simultánní děje a objekty v jednom záběru ho stavěla do role vynikajícího kandidáta pro pouliční život, o který Pannunzio usiloval.“ Berengo Gardin později nechával eseje o fotografii publikovat v magazínech Domus, Epoca, l'Espresso, Stern, Time, Vogue Italia; Réalités; Le Figaro; a La Repubblica.
V roce 1962 se stal profesionálem a o dva roky později se přestěhoval do Milána, kde žil od roku 1975.
V letech 1966 až 1983 Berengo Gardin spolupracoval s Touring Club Italiano a poskytoval velkou část nebo všechny fotografie pro knihy o regionech Itálie a dalších evropských zemích či jejich městech: Vrcholem své kariéry jednou označil „Práci, kterou jsem dělal ve Velké Británii pro Touring Club v roce 1978“ (a dodal, že „miloval jsem auta: měl jsem Austin a MG“). Podobnou práci dělal pro vydavatelství Istituto Geografico De Agostini (později De Agostini Publishing). V roce 1979 začal Berengo Gardin spolupracovat s Renzem Pianem a fotografoval proces navrhování jeho budov. Berengo Gardin také spolupracoval s významnými italskými firmami – Alfa Romeo, Fiat, Italsider (později Ilva), Olivetti a dalšími – a zobrazoval pracovní život zaměstnanců, spíše než produkty.
Na začátku 90. let strávil Berengo Gardin nějaký čas mezi Romy (Zingari) v Itálii v naději, že ukáže jejich životy zevnitř. Výsledkem byly dvě vysoce ceněné knihy, La disperata allegria (Florencie) a Zingari a Palermo (1994 a 1997).
Od roku 1990 Berenga Gardina zastupovala společnost Contrasto.
Berengo Gardin byl aktivní i po svých osmdesáti letech. Nedávným úkolem pro deník La Repubblica bylo fotografovat obří výletní lodě, které ohrožují ekosystém Benátek.Jordan G. Teicher, "Are these giant cruise ships destroying Venice?", Slate, 20. 12. 2015.
Berengo Gardin vlastnil rozsáhlý archiv s více než 1,5 miliony negativů. Tento archiv, včetně negativů, tisků, dokumentů a fotoaparátů, bude spravovat milánská nadace FORMA (Fondazione FORMA per la Fotografia, odnož společnosti Contrasto). (Další materiál je v Muzeu moderního umění v New Yorku.Catalogue search, Muzeum moderního umění (New York))
Berengo Gardin jmenoval mezi fotografy, kteří na něj měli vliv, francouzské fotografy Henri Cartier-Bresson, Willy Ronis, Édouard Boubat a Robert Doisneau; další jmenovali italskou skupinu La Gondola a amerického fotografa W. Eugena Smithe.
Gianni Berengo Gardin patří k velké generaci poetických dokumentaristů, kteří rádi komponují s určitou myšlenkou [...] Jeho sympatie vždy patřily těm, jejichž každodenní aktivity podporují strukturu společnosti: dělníkům, lékařům, kněžím a dokonce i potulným hudebníkům.Ian Jeffrey, The Photography Book (Londýn: Phaidon, 2000; ), s. 47.
Vaporetto, Benátky, 1960 Gardinův „nejznámější obraz Benátek“, často označovaný jako Vaporetto, Benátky, 1960:Název nebo popisek se liší, a to i v italštině. Italo Zannier (ed.), Gianni Berengo Gardin: fotografie 1953–1990 (Udine: Art&, 1990; ISBN 88-85893-23-6): „Venezia, il vaporetto, 1960“. Mario Peliti a kol. (eds), © Copyright Gianni Berengo Gardin ([Řím]: Peliti Associati, 2001; ISBN 88-85121-69-1): „Venezia, 1960“. (V obou knihách nejsou obrazové přílohy číslované ani umístěné na číslovaných stránkách.)
Co se týče anglických verzí, zde jsou tři příklady: Gianni Berengo Gardin, ed. Susanna Berengo Gardin, Italians = Italiener (Kempen: teNeues, 2000; ISBN 3-8238-5453-4), obrazová příloha č. 58: „Venice: in a vaporetto, 1960“. Roberto Koch a Alessandro Mauro (eds), Gianni Berengo Gardin (Řím: Contrasto due, 2005; ISBN 978-88-89032-72-5), příloha č. 11: „On a vaporetto, Venice, 1960“. Denis Curti (ed.), Gianni Berengo Gardin: Stories of a Photographer (Benátky: Marsilio, 2013; ISBN 978-88-317-1501-0), první (nečíslovaná) příloha: „Venice, aboard a vaporetto, 1960“.
Berengo Gardin popisuje, jak fotografie vznikla:
Fotografie byla zahrnuta do knihy Berenga Gardina s názvem Venise des saisons (Benátky ročních období) z roku 1965. Byla vřele přijata; Henri Cartier-Bresson:
Knihy náhled|Malý výběr fotoknih od Gianniho Berenga Gardina (vedle irelevantních Pelikanů)
Berengo Gardin byl jediným nebo hlavním přispěvatelem k velkému počtu fotoknih: přesný počet doposud závisí na různých definicích – co je samostatná kniha (na rozdíl od pouhého nového vydání), co je „hlavní“ příspěvek a další – ale jeden odhad z roku 2014 stanovil číslo na 250 (a dodal, že „pouze 10 je barevných“).
Kniha Morire di classe (1969) je pravděpodobně nejslavnější z knih Berenga Gardina.Jako jediná z knih Berenga Gardina je představena v třísvazkovém přehledu fotoknih od Martina Parra a Gerryho Badgera; konkrétně v The Photobook: A History, vol. 2 (Londýn: Phaidon, 2006; ISBN 0-7148-4433-0), s. 246 Mezi další oceněné knihy (viz odstavec „Ocenění“) patří India dei villaggi (1981, o indických vesnicích) a La disperata allegria a Zingari a Palermo (1994 a 1997, o Romech ve Florencii a Palermu).
„Knihy jako Dentro le case a Dentro il lavoro patří k nejlepším novinářským záznamům o tom, jak lidé pracovali a žili v poválečné Itálii.“Obě knihy obsahují fotografie Gianniho Berengo Gardina (z Říma a oblastí na sever od něj) a Luciana D'Alessandra (z Říma a oblastí na jih). Dentro le case vyšlo poprvé v roce 1977, Dentro il lavoro následující rok. (Druhá jmenovaná by neměla být zaměňována s knihou Berenga Gardina Dentro il lavoro. Nello studio di Andrea Martinelli z roku 2005.)
Výstavy Berengo Gardin měl mnoho výstav: v roce 2008 byl jejich počet popsán jako „kolem 200“. Malý vzorek je uveden níže.
Architectural Association, Londýn, 1961 Le Guilde du Livre, Lausanne, 1965 Il nuovo impegno. Il Diaframma, Milán, 1968. Vystavující: Berengo Gardin, Cesare Colombo a Toni Nicolini.Katalog výstavy: Napoli '81. Sette fotografi per una nuova immagine. Naples, 1981–1982. Fotografie Neapole od autorů: Berengo Gardin, Mario Cresci, Roberto Salbitani, Franco Fontana, Luigi Ghirri, Mimmo Jodice a Antonia Mulas.Katalog výstavy: Fotografie di Gianni Berengo Gardin per Il Mondo dal 1954 al 1965. Palazzo Dugani, Milán, 1985.Katalog výstavy: Trouver Trieste. Eiffelova věž, 1985–1986. Fotografie Terstu od různých fotografů.Katalog výstavy: Bologna Museum of Modern Art, 1987 Rencontres internationales de la photographie d'Arles, 1987.Katalog výstavy: Refettorio delle Stelline, Milán, 1988 Photographs of women. Řím, 1989.Katalog výstavy: Milán, 1990. Paris, 1990 Musée de l'Élysée, Lausanne, 1991 Fotografi italiani, Accademia Carrara, Bergamo, 1993 Gianni Berengo Gardin, un nomade fotografo. Giardino delle Oblate, Florence, 1994. About Romani people in Florence.Katalog výstavy: Ring. Galleria d'arte moderna, Bologna, 1994. Fotografie: Berengo Gardin a Gabriele Basilico.Katalog výstavy: Published by Ferrovie dello Stato a Peliti Associati. Artelaguna '95: opere d'arte per la laguna di Venezia. 1995.Katalog výstavy: The Italian Metamorphosis, 1943–1968 (skupinová výstava). Guggenheimovo muzeum, New York, 1994–1995. Leica Gallery, New York, 1999. Gianni Berengo Gardin, Maison de la photographie Robert Doisneau, Paříž, 1997; Museo civico del Santo, Padua, 2001; Palazzo delle Esposizioni, Řím, 2001; Biblioteca Panizzi, Reggio Emilia, 2002; Auditorium, Řím, 2004; La Triennale di Milano, 2004 Pagine di fotografia italiana 1900–1998, Fondazione Galleria Gottardo, Lugano, 1998 Memorie di un dilettante: Vintage prints 1952–1960. Galleria Minima Peliti Associati, 1998.Katalog výstavy: Exhibition related to Giò Pomodoro. International Cairo Biennale, in Cairo, 1998–1999.Katalog výstavy: Palazzo delle Esposizioni, Řím, 2001 Retrospective. Museo Civico di Padova, Padua, 2001.Katalog výstavy: Les Choix d'Henri Cartier-Bresson (skupinová výstava). Henri Cartier-Bresson Foundation, Paříž, 2003. Toscana, gente e territorio. About the people and land of Tuscany. Fondazione Ragghianti (Lucca), 2004.Katalog výstavy: Miracolo a Pisogne. Pisogne, 2004. About the sculptor Adolf Vallazza and the painter Girolamo Romanino.Katalog výstavy: Piazza Lucretius, 2005. Cesare Zavattini. Tra letteratura, cinema, pittura. Pinacoteca Civica di Latina, 2005. About Cesare Zavattini.Katalog výstavy: Gianni Berengo Gardin. Maison européenne de la photographie, Paříž, 2005.Exhibition notice, Maison européenne de la photographie. L'altro sguardo = Mit anderen Augen = A distinct regard. Bolzano, 2005. About Gustav Mahler Jugendorchester a European Union Youth Orchestra.Katalog výstavy: Travelling exhibition about the Hera Group.Katalog výstavy: Andrea Martinelli: il volto e l'ombra. Società per le Belle Arti ed Esposizione Permanente, Milán, November–December 2005; Rustin Foundation, Antwerp, 2006; Frisia Museum, Spanbroek-Amsterdam, 2006. About the works of the painter Andrea Martinelli.Katalog výstavy: Leopardi: la biblioteca, la casa, l'infinito. Palazzo Ducale, Urbino, 2006. On the house and library of Giacomo Leopardi.Katalog výstavy: Exhibition about Carlo Scarpa. Museo Palladio, Vicenza, 2006.Katalog výstavy: Un paesaggio italiano. Travelling exhibition about Giovo.Katalog výstavy: Exhibition of photographs of the studio of Andrea Martinelli. Casa Cavalier Pellanda, Biasca, 2007–2008.Katalog výstavy: Exhibition about Andrea Martinelli. Milán, 2008.Katalog výstavy: Mimmo Paladino: ortissima. Palazzo Penotti Ubertini, Orta San Giulio, 2009.Katalog výstavy: Peggy Guggenheim, la casa, gli amici, Venezia. Arca, Chiesa di San Marco, Vercelli, Vercelli, 2009. About Peggy Guggenheim.Katalog výstavy: Exhibition about Camogli. Fondazione Pier Luigi e Natalina Remotti, Camogli, Italy, 2009–2010.Katalog výstavy: Reportrait: incursioni di un reporter nel mondo della cultura = Incursions of a reporter into the world of culture. Palazzo Penotti Ubertini, Orta San Giulio, 2009. Portréty.Katalog výstavy: Nei luoghi di Piero della Francesca; Arezzo, Anghiari, Sansepolcro = In Piero della Francesca places. Fotografie: Berengo Gardin a Elliott Erwitt. Palazzo Pichi Sforza, Sansepolcro, 2010.Katalog výstavy: .