náhled|Pomník Karvaše a Bláhovce ve Vrútkách|350x350pixelů Evžen Karvaš (24. června 1922 – 14. září 1944) a Vladimír Bláhovec (10. července 1920 – 14. září 1944) byli slovenští studenti a partyzáni, kteří společně padli v boji u města Vrútky během Slovenského národního povstání. Jejich smrt v objetí je vyobrazena na památníku ve Vrútkách.
Život
Studia a protifašistická činnost Evžen Karvaš se narodil 24. června 1922 v Hodoníně. Byl synovcem Imricha Karvaše, 16. ministra průmyslu, obchodu a živnosti ČSR. Po příchodu na Slovensko roku 1941 studoval na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Během svého pobytu v zemi udržoval spojení s ilegálním protifašistickým odbojem a pomáhal s útěky z Protektorátu na Slovensko. Za tyto aktivity skončil v témž roce ve vězení. Mimo jiné se věnoval básnictví, posmrtně mu vyšla básnická sbírka Vteřiny mého ticha. náhled|Evžen Karvaš Vladimír Bláhovec se narodil 10. července 1920 v Norfolku v USA, avšak společně se svými rodiči se záhy přestěhoval do Československa. Studoval na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, avšak zajímal se i o hudbu. Angažoval se v protifašistickém odboji hnutí bratislavských vysokoškoláků a v roce 1944 skončil ve vězení. náhled|294x294pixelů|Vladimír Bláhovec Po vypuknutí SNP oba vstoupili do partyzánské skupiny Suvorov, která vznikla z uprchlíků z fašistických táborů jako oddíl 1. československé partyzánské brigády generála Milana Rastislava Štefánika a bojovala v okolí Strečna a Vrútek. Skupina operovala z Bagarovy chaty pod Minčolem.
Smrt 14. září 1944, tedy dva týdny po vypuknutí Slovenského národního povstání, se skupina partyzánů rozhodla přepadnout kasárny ve Vrútkách, v nichž sídlili němečtí vojáci. Útok se však nezdařil a brzy se proměnil v ústup zpět do hor. Při ústupu je Bláhovec postřelen a zatímco zbytek skupiny utíká dále do lesa, Karvaš s Bláhovcem zůstávají a získávají tak ustupujícím drahocenný čas. Když těžce zraněný Bláhovec umírá, Karvaš raději místo vzdání se polyká ampulku s jedem a lehá si vedle něj. Obě těla jsou později nalezena vedle sebe v objetí. Bagarova chata byla 3. října 1944 německými vojáky vypálena.
Po smrti Po válce byl Karvašovi udělen titul MUDr. In memoriam a Bláhovcovi JUDr. In memoriam. Obyvatelé Vrútek roku 1946 rozhodli o přejmenování tehdejší Hlboké ulice na ulici Karvaša a Bláhovca. V roce 1949 byla vydána Karvašova básnická sbírka intimní lyriky Vteřiny mého ticha, na jejímž vydání se podílel jeho otec za pomoci Svazu slovenských partyzánů. Roku 2004 jim město Vrútky udělilo Cenu mesta Vrútky In memoriam.
Reference
Kategorie:Slovenští partyzáni Kategorie:Osobnosti Slovenského národního povstání Kategorie:Oběti druhé světové války