Napoleon na bitevním poli u Jílového () je olejomalba francouzského malíře Antoine-Jeana Grose z let 1807–1808.
Popis Obraz zachycuje císaře Napoleona při návštěvě bojiště u Jílového ve Východním Prusku dne 9. února 1807, den po krvavém vítězství Francouzů nad Rusy a Prusy. Císař na světlém koni, obklopen lékaři a maršály, s pohledem plným soucitu, natahuje ruku, jako by žehnal zraněným. Raněný nepřátelský voják líbí císaři nohu. Vedle Napoleona se maršál Murat na vzpínajícím se černém koni jeví jako zosobnění války. V popředí obrazu jsou nahromaděna těla vojáků, pokrytá sněhem. Hrůzu scény umocňuje zasněžená krajina, zalitá bledým světlem, zabírající pozadí plátna.
Maršálové na koních doprovázející Napoleona jsou Berthier, Bessières a Caulaincourt vlevo a Soult, Davout a Murat vpravo.
Existuje starší verze tohoto obrazu z roku 1807, která se v detailech mírně liší, a kterou od roku 1988 vlastní Toledo Museum of Art ve Spojených státech.
Kontext Antoine-Jean Gros namaloval tento obraz v zimě 1807/1808 poté, co obdržel oficiální zakázku po soutěži, kterou vyhrál. Ředitel Napoleonského muzea, Vivant Denon, naznačil většinu aspektů kompozice, okamžik, který má malba zachycovat, počet postav, mrtvoly v popředí a velké rozměry plátna. Realismus postav v popředí předčil jeho doporučení. Gros vystavoval svůj obraz v Salonu v roce 1808. Policejní špioni přítomní v Salonu měli podezření, že tento obraz učiní válku nepopulární. Napoleon však dílo ocenil a během předávání cen umělcům předal malíři svůj vlastní kříž Čestné legie. Gros tak těžil z podpory Napoleona a jeho dvora.
Analýza Kompozice tohoto plátna připomíná Grosovo dřívější dílo Napoleon navštěvuje oběti moru v Jaffě (1804) a je součástí Napoleonské legendy. Realismus je zde však brutálnější. Žádný jiný napoleonský historický obraz se mu v něm nevyrovnal. Popředí mrtvých nabývá většího významu než v Obětech moru a poutá pozornost. Pocit hrůzy a vznešenosti, který diváka svírá, je způsoben obrovskými rozměry, které Gros mrtvým dal. Tváře ve spodní části obrazu jsou dvakrát větší než obvykle. Některé postavy jsou oříznuty okraji rámu, jako by plátno bylo fragmentem skutečné scény. Gros maloval svůj obraz širokým štětcem. Stejně jako v Obětech moru se žák Jacquese-Louise Davida rozešel s učením svého neoklasicistního mistra. Tento obraz předznamenal dílo romantických malířů Théodora Géricaulta a Eugèna Delacroixe.
Odraz v literatuře Spisovatel Jean-Paul Kauffmann tento obraz (i jeho verzi v Muzeu umění v Toledu ve Spojených státech) podrobně zachycuje ve dvou svých dílech Chambre noire de Longwood (1997) a Outre-Terre (2016).
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Francie v roce 1807 Kategorie:Napoleon Bonaparte Kategorie:Klasicistní obrazy Kategorie:Díla uložená v Louvru