Vyhnání z ráje je česká erotická filmová tragikomedie režisérky Věry Chytilové z roku 2001. Scénář vznikl ve spolupráci s hercem Bolkem Polívkou a snímek byl uveden do kin v dubnu 2001. Film tematizuje střet světa konzumní reality a ideálního řádu prostřednictvím alegorických situací a zcizujících prvků „filmu ve filmu“. Část inspiračního rámce tvořila populárně-vědecká kniha Desmonda Morrise Nahá opice.

Děj Doktor Rosťa a jeho přítel Petr na pláži filozofují o lidské přirozenosti. Jejich rozhovor přeruší zoufalý otec z nedaleké nudistické pláže Paradiso, který hledá lékaře pro svého syna. Záhy se ukáže, že šlo jen o scénu z filmu, který Rosťa současně režíruje. Jeho experimentální dokument má zkoumat, čím se nahý člověk liší od opice, a účinkujícími jsou najatí nudisté, kteří o skutečné povaze projektu nevědí.

Natáčení financuje bohatý ruský producent Igor, jenž očekává lacinou komedii a zároveň prosazuje svou dceru Lenku do hlavní role. Rosťa se zaplétá s Lenkou milostně, i když na místo dorazí i jeho manželka, herecká hvězda Valerie, se dvěma dcerami. Mezi štábem, naturisty a producentem narůstají konflikty: Igor se dožaduje erotických scén, zatímco režisér a scenárista usilují o symbolické a filozofické vyznění.

Do filmu jsou vkládány stylizované alegorické obrazy – například parafráze na biblické vyhnání z ráje, apokalyptické výjevy lidské živočišnosti nebo obřady „Adama a Evy“. Manipulativní metody režiséra vedou k napětí mezi ním a účinkujícími, kteří se proti ponížení bouří. Závěrečná scéna vyústí v tragédii, když během natáčení umírá kameraman, a Rosťa je konfrontován s morálními důsledky svého experimentu.

Obsazení

Výroba Scénář napsali Věra Chytilová a Boleslav Polívka a režii rovněž vedla Věra Chytilová. Jednalo se o jejich třetí tvůrčí spolupráci a čtvrtý společný film. Snímek je inspirován knihou Nahá opice zoologa Desmonda Morrise, která sloužila jako výchozí materiál pro zkoumání lidské přirozenosti. Tvůrci chtěli zachytit lidskou přirozenost zbavenou sociálních nánosů a zkoumali, zda lze být „svobodní, aniž jsme přestali být mravní“.

Režisérka Věra Chytilová měla podle vlastního vajádření při přípravě filmu potíže se sháněním financí, neboť množství nahoty v zamýšleném díle odrazovalo možné koproducenty. Rozpočet filmu činil přibližně 13,5 milionu Kč a kvůli finančním obtížím se snímek natáčel na digitální video. Kameramanem byl Klaus Fuxjäger. Úvodní scény se natáčely na pláži u Baltského moře, kde filmaři čelili zásahu německé policie po udání, že natáčejí pornografii s dětmi. Hlavní natáčení pak probíhalo u pískovcového jezera Majdalena u Třeboně a celkem trvalo asi 30 dní.

Plakát pro studio Cineart připravilo Studio Najbrt.

Interpretace Film se svým provokativním konstruktem „filmu ve filmu“ navazuje na dlouhodobou tendenci režisérky kritizovat společenské pózy a morální prázdnotu. Nahota zde představuje nejen doslova svlečené tělo, ale slouží jako symbolická metafora ztráty sociálních filtrů a odhalení skryté přirozenosti lidí. Podle filmové vědkyně Stanislavy Přádné režisérka prostřednictvím radikálních vyprávěcích postupů usilovala o odhalení „nablískané fasády“ porevoluční společnosti — zejména nových elit a jejich povrchních hodnot. Film paradoxně skončil jako odpudivě fyzický spektákl místo morální provokace.

Dora Viceníková v Kinoeye upozornila na kombinaci dvou stylových poloh, které se v tvorbě Chytilové objevují od 60. let: dokumentární autenticitě blízkého cinema verité a naopak vysoce stylizovaného symbolistního obrazu. Ve Vyhnání z ráje jsou podle ní tyto tendence propojeny – snímek balancuje mezi bezprostředním zachycením reality a vizuální stylizací, inspirovanou mimo jiné malbami Pietera Bruegela. Výsledkem je „mozaika“ dějových fragmentů, která vytváří alegorii mravního úpadku. Podle Viceníkové snímek představuje vědomě nestabilní narativní strukturu, v níž se mísí různé úrovně reality a stylizace. Polívkův herecký výkon přispívá k neustálému oscilování mezi ironií a vážností, mezi brechtovsky odcizující stylizací a stanislavského realismem, čímž se pro diváka stírá hranice mezi filmovou fikcí a realitou.

Uvedení a přijetí Film měl premiéru 19. dubna 2001, do distribuce jej uvedla společnost Bontonfilm. Přístupnost byla omezena mládeži do 15 let.

Snímek se očekával se značnou pozorností, mimo jiné i kvůli medializovanému slibu množství obnažených scén. Část publika však byla zklamána, neboť film podle nich nevyužil erotický potenciál prostředí a soustředil se spíše na moralizující rovinu. Diváci často odcházeli z kina a reakce byly převážně negativní. Kritici vyčítali dílu neuspořádanou strukturu, množství banalit a nejasné poselství.

Ojediněle se objevila smířlivější hodnocení. Filmový vědec Jaromír Blažejovský ocenil některé estetické momenty, přestože dílo považoval za problematické. V časopise Film a doba zařadil film k tzv. „bulvární vlně“ české kinematografie po roce 1989, ocenil vyostřený pohled režisérky, upozornil však na únavu její moralizující metody. Naopak většina recenzentů psala podle Marečka o „nuditě a nudě v jednom“. Jaroslav Vanča v časopise Film a doba poukazázal na symbolistické tendence, sarkastický pohled a rozvolněnou dramatickou stavbu a zdůraznil problematiku dramaturgie a interpretace alegorických scén. Mirka Spáčilová v recenzi pro Mladou frontu DNES upozornila na výraznou exhibiční složku filmu a zpochybnila jeho soudržnost a srozumitelnost. Herecké výkony Bolka Polívky a Chantal Poullain zaujaly mimo jiné osobním podtextem jejich tehdejšího rozchodu, který se částečně promítl do jejich postav.

Podle Marečka film zaznamenal příznivější ohlas na zahraničních filmových festivalech, kde byl chápán jako experiment.

Reference

Externí odkazy

Vyhnání z ráje na webu MFF Karlovy Vary Vyhnání z ráje na webu Czech Film Center Vyhnání z ráje na webu Asociace slovenských filmových klubů

Kategorie:Filmy Věry Chytilové Kategorie:České filmové komedie Kategorie:České dramatické filmy Kategorie:České erotické filmy Kategorie:Filmy z roku 2001 Kategorie:Filmy o natáčení