náhled|Červený drak, symbol Walesu Toto je seznam legendárních britských vládců (velšsky nebo ). Zmínění panovníci pocházejí především z díla Geoffreyho z Monmouthu Historia Regum Britanniae (Dějiny britských králů) z roku 1136. Geoffrey sepsal převážně fiktivní historii Britonů, předků Velšanů, Bretonců a obyvatelů Cornwallu. Na Geoffreyho měli vliv dřívější autoři Gildas, Nennius a Beda Ctihodný, tradiční keltské vypravěčství, velšské genealogie a životy svatých i nyní ztracené a neidentifikovatelné zdroje. Někteří Geoffreyho panovníci jsou ale založeni na skutečných historických postavách. Existuje řada středovelšských verzí Geoffreyho díla (Brut y Brenhinedd), které pocházejí z pozdější doby, ale mohou nám poskytnout určitý vhled do velšských tradic, ze kterých Geoffrey mohl čerpat. Geoffreyho dílo bylo následně převyprávěno ve francouzštině Wacem (Román o Brutovi) a ve střední angličtině Layamonem (Dějiny Britů). Jeho dílo ovlivnilo následující vývoj artušovského mýtu i např. Shakespearova Krále Leara. Geoffreyho vyprávění začíná vyhnaným trójským princem Brutem, po němž je údajně pojmenována Británie, což je tradice, která byla dříve v méně propracované podobě zaznamenána v 9. století v díle Historia Brittonum. Brutus je potomkem Aenea, legendárního trójského předka zakladatelů Říma, a jeho příběh evidentně souvisí s legendami o založení Říma.GEOFFREY Z MONMOUTHU. Dějiny britských králů. Memoria medii aevi. Praha: Argo, 2010. .
Jiní britští panovníci pocházejí ze souboru velšských legend Mabinogi.
Pozdějšími tvůrci fiktivní britské historie byli fabulátoři Annius z Viterba a Iolo Morganwg. Králové před Brutem pocházejí z dokumentu, který má údajně sledovat cesty Noema a jeho potomků po Evropě a kdysi byl připisován chaldejskému historikovi Béróssovi, nyní je však považován za výmysl italského mnicha z 15. století Annia z Viterba, který jej jako první publikoval. Renesanční historici jako John Bale a Raphael Holinshed vzali seznam králů „Keltiky“ od „pseudo-Béróssa“ a označili je za krále Británie i Galie. John Milton tyto tradice zaznamenává ve svém díle History of Britain, ačkoli jim přikládá malou důvěryhodnost.
Des Grantz Geanz Anglo-normanská báseň Des grantz geanz („O velkých obrech“) ze 14. století obsahuje variantu příběhu týkající se názvu Albion, nejstaršího zaznamenaného názvu Británie, a také mírně odlišný seznam králů.Des Grantz Geanz: An Anglo-Norman Poem, edited by Georgine E. Brereton (Oxford, 1937), a translation can also be found in Myths and Legends of the British Isles, Richard Barber. Boydell, 1999, pp. 3–8.Arthurian Literature XIII, Volume 13, James P. Carley, Felicity Riddy, Boydell & Brewer Ltd, 1995, pp. 45–60. Báseň uvádí, že Británii nejprve kolonizovala skupina vyhnaných řeckých princezen vedených královnou jménem Albina, před jejichž usazením „tam nikdo nebydlel“.Barber, 1999, p. 5. Albina následně dala své jméno Británii, která byla později přejmenována po Brutovi. Báseň se také pokouší euhemérismem racionalizovat legendy o obrech. Albina je popisována jako „velmi vysoká“, ale je prezentována jako lidská královna, potomek řeckého krále, nikoli mytologická bytost. Mýtus o Albině se nachází také v některých pozdějších rukopisech Waceova Románu o Brutovi (1155), ke kterým je připojen jako prolog.Carley, 1995, pp. 50 ff.
Herla Příběh o králi Britonů jménem Herla je zmíněn v díle Waltera Mapa (1130 – 1209/1210) De nugis curialium. Podle tohoto příběhu Herla potkal krále trpaslíků, který přišel na jeho svatbu, a na oplátku o rok později Herla přišel na svatbu krále trpaslíků. Král daroval Herlovi psa a zakázal Herlovi a jeho druhům seskočit z koně, dokud neseskočí pes. Když se Herla vrátil, zjistil, že mezitím uplynulo mnoho času a bylo již dvě stě let od dobytí Anglie Sasy. Když někteří Herlovi druhové seskočili z koní, proměnili se v prach. Herla tedy zakázal svým druhům seskočit z koní, dokud neseskočí pes. Král Herla a jeho druhové následně bez odpočinku putovali až do prvního roku vlády krále Jindřicha, kdy vstoupili do řeky Wye u Herefordu a jejich cesta skončila.
Vládci podle Geoffreyho z Monmouthu jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyBrutus I. (Brutus)bezrámu|100x100pixelů1115–1091 př. n. l.zemřel 1091 př. n. l.SilviusSyn Silvia, syna Ascaniova, syna Aeneova, nešťastnou náhodou zabil svého otce a byl vyhnán, v Řecku porazil krále Pandrassa a v Akvitánii Goffara Pikta, přivedl Trójany na Albion, který byl poté po něm pojmenován Británie a založil město Trinovantum. Vládl v době Élího a Aenea Silvia. Je zmíněn již v Historii Brittonum.Lokrin (Locrinus)bezrámu|111x111pixelů1091–1081 př. n. l.zemřel 1081 př. n. l.Brutus I. Ignoge (Ignogen)Vládl Loegrii.Gwendolin (Gwendoleu)bezrámu|100x100pixelů1081–1066 př. n. l.neznáméCorineusŽena Lokrina, porazila ho a jeho milenku Estrildis (Esyllt) a její dceru Habren (Hafren) nechala vhodit do řeky Severn. Abdikovala a dožila v Cornwallu. Vládla v době Samuela, Aenea Silvia a Homéra.Maddan (Madog)bezrámu|100x100pixelů1066–1026 př. n. l.zemřel 1026 př. n. l.Lokrin GwendolinMempric (Membyr)bezrámu|100x100pixelů1026–1006 př. n. l.zemřel 1006 př. n. l.MaddanZabil bratra Malima (Mael). Vládl v době Saula a Eurysthea.Efrauk (Efrog)bezrámu|119x119pixelů1006–966 př. n. l.zemřel 966 př. n. l.MempricVyplenil Galii, založil York a Dumbarton, měl 20 manželek se kterými měl 20 synů a 30 dcer. Vládl v době Davida, Latina Silvia a proroků Gáda, Nátana a Asafa.Brutus II. (Brutus Darianlas)bezrámu|107x107pixelů966–954 př. n. l.zemřel 954 př. n. l.EfraukPřezdívaný Zelený štít.Leil (Lleon)bezrámu|100x100pixelů954–929 př. n. l.zemřel 929 př. n. l.Brutus II.Založil Carlisle (podle Brut y Brenhinedd Chester). Vládl v době Šalomouna a Silvia Epita.Hudibras (Rhun Baladr Bras)bezrámu|100x100pixelů929–890 př. n. l.zemřel 890 př. n. l.LeilZaložil Canterbury, Winchester a Shaftesbury. Poté vládl Capys a prorokovali Ageus, Amós, Ieu, Jóel a Azarjáš.Bladud (Bleiddud I.)bezrámu|100x100pixelů890–870 př. n. l.zemřel 870 př. n. l.HudibrasZaložil Bath, věnoval se nekromancii. Vládl v době Eliáše.Lear (Llŷr)bezrámu|100x100pixelů870–810 př. n. l.zemřel 810 př. n. l.BladudPříběh o něm inspiroval Shakespearovu hru Král Lear, založil Leicester.Cordélie (Cordeilla)bezrámu|100x100pixelů810–805 př. n. l.neznáméLearSesazena Marganem a Cunedagem.Margan I. (Margan)bezrámu|100x100pixelů805–803 př. n. l.zemřel 803 př. n. l.Maglaun (Maglawn) Goneril (Goronilla)Syn vévody z Alby, vládl zemi severně od Humberu, poražen Cunedagem.Cunedag (Cunedda)bezrámu|100x100pixelů805–772 př. n. l.zemřel 772 př. n. l.Henvin (Henwyn) Regan (Rhagaw)Syn vévody z Cornwallu, vládl nejprve zemi jižně od Humberu, po porážce Margana I. vládl celému ostrovu. Vládl v době Romula a Rema a proroků Izajáše a Ozeáše.Rivall (Rhiwallon)bezrámu|100x100pixelů772–750 př. n. l.zemřel 750 př. n. l.CunedagMírumilovný.Gurgust (Gwrwst)bezrámu|100x100pixelů750–735 př. n. l.zemřel 735 př. n. l.RivallSisill I. (Seisyll)bezrámu|100x100pixelů735–721 př. n. l.zemřel 721 př. n. l.neznáméLagon (Iago)bezrámu|102x102pixelů721–711 př. n. l.zemřel 711 př. n. l.neznáméVnuk nebo synovec Gurgusta.Kinmarch (Cynfarch)bezrámu|100x100pixelů711–683 př. n. l.zemřel 683 př. n. l.Sisill I.Gorbodug (Gwrfyw Digu)bezrámu|100x100pixelů683–672 př. n. l.zemřel 672 př. n. l.neznáméFerrex (Ferreux)bezrámu|100x100pixelůokolo 672 př. n. l.narozen asi 680 př. n. l.Gorbodug WidenBojoval s Porrexem I. o moc, poražen.Porrex I.bezrámu|100x100pixelůokolo 672 př. n. l.neznáméGorbodug WidenPorazil Ferrexe, zabit svou matkou Widen (Iudon). Poté následovala občanská válka a boje mezi pěti panovníky.Ymner (Pymer)bezrámu|100x100pixelůokolo 450 př. n. l.neznáméneznáméKrál Loegrie, poražen Dunwallem Molmudem.Dunwall Molmud (Dyfnwal Moelmud)bezrámu|100x100pixelů450–410 př. n. l.zemřel 410 př. n. l.Cloten (Clydno)Syn krále Cornwallu, zavedl tzv. zákony Molmudovy. Existoval také Dyfnwal Moelmud (narozen asi 440), vnuk Coela Hena, nejspíše princ v Sevení Británii.Brennius (Brân)bezrámu|106x106pixelůasi 410–405 př. n. l.narozen asi 445 př. n. l.Dunwall Molmud Conwenna (Tonwen)Vládl zemi severně od Humberu, bratrem poražen a vyhnán. Později se s bratrem smířil a společně táhli na Řím, který vydrancovali. (inspirace dobytím Říma Galy roku 390 př. n. l. pod vedením Brenna).Belinus (Beli)bezrámu|106x106pixelů410–369 př. n. l.zemřel 369 př. n. l.Dunwall Molmud Conwenna (Tonwen)Vládl nejprve zemi jižně od Humberu, později celé zemi, založil Caerleon, postavil bránu Billingsgate.Gurguit Barbtruk (Gwrgan Farfdrwch)bezrámu|100x100pixelů369–339 př. n. l.zemřel 339 př. n. l.BelinusPorazil Dány, postoupil Irsko Partholomovi a jeho lidu. Pravděpodobně inspirován králem Meirionnyddu jménem Gwrin Farfdrwch.Guithelin (Cuhelyn)bezrámu|100x100pixelů339–329 př. n. l.zemřel 329 př. n. l.neznáméVládl laskavě a rozvážně.Martia (Marcia)bezrámu|100x100pixelů329 př. n. l.–?neznáméneznáméRegentka, zavedla zákon Lex Martiana.Sisill II. (Seisyll)bezrámu|100x100pixelů329–305 př. n. l.zemřel 305 př. n. l.MartiaKimar (Cynfarch)bezrámu|100x100pixelů305–284 př. n. l.zemřel 284 př. n. l.Sisill II.Danius (Dan)bezrámu|100x100pixelů284–274 př. n. l.zemřel 274 př. n. l.Sisill II.Morud (Morudd)bezrámu|100x100pixelů274–257 př. n. l.zemřel 257 př. n. l.Danius