náhled|Logo UNPROFOR náhled|Mapa bezpečných oblastí OSN po rezolucích RB OSN č. 819 a 824. Bezpečné oblasti OSN (UN Safe Areas) byly humanitární koridory zřízené v roce 1993 na území Bosny a Hercegoviny během bosenské války několika rezolucemi Rady bezpečnosti OSN.
16. dubna 1993 byla rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 819 enkláva Srebrenica prohlášena za bezpečnou oblast. 6. května 1993 byla rezolucí č. 824 rozšířena tato ochrana i na Sarajevo, Žepu, Goražde, Tuzlu a Bihać. Tato města a území byla umístěna pod ochranu mírových jednotek OSN UNPROFOR.
Zřízení bezpečných oblastí OSN je dnes považováno za jedno z nejkontroverznějších rozhodnutí OSN. Rezoluce byly nejasné ohledně postupu, jak mají být tyto bezpečné oblasti chráněny ve válečné zóně, jakou byla Bosna a Hercegovina. Rozhodnutí vytvořilo obtížnou diplomatickou situaci, protože členské státy, které pro něj hlasovaly, nebyly z politických důvodů ochotny podniknout nezbytné kroky k zajištění bezpečnosti těchto oblastí.
V roce 1995 se situace v bezpečných oblastech OSN zhoršila a vyústila v diplomatickou krizi, která vyvrcholila srebrenickým masakrem – jedním z nejhorších zvěrstev v Evropě od druhé světové války. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 819 a 836 označily Srebrenici za „bezpečnou oblast“, která měla být chráněna „všemi nezbytnými prostředky, včetně použití síly“. Pokračující útoky na bezpečné oblasti OSN, stejně jako pokračující obléhání Sarajeva, nakonec vedly k intervenci NATO v Bosně a Hercegovině, nazvané operace Rozhodná síla (Operation Deliberate Force).
Do konce války byla každá z bezpečných oblastí napadena Armádou Republiky srbské a Srebrenica a Žepa byly dobyty.
Odkazy Reference
Kategorie:Mírové mise OSN Kategorie:Válka v Bosně