Gustav Wilhelm Leopold Miesitschek von Wischkau (4. února 1821, Sommerfeld – 26. srpna 1866, Praha) byl pruský důstojník dělostřelectva, účastník prusko-rakouské války, potomek původně českého šlechtického rodu Měsíčků z Výškova. Jeho syn Karl Miesitschek von Wischkau (1859–1937) patřil mezi vysoké státní úředníky Německého císařství.
Vojenskou kariéru zahájil Leopold Miesitschek 10. dubna 1838, kdy vstoupil k 5. dělostřelecké brigádě. Dne 26. září 1839 se stal podporučíkem a až do konce svého života postupoval v hodnostech. Naposledy byl 8. května 1866 povýšen na podplukovníka (Obristlieutenant). Vystřídal několik dalších dělostřeleckých útvarů (2. brigáda, 7. vestfálská brigáda, 6. slezská brigáda a gardová brigáda). Na základě tzv. patentu byl 27. června 1854 jmenován adjutantem u generálního intendanta polního dělostřelectva prince Karla Pruského.
Během vojenské kariéry získal Miesitschek řadu vyznamenání. Byl mu propůjčen pruský Řád červené orlice IV. třídy, nizozemským králem mu byl udělen Řád dubové koruny a ruský car mu udělil Řád svatého Vladimíra IV. třídy. Od roku 1859 byl také čestným rytířem (Ehrenritter) protestantské odnože johanitského řádu, takzvané Braniborské bailivy Řádu johanitů.
Roku 1866 se Miesitschek zúčastnil tažení v rámci prusko-rakouské války. Při přechodu potoka Trotina u vsi Jeřičky nedaleko Hradce Králové se brigáda, které velel, dostala poprvé pod rakouskou palbu. Střet později popsal pruský generál Kraft zu Hohenlohe-Ingelfingen v odborné eseji Dopisy o dělostřelectvu (Briefe über die Artillerie), ve které vyzdvihl Miesitschekovy velitelské schopnosti. Po bitvě u Hradce Králové, ve které Prusko zvítězilo, pruská vojska obsadila část Čech, včetně Prahy. V ní následně vypukla epidemie cholery, na kterou zemřel i Miesitschek.
V roce 1848 se Miesitschek oženil s Charlottou Mathildou Annou Berthou von Unruh (16. ledna 1823 Lehsewitz, okres Stínava, Dolní Slezsko – 8. září 1906, Poznaň), dcerou Ernesta von Unruh (1791–1851), pána na Lehsewitz a Conradswaldau (dnes Lasowice a Wroniniec v Polsku), a Jeannetty Charlotty, rozené von Schweinitz (1801–1857).
Pražský hrob Leopold Miesitschek byl pohřben na vojenském hřbitově na Hradčanech. Na podzim 1898 otiskl Věstník českoslovanských museí a spolků archaeologických zprávu pražského spolupracovníka redakce Aloise Svobody, popisující Miesitschekův hrob. V článku byl uveden opis nápisu na náhrobním kameni a chybně popsán Miesitschekův erb jako supí hlava namísto správné vlčí hlavy s krkem. Článek zároveň upozorňoval na plánované zrušení hřbitova, ke kterému skutečně později došlo. Hrob Leopolda Miesitscheka byl proto pravděpodobně v letech 1905–1906 přenesen na vojenský hřbitov do Štěrbohol, kde jej fotograficky zdokumentoval Zikmund Reach. Popis hrobu a jeho umístění na hřbitově rovněž přinesl článek nazvaný Německá enkláva u Prahy, s podtitulem Hřbitov hrdinů ve Štěrboholech (Eine deutsche Enklave bei Prag. Der Heldenfriedhof in Štěrbohol), otištěný 25. prosince 1930 v pražském německém deníku Bohemia. Hrob ve Štěrboholech spolu s celým hřbitovem zanikl po skončení druhé světové války.
Reference
Kategorie:Důstojníci Kategorie:Narození v Lubušském vojvodství Kategorie:Narození 4. února Kategorie:Narození v roce 1821 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí 26. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1866 Kategorie:Muži