náhled|vpravo|Rotmistr Václav Modrák při práci radiotelgrafisty za druhé světové války v československé Vojenské rádiové ústředně (VRÚ) ve Woldinghamu ve Velké Británii náhled|vpravo|Rotmistr Václav Modrák (uprostřed) u anténních systémů československé Vojenské rádiové ústředny (VRÚ) na Dukes Hill ve Woldinghamu

Václav Modrák (31. března 1909 Louny – 14. května 2003) byl československý vojenský letecký radiotelegrafista, za druhé světové války působil v československém zahraničním protiněmeckém odboji jako radiotelegrafista ve Vojenské rádiové ústředně (VRÚ) v Anglii. Prodělal parašutistický výcvik, ale z plánovaného výsadku Mortar–Kafka do Protektorátu Čechy a Morava začátkem května 1945 nakonec sešlo. Po návratu do poválečného Československa pokračoval až do roku 1950 jako palubní radista Československých aerolinií (ČSA).

Život Rodinné poměry Václav Modrák se narodil 31. března 1909 v Lounech do rodiny vyučeného zámečníka a strojvůdce u ČSD Václava Modráka (1873–1955) a jeho manželky (ženy v domácnosti) Marie Modrákové (rozené Svobodové; 1877–1952). Rodina byla evangelického vyznání a Václav se narodil jako předposlední z celkových osmi dětí. Měl dva starší bratry: Oldřicha (* 1899) a Jaroslava (* 1907), kteří v dospělosti vykonávali úřednické pozice. Václav měl rovněž čtyři mladší sestry: Boženu (* 1901 – v domácnosti), Libuši (* 1902 – úřednice), Marii (* 1904 – v domácnosti) a Zdenku (* 1906 – ošetřovatelka). Rok po narození Václava přišla na svět jeho mladší sestra Růžena (* 1910 – v domácnosti).

Studia a základní vojenská služba Václav Modrák absolvoval pět tříd na obecné škole, pak ještě jeden rok navštěvoval měšťanskou školu. Poté absolvoval čtyři roky studia na lounském reálném gymnáziu, ale studia přerušil. Jako elektrotechnický učeň u Elektro–podniku města Loun nastoupil Modrák v srpnu 1925 na pokračovací školu, kde se vyučil elektrotechnikem. Po ukončení této školy (v roce 1928) pracoval jeden rok jako dělník (elektrotechnik) u různých firem. V letech 1919 až 1929 byl aktivním členem sokolské organizace. Dne 1. října 1929 nastoupil prezenční vojenskou službu a krátce na to byl 15. října 1929 přeložen od leteckého pluku 1 k šestému leteckému pluku v Praze–Kbelích, kde získal vojenskou odbornost radiotelegrafisty. V armádě strávil celkem 18 měsíců (vojenskou službu ukončil 1. dubna 1931 v hodnosti desátníka) a v roce 1931 složil mezinárodní radiotelegrafickou zkoušku u Ministerstva pošt, čímž se z něj stal „certifikovaný“ vojenský letecký radiotelegrafista. K Československé letecké dopravní společnosti (předchůdkyně Českých aerolinií) nastoupil po skončení vojenské služby nejprve do funkce letištního radiotelegrafisty (v letech 1931 až 1934), ale od roku 1934 již na palubě letadel působil (až do roku 1939) jako palubní letecký radiotelegrafista.

Mobilizace a německá okupace V době ohrožení Československé republiky v rámci všeobecné mobilizace československé branné moci (23. září 1938) nastoupil již 15. září 1938 k pěšímu pluku 6 a (po podepsání Mnichovské dohody 29. září 1938) byl dne 9. října 1938 demobilizován (v rámci rozpuštění československé branné moci).

Podplukovník Josef Balabán (za protektorátu člen ilegální odbojové skupiny Tři králové) působil koncem 30. let 20. století na Ministerstvu národní obrany a zabýval se zpravodajskou činností. Balabán začlenil Václava Modráka do skupiny pěti radistů určených pro plnění úkolů československé zpravodajské služby během jejich práce v civilní letecké dopravě. Tito radisté například za letu z civilních letadel tajně prováděli fotografování vybraných oblastí v Německu či Maďarsku a jiné obdobné zpravodajské úkoly. Po německé okupaci zbytku Čech, Moravy a Slezska a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava (po 15. březnu 1939) zařídil podplukovník Josef Balabán, aby tato skupina radistů byla ilegální cestou odeslána do zahraničí, kde měli navazovat radiotelegrafická spojení s protiněmeckým domácím odbojem působícím na území protektorátu.

Za druhé světové války Francie Z Prahy do Beskyd odjel Václav Modrák koncem července 1939; na Těšínsku (v oblasti Bílého Kříže) překročil 31. července 1939 ilegálně hranice do Polska a odtud se v srpnu 1939 dostal (lodí Kastelholm) ze severopolské Gdyně do severofrancouzského přístavu Calais. Odtud pak vlakem docestoval do Paříže, kde krátce pracoval pro československou misi v Paříži (podílel se na radiovém spojení s domácím odbojem.) Dne 17. října 1939 byl Modrák převelen k československým vojenským jednotkám do jihofrancouzského Agde a 21. prosince téhož roku (1939) se vrátil zpět do Paříže. Jeho letecký přesun z Francie do Londýna se uskutečnil dne 8. ledna 1940.

Anglie V Anglii působil Václav Modrák u plukovníka Františka Moravce a jako specialista byl zařazen (od 8. března 1940) k nově se tvořící Vojenské rádiové ústředně (VRÚ). Dne 6. dubna 1940 se mu podařilo navázat spojení s domácí ilegální radiostanicí Sparta II. Od srpna 1940 pak pracoval ve VRÚ ve West Dulwich a potom v týmu radiotelegrafistů ve Woldinghamu. Z hodnosti četaře byl povýšen do hodnosti rotného (konec roku 1941) a od konce roku 1942 do hodnosti rotmistra a dále pokračoval v práci ve VRÚ. Václav Modrák pracoval jako radista ve Vojenské rádiové ústředně (VRÚ) od jara 1940 až do ledna roku 1945.

Doma v protektorátu V protektorátu zanechal Václav Modrák členy své rodiny (rodiče, bratry a sestry) a další příbuzné. Rodina jeho otce žila pod bedlivým sledováním gestapa; manžel Modrákovy sestry Vít Křapka (Veit Krapka) byl zatčen, vězněn a zahynul v koncentračním táboře v Mauthausenu.

Operace MORTAR–KAFKA (přípravy) Václav Modrák měl být velitelem parašutistického výsadku s krycím názvem MORTAR–KAFKA. Celá operace se začala realizovat od ledna 1945 a jejím cílem bylo dopravit začátkem května 1945 do protektorátu radiomateriál a zbraně pro domácí odboj, navázat s ním kontakt a zajistit také radiové spojení mezi Košicemi a Londýnem. Členové výsadku měli rovněž ve východních Čechách navázat spolupráci s desantem BARIUM (velitel Josef Šandera, radista Josef Žižka, šifrant Tomáš Býček).

Během druhé světové války absolvoval Václav Modrák několik parašutistických výcviků a kurzů souvisejících se zvláštními úkoly (ZÚ). První parakurz STS–51 se uskutečnil v srpnu 1942 (v době od 16. srpna do 22. srpna 1942) na letišti v Ringway u Manchesteru. Další sérii kurzů absolvoval během ledna a února 1945. Dne 8. ledna 1945 prošel základním sabotážním kurzem STS–41 a koncem ledna (29. ledna 1945) absolvoval kurz Phone a Eureka STS-41. Další 4 cvičné seskoky provedl Modrák 12. února 1945 na parakurzu STS–5 Ringway a nakonec prošel 19. února 1945 dvojicí kurzů zprav–a a spojovacím kurzem u SIS (jednalo se o zpravodajskou a spojovací instruktáž u SIS – dnes MI6.)

Operace MORTAR–KAFKA (provedení) Velitel zamýšleného výsadku MORTAR–KAFKA Václav Modrák odletěl 14. dubna 1945 do Itálie (na leteckou základnu Rosignano u Livorna a poté na základnu Bari a na letiště Brindisi). V noci ze 4. na 5. květen 1945 odstartoval trojčlenný paravýsadek z letiště v italském přístavním městě Brindisi. Z plánovaného výsadku ale nakonec sešlo (a i druhý let byl zrušen, čímž celá operace MORTAR definitivně skončila) a tříčlenná skupina výsadkářů: podporučík Václav Modrák, bývalý příslušník protektorátního vládního vojska desátník Alois Horáček (* 21. listopadu 1921 Rousínov na Moravě – 1999 Warwick USA) a bývalý příslušník vládního vojska svobodník Jan Sekerka (* 15. srpna 1920 Velká nad Veličkou – 6. února 1998) se vrátila nejprve do Itálie a posléze (15. května 1945) parašutisté odletěli z Brindisi do Anglie.

Po druhé světové válce Do osvobozeného poválečného Československa se Václav Modrák vrátil 5. června 1945 (přistál na letišti u Plzně a vlakem docestoval do Prahy). Ze služby v československé armádě odešel do civilu 23. února 1946. Jako palubní radista působil u Československých aerolinií (ČSA) od 24. února 1946 až do 3. listopadu 1950. Po propuštění z letecké služby (v prosinci 1950) byl Modrák (od 4. prosince 1950) zaměstnán ve stavebním podniku Bituna sídlícím v obci Středokluky (poblíž letiště Praha-Ruzyně). Bydlel v sousední obci Tuchoměřice. V únoru 1965 byl Václav Modrák povýšen do hodnosti majora letectva v záloze. Po sametové revoluci (17. listopadu 1989) byl (po roce 1990) povýšen na plukovníka letectva. Dne 14. května 2003 zemřel ve věku 94 let.

Ocenění Plukovník letectva Václav Modrák byl během své vojenské kariéry vyznamenán: 7. března 1944 – 60px|Pamětní medaile čs. armády v zahraničí – Českoslovanskou pamětní medailí: se štítkem F (Francie) a VB (Velká Británie); 6. července 1944 – 60px|Čs. medaile Za zásluhy – Československou medailí Za zásluhy (II. stupně); 24. prosince 1945 – 60px|Čs. medaile Za chrabrost – Československou medailí Za chrabrost

Povyšování do vojenských hodností 1. dubna 1930 – svobodník 1. srpna 1930 – desátník 8. listopadu 1940 – četař 29. srpna 1941 – rotný 28. října 1942 – rotmistr 7. dubna 1945 – podporučík pěchoty v záloze 25. srpna 1945 – poručík letectva v záloze 1. října 1950 – nadporučík letectva v záloze 7. dubna 1965 – kapitán letectva v záloze 1. února 1965 – major letectva v záloze po roce 1990 – plukovník letectva.

Odkazy Poznámky

Reference

Související články Vojenská rádiová ústředna Karel Barva Operace Mortar Seznam výsadků do Protektorátu Čechy a Morava Externí odkazy

Kategorie:Narození 31. března Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Narození v Lounech Kategorie:Příslušníci československé zahraniční armády Kategorie:Osobnosti československých zpravodajských služeb Kategorie:Příslušníci výsadků do Protektorátu Čechy a Morava Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí Kategorie:Nositelé Československé medaile za zásluhy Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Úmrtí 14. května Kategorie:Úmrtí v roce 2003 Kategorie:Muži