Hrabě Maria Tadeáš kardinál z Trauttmansdorffu (německy: Maria Thaddäus von Trautmannsdorff, křtěný Maria Juda Tadeáš Josef Alois Vincenc Ferrerský Vilém, 28. května 1761 Štýrský HradecMatriční záznam o křtu farnosti Štýrský Hradec – Sv. Krve; příjmení zapsáno Trautmanstorff – 20. ledna 1819 VídeňMatriční záznam o úmrtí farnosti Vídeň – Panny Marie u Skotů; s. 02-Tod_0100, příjmení zapsáno Trautmannsdorf-Weinsberg) byl rakouský šlechtic z rodu Trauttmansdorffů a duchovní, v letech 1794–1811 působil jako v pořadí 15. biskup královéhradecký, ovšem záležitosti diecéze řídil až do roku 1815, kdy papež potvrdil jeho volbu olomouckým arcibiskupem a 2. arcibiskup olomoucký (1811–1819). Kardinálem byl jmenován 23. září 1816.
Život Pocházel ze starého šlechtického rodu Trauttmansdorffů, patřil ke štýrské hraběcí linii.Rodokmen Trauttmansdorffů (štýrská hraběcí linie) dostupné online Narodil se jako čtvrtý syn hraběte Vejkarta Josefa z Trauttmansdorffu (1711–1788) a jeho druhé manželky Marie Anny, rozené z Wurmbrand-Stuppachu (1733–1807).Rodokmen Trauttmansdorffů in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 647–648
Absolvoval gymnázium ve Štýrském Hradci, poté pokračoval od roku 1780 ve studiu na koleji Collegium Germanicum v Římě, zapsal se také jako student na univerzitě v Pavii. Studium dokončil promocí v roce 1782 a v roce 1783 byl vysvěcen na kněze, zároveň se stal nesídelním kanovníkem v Olomouci a začal působit jako farář v Krnově. V roce 1785 byl přeložen jako děkan do Holešova, kde se naučil česky. V této době se profiloval jako stoupenec josefinismu a uplatnil se i jako spisovatel.Ottův slovník naučný; díl 25.; Praha, 1907 (reprint 2001); s. 673 ISBN 80-7185-439-5
V roce 1793 byl jmenován biskupem v Terstu, ale než se tam odebral, stal se v srpnu 1794 královéhradeckým biskupem. Oficiálně byl ve funkci potvrzen v roce 1795 a biskupské svěcení přijal v kroměřížském kostele sv. Mořice od olomouckého arcibiskupa Antonína Teodora z Colloreda. Slavnostní intronizace na biskupský stolec se konala 3.–4. října 1795.POLEHLA, Petr, HAVLÍKOVÁ, Eva: Intronizace královéhradeckých biskupů v 17. a 18. století; Červený Kostelec, 2020; s. 96–99 ISBN 978-80-7465-419-0 V Hradci Králové trvale sídlil v biskupské rezidenci, stejně jako předchůdci ale také často pobýval na zámku Chrast. Měl snahu o zlepšení církevního školství, v Hradci Králové založil teologický seminář a po osobní intervenci v Praze a Vídni dosáhl také obnovení gymnázia v Německém Brodě.HOLOUBEK, Ladislav: Život a výuka v hradeckém semináři od roku 1714 do konce 19. století in: 350 let královéhradecké diecéze; Červený Kostelec, 2015; s. 218 ISBN 978-80-7465-160-1Historie gymnázia v Havlíčkově Brodě dostupné online Svůj zájem věnoval také péči o chudé a pro děti zaměstnanců biskupských statků zřídil penzijní fond. Proslul i jako bibliofil, jeho knihovna je dnes umístěna v biskupské rezidenci.Biskupská knihovna v Hradci Králové dostupné online
Arcibiskupem v Olomouci byl zvolen v listopadu 1811, vzhledem k probíhajícím napoleonským válkám a internaci papeže Pia VII. ve Francii byl ve funkci oficiálně potvrzen až v roce 1815, do té doby také souběžně nadále spravoval záležitosti královéhradecké diecéze. V letech 1816–1818 vykonal velkou vizitační cestu po olomoucké arcidiecézi a v roce 1817 získal za zásluhy velkokříž Leopoldova řádu.Maria Tadeáš Trauttmansdorff na webu Arcibiskupství olomouckého dostupné online Zemřel náhle při návštěvě Vídně 20. ledna 1819 ve věku 57 let. Je pohřben v kryptě katedrály svatého Václava v Olomouci.
Majetkové a rodinné poměry Jeho soukromým majetkem bylo panství Medlešice na Chrudimsku, které koupil v roce 1810.Zámek Medlešice na webu Národního památkového ústavu dostupné onlineDějiny zámku Medlešice na webu Pardubického kraje dostupné online. Tento majetek po něm zdědil nejmladší bratr Joachim.
Maria Tadeáš pocházel početné rodiny, měl osm sourozenců. Nejstarší bratr Jan Nepomuk (1757–1809), byl c. k. tajným radou, komořím a v letech 1808–1809 zemským maršálkem v Dolním RakouskuPřehled představitelů státní správy v Dolním Rakousku na webu worldstatesmen dostupné online Díky dědictví a sňatku získal majetek v Českém království (Staré Hobzí, Jemnice, Herálec). Další bratr Maria Waichard (1760–1842) byl knězem a v letech 1828–1842 generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Nejmladší z bratrů Joachim (1771–1835) byl c. k. komořím, v roce 1819 zdědil Medlešice, později koupil Záběhlice u Prahy.NOVOTNÝ, David: Kardinál Maria Tadeáš Trauttmansdorff a společenský vzestup rodu Wiederspergů; Chrudimský vlastivědný sborník 23; Chrudim, 2011
Odkazy Reference
Literatura Kolektiv: 350 let královéhradecké diecéze; Červený Kostelec, 2015; 454 s. ISBN 978-80-7465-160-1 Externí odkazy
Profil na catholic-hierarchy.org Biografický profil na stránkách Salvadora Mirandy "The Cardinals of the Holy Roman Church"
Kategorie:Trauttmansdorffové Kategorie:Čeští kardinálové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Olomoučtí arcibiskupové Kategorie:Královéhradečtí biskupové Kategorie:Kanovníci olomoucké kapituly Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Narození 28. května Kategorie:Narození v roce 1761 Kategorie:Narození ve Štýrském Hradci Kategorie:Úmrtí 20. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1819 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v katedrále svatého Václava v Olomouci Kategorie:Muži