Bohuslav Šmíd (26. listopad 1895 Žabonosy – 27. února 1982 Brno) byl český stavitel, představitel purismu a funkcionalismu.
Životopis Narodil se do rodiny zedníka jako nejstarší z osmi dětí, Matka byla v domácnosti. Po skončení měšťanské školy v Plaňanech a Pečkách se vyučil v Plzni zedníkem (1909–1912). Během první světové války sloužil jako voják na ruské a italské frontě. Byl těžce zraněn a jako válečný invalida přeložen do vídeňské továrny. V roce 1919 získal stavitelskou koncesi a záhy začal pracovat v pražské projekční kanceláři Pavla Janáka.
V roce 1920 se přestěhoval do Poličky a v roce 1923 se oženil s Jarmilou Richterovou. Vychovali tři děti, Bohuslava, Soňu a Ivana. Společně s inženýrem Rudolfem Žertem založili stavební firmu. Spolupracovali například na stavbě činžovního domu na nábřeží Svobody podle návrhu architekta Václava Flegla (1923–1924) a prováděli drobné stavební úpravy. Po dvou letech si Bohuslav Šmíd založil vlastní stavební firmu. Angažoval se ve veřejném a společenském životě města. Byl členem Sokola, prezidentem Masarykovy letecké ligy. Patřil k aktivním členům sportovního klubu a také působil jako starosta dobrovolných hasičů. K jeho přátelům patřil například Bohuslav Martinů.
Projekční a stavební činnost náhled|Masarykova základní škola v Poličce K jeho prvním samostatným zakázkám patřila stavba přízemní kuchyně a budova kotelny (1925–1927) pro poličskou nemocnici. Ve svých stavebních začátcích byl ovlivněn rondokubistismem. Získal zakázku na stavbu Masarykovy školy. Projekt sice nevyhrál, ale školu nakonec stavěl (1924–1928) podle vlastního návrhu s názvem „Světlo“. Třípodlažní budovu s kolmými bočními křídly pokryl valbovou střechou. Použil postranní rizality a režné cihlové zdivo doplnil zvýšeným suterénem z umělého kamene.
Posléze začal používat prvky charakteristické pro purismus, například v roce 1927 při realizaci přestavby spořitelny nebo na nové fasádě radnice na náměstí čp. 160 nebo na domě zubaře Tesárka v ulici U Masných krámů čp. 50. Mezi lety 1928–1931 navázal v nemocničním areálu stavbou chirurgického pavilonu. Poprvé použil pásová okna s nadokenními a parapetními římsami. Střecha byla tradičně valbová. Plochou střechu použil až při stavbě dvou domů v Riegrově ulici v Poličce mezi lety 1929–1930. V roce 1930 postavil rodinnou vilu pro malíře Gustava Porše ve Skutči.náhled|Šmídova vila v PoličcePři stavbě vlastní vily (Šmídova vila) mezi lety 1933–1934 se přiblížil funkcionalismu typickým asymetrickým krabicovým tvarem. V těchto letech se inspiroval pražskou osadou Baba a plánoval postavit novou funkcionalistickou čtvrť v Poličce. Nezískal pozemky na stavbu a další projekty již nerealizoval. V Poličce pracoval na drobným úpravám domů a věnoval se stavbě silnic.
Soukromý život
Jeho stavební firma byla v roce 1948 znárodněna a majitel jako osoba „ohrožující lidově demokratické zřízení“ byl odvezen bez soudu na nucené práce do Pardubic. Rodina byla vystěhována do obce Sádek. Po roce a půl byl propuštěn. Později, v roce 1956 se s rodinou přestěhoval do Brna. Zde pracoval jako technik na stavbách přehrad. V roce 1968 byl rehabilitován. Zemřel po krátké nemoci 27. února 1982 v Brně. Reference
Kategorie:Čeští stavitelé Kategorie:Narození v roce 1895 Kategorie:Narození 26. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1982 Kategorie:Úmrtí 27. února Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži