Spolupráce Číny a zemí střední a východní Evropy (znaky 中国—中东欧国家合作), také známé jako 14+1 (znaky 14加1合作), do roku 2019 pod názvem 16+1, pak do roku 2021 jako 17+1, je regionální sdružení čtrnácti zemí střední a východní Evropy a Číny vytvořené z iniciativy čínského partnera. Je součástí iniciativy Pás a stezka, hlavního zahraničněpolitického projektu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga.

Historie a aktivity platformy Poprvé se premiéři původně šestnácti zemí sešli s čínským premiérem 26. dubna 2012 ve Varšavě. Setkání v podobném formátu, avšak ještě bez vyhraněného názvu, se konalo již o rok dříve na obchodním a ekonomickém fóru v Budapešti. Projekt vznikl z iniciativy Čínské lidové republiky a tehdejšího premiéra Wen Ťia-paa, který na tomto půdorysu sjednotil celý prostor bývalého východního bloku s výjimkou Ruska, Běloruska a Ukrajiny. V původní podobě se konkrétně jednalo o tyto země: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá hora, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika, Slovinsko, Srbsko. V roce 2019 se na summitu v Dubrovníku stalo součástí iniciativy i Řecko. V roce 2021 se z iniciativy stáhla Litva, o rok později učinilo stejný krok i Estonsko a Lotyšsko.

Varšavského summitu v roce 2012 se zúčastnil tehdejší premiér Nečas, který zde také vedl separátní jednání s čínským premiérem. V médiích následně uvedl, že bližší spolupráce s Čínou skýtá pro obě strany příležitost investovat a rozvíjet obchod. Současně hovořil o potřebě koncepční politiky vůči Číně, aby vůči nám projevovala vstřícnost. V září téhož roku pak mluvil o tom, že podpora „dalajlamismu“ škodí českému průmyslu.

Od té doby se zasedání platformy na nejvyšší úrovni konala každoročně: v Bukurešti (2013, českou vládu zastupoval premiér Rusnok), v Bělehradě (2014, premiér Sobotka), v čínském Su-čou (2015, premiér Sobotka), v Rize (2016, premiér Sobotka), v Budapešti (2017, premiér Sobotka), v Sofii (2018, premiér Babiš), v Dubrovníku (2019, premiér Babiš). V roce 2020 se mělo setkání za účasti hlav států konat v Pekingu, bylo však odloženo kvůli vypuknutí pandemie COVID-19. Tento summit nakonec proběhl virtuálně 9. 2. 2021, za českou stranu se účastnil prezident Miloš Zeman, virtuálně se účastnil také generální tajemník KS Číny Si Ťin-pching. Mnohé země, například Bulharsko, Estonsko či Slovensko, byly na setkání zastoupeny pouze svými ministry, což značilo úpadek zájmu o tuto platformu, událost také nebyla v daných zemích dobře přijata. Účastníci summitu během něj nepřijali „směrnice“, jak tomu bylo v předchozích letech, a publikovali místo toho pouze „akční plán“. Od tohoto roku neproběhl žádný summit s účastí světových hlav států nebo vlád.

Kromě summitů se však v rámci platformy konají pravidelná setkání na všech úrovních státní správy a účastní se jich mimo jiné i zástupci akademického i neziskového sektoru a think tanků. Jedná se například o setkání ministrů (životního prostředí, školství, průmyslu, zdravotnictví a dopravy), konference týkající se podpory obchodu a investic, přepravy, spolupráce v lesnictví, kulturní a umělecká fóra, fóra diskutující o spolupráci v oblasti turismu nebo ochrany památek, dialogy o vzdělávacích politikách, semináře o spolupráci na poli inovativních technologií a mezinárodním transferu technologií. Čína organizuje návštěvy pro skupiny zahraničních novinářů nebo dialogy tiskových mluvčích. Do seznamu aktivit patří i Čínská investiční fóra pořádaná v Praze. Konají se dialogy politických stran, setkání mladých politiků či regionálních politických lídrů. Některé akce vedly k vytvoření formálních uskupení, jako je například Sdružení regionálních lídrů se sekretariátem a pravidelným rozvrhem schůzek. V čele Sdružení regionálních lídrů stál spolu s čínským protějškem Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje.

Základní strategie a dokumenty Během summitů čínští premiéři předkládají strategie a koncepční dokumenty o směrech a způsobu dlouhodobé „přátelské spolupráce“, které následně podepisují premiéři příslušných zemí. +Místo summituRokPřijatý dokumentVaršava2012Dvanáct opatření, jimiž Čína hodlá podpořit přátelskou spolupráci (中国关于促进与中东欧国家友好合作的十二项举措, China’s Twelve Measures for Promoting Friendly Cooperation with Central and Eastern European Countries)Bukurešť2013Bukurešťské směrnice pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy (中国-中东欧国家合作布加勒斯特纲要, The Buchurest Guidelines for Cooperation between China and Central and Eastern European Countries )Bělehrad2014Bělehradské směrnice pro spolupráci mezi Čínou a střední a východní Evropou (中国-中东欧国家合作贝尔格莱德纲要, The Belgrade Guidelines for Cooperation between China and Central and Eastern European Countries)Su-čou2015Sučouské směrnice pro spolupráci mezi Čínou a střední a východní Evropou (中国-中东欧国家合作苏州纲要, The Suzhou Guidelines for Cooperation between China and Central and Eastern European Countries)Riga2016Rižské směrnice pro spolupráci mezi Čínou a střední a východní Evropou (中国-中东欧国家合作里加纲要, The Riga Guidelines for Cooperation between China and Central and Eastern European Countries)Budapešť2017Budapešťské směrnice pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, (中国-中东欧国家合作布达佩斯刚要), The Budapest Guidelines for Cooperation between China and Central and Eastern European Countries)Sofie2018Sofijské směrnice pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy (中国-中东欧国家合作索菲亚刚要, The Sofia Guidelines for Cooperation between China and Central and Eastern European Countries)Dubrovník2019Dubrovnické směrnice pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy (中国-中东欧国家合作杜布罗夫尼克刚要, The Dubrovnik Guidelines for Cooperation between China and Central and Eastern European Countries)online2021Plán činnosti spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy pro rok 2021 (2021年中国-中东欧国家合作北京活动计划) Společným rysem těchto obecných prohlášení a dokumentů je, že jejich vznik iniciuje čínská strana, která se zde prezentuje jako vůdce či patron celého regionálního sdružení. Dokumenty ve svém úhrnu však směřují k vytvoření strategického partnerství mezi Čínou a zeměmi bývalého východního bloku. Platforma 14+1 se prezentuje také jako součást čínské zahraničněpolitické strategie Iniciativy Pásu a stezky.

Struktura platformy a její zapojení do čínské vládní infrastruktury Krátce po varšavském summitu, v září 2012, vznikl v Pekingu Sekretariát pro záležitosti spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy (中国—中东欧国家合作秘书处; Secretariat for Cooperation between China and Central and Eastern European Countries). V čele Sekretariátu stojí generální tajemník, tuto funkci zpravidla zastává jeden ze čtyř náměstků ministra zahraničí. Jeho zástupcem je výkonný generální tajemník, tato pozice náleží vedoucímu odboru pro evropské záležitosti ministerstva zahraničí. +generální tajemníci SekretariátuJménoRoky působeníSung Tchao 宋涛2012–2013Wang Čchao 王超2013–2015Liou Chaj-sing 刘海星2015–2017Wang Čchao 王超2017–2019Čchin Kang 秦刚2019–2021Teng Li 邓励2021–2024Chua Čchun-jing 华春莹2024-současnost Mezi členy Sekretariátu patří také 24 organizací a státních institucí. Je to Oddělení pro mezinárodní styky ÚV KS Číny (ILD, 中联部), ministerstva zahraničí, školství, vědy a techniky, financí, dopravy, zemědělství, obchodu, ministerstvo průmyslu a informatiky (工业和信息化部) a ministerstvo kultury, dále Čínská státní komise pro rozvoj a reformy (发展改革委), Státní úřad pro tisk, vydavatelství, rozhlas, film a televizi (State Administration of Press, Publication, Radio, Film and Television of China 国家新闻出版广电总局), několik institucí pro dopravu a infrastrukturu (China Railway 中国铁路总公司; Civil Aviation Administration of China 民航局; China Railway Corporation 铁路局), Čínský výbor na podporu mezinárodního obchodu (China Council for the Promotion of International Trade, 贸促会), Státní úřad pro turistický ruch (China National Tourist Administration, 旅游局) a tři státní banky (People’s Bank of China, 人民银行; China Development Bank, 国家开发银行; The Export-Import Bank of China, 进出口银行) a také ústřední výbor Komunistického svazu mládeže (中国共青团团中央).

Čínské ministerstvo zahraničí vytvořilo zároveň pozici zvláštního zmocněnce pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy (中国-中东欧国家合作事物特别代表), tuto pozici zastává bývalá mluvčí čínského ministerstva zahraničí Ťiang Jü (姜瑜). Ministerstvo zahraničí iniciovalo také vznik China – CEE think tanks network pod záštitou čínské Akademie společenských věd.

Některé z akcí spoluorganizuje Oddělení pro mezinárodní styky ÚV (International Liaison Department, ILD, 中联部), například zmíněná pražská investiční fóra, jiných se jeho zástupci pouze účastní. Tento orgán Komunistické strany Číny má na starosti navazování styků se zahraničními politickými stranami, think tanky a akademiky. Kromě jiného slouží ke kooptaci politiků z celého světa a podle zprávy BIS z roku 2018 vykonává i zpravodajskou činnost. První generální tajemník sekretariátu Sung Tchao se později stal vedoucím tohoto významného oddělení ÚV.

Zatímco v Pekingu na ministerstvu zahraničí sídlí ústředí 14+1 s podpůrným personálem a na organizaci aktivit se spolupodílí i některé stranické orgány, na straně evropských zemí jsou styčnými osobami národní koordinátoři. Za Českou republiku to byl náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa. I organizační struktura iniciativy tak poukazuje na bilaterální povahu a nevyváženost vztahů mezi Čínou a evropskými partnery.

Reakce Evropské unie Mezi čtrnácti státy skupiny je sdruženo jak 9 členských států EU, tak i státy, které zatím v EU nejsou. Evropští politici sledují platformu 14+1 s jistou dávkou nedůvěry. Evropský parlament se k ní vyjádřil v usnesení z 16. 12. 2015, jež mimo jiné vyzývá, aby „všechny státy EU hovořily s čínskou vládou společným hlasem, zejména s ohledem na současnou dynamiku diplomatických iniciativ ČLR usilujících o přestavbu struktury globálního vládnutí“. Usnesení také vyjadřuje přesvědčení, že by toto uskupení nemělo rozdělovat EU nebo oslabovat její pozici vůči Číně a že by v rámci jednání této platformy s Čínou měly být také zohledněny otázky lidských práv.

V červnu 2018 bývalý evropský komisař pro sousedskou politiku Johannes Hahn varoval, že by ČLR mohla proměnit západobalkánské země, které usilují o členství v EU, v trojského koně.

V roce 2019 vydala Evropská komise dokument nazvaný „Evropská unie a Čína: Strategické vyhlídky“ (EU-China – A Strategic Outlook), ve kterém tvrdí:EU ani jednotlivé členské státy nedokáží samy účinně dosáhnout svých cílů ve vztahu k Číně, aniž by zachovaly naprostou jednotu. (…) všechny členské země, jednotlivě i v subregionálních uskupeních, jako je formát 16+1, mají povinnost zajistit, aby vše [probíhalo] v souladu s právem, pravidly a politikami EU.V dokumentu se také píše, že Čína je „systémový rival prosazující alternativní model vládnutí”.

EU v oficiální rétorice prosazuje jednotný přístup k Číně, což vtělila například i do dokumentu z roku 2021 „Nová strategie EU pro Čínu“.

Situace v České republice Tahounem českého zapojení do čínské iniciativy byla od počátku Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce. Ta pořádala Česko-čínská investiční fóra a v roce 2014 také organizovala na Pražském hradě setkání Sdružení regionálních lídrů. V roce 2016 se začaly objevovat úvahy, že lídrem platformy 16+1 by se měly stát státy Visegrádské čtyřky, ty však vyzněly do prázdna.