Evžen Novotný (9. listopadu 1913 Žďár nad Sázavou – jaro 1991 Jihlava) byl český veterinární lékař a vysokoškolský učitel, v letech 1969 až 1971 rektor Vysoké školy veterinární v Brně (VETUNI), v letech 1954 až 1959 děkan Veterinární fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně.
Život Narodil se v listopadu 1913 ve Žďáru nad Sázavou. Po absolvování obecné školy absolvoval studium na gymnáziu v Novém Městě na Moravě. Dále absolvoval studium veterinární medicíny v Brně, promoval v červnu 1939, pouhých pět měsíců před uzavření českých vysokých škol nacisty. Během studií se angažoval jako člen Spolku nemajetných a pokrokových studentů, od roku 1936 navíc zastával funkci jednatele Spolku veterinárních mediků.
Po studiu působil Novotný nejprve ve funkci zastupujícího veterináře, poté nastoupil povinnou vojenskou službu. Po německé invazi do Československa však došlo poměrně rychle k rozpuštění armády, takže Novotný vojenskou službu nedosloužil. V roce 1940 se stal městským veterinářem v Novém Městě na Moravě. Během okupace se seznámil s různými osobnostmi české kultury (např. s Vítězslavem Nezvalem nebo Vincencem Makovským) a podílel se i na protinacistickém odboji. Nacisty byl vyslýchán, ale druhou světovou válku přežil. Krátce po ní byl předsedou místního národního výboru v Novém Městě na Moravě.
Po válce se Novotný v letech 1946 až 1947 v Praze živil jako veterinář prohlídky masa na jatkách. Kromě toho tou dobou působil i ve zdravotnické a veterinární komisi Zemského národního výboru. Ještě v roce 1947 se však vrátil na Moravu a v Brně začal pracovat v oblasti pojišťovnictví. Začal se však postupně angažovat na Vysoké škole veterinární, kde se stal komisařem pro státní zkoušky a v červnu 1950 také externím pracovníkem jejího Histologicko-embryologického ústavu. Ještě téhož roku začal na ústavu pracovat na plný úvazek a dokonce se stal jeho vedoucím, když ve funkci nahradil Jana Koldu. Ústav poté vedl nepřetržitě až do roku 1971, od roku 1954 navíc vedl také Katedru morfologie.
V lednu 1954 byl jmenován docentem pro obor histologie a embryologie (ve stejném oboru byl v květnu 1966 jmenován i profesorem) a v letech 1954 až 1959 byl děkanem Veterinární fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně (v letech 1952 až 1969 totiž byla veterinární univerzita začleněna pod Českou zemědělskou univerzitu v Brně). V roce 1968 však Národní shromáždění ČSSR rozhodlo o jejím obnovení jako samostatné univerzity, což Novotný dlouhodobě aktivně podporoval. Díky svému významnému úsilí o obnovení univerzity byl proto v roce 1969 jmenován jejím rektorem. Jeho hlavní úlohou ve funkci rektora byla stabilizace znovuobnovené univerzity a získání dalších prostor pro její fungování. Ve funkci setrval Novotný do roku 1971, kdy jej vystřídal Miloslav Zendulka.
Novotný v době, kdy skončil ve funkci rektora VETUNI, trpěl zdravotními problémy, byl po všech stránkách vyčerpán a odešel proto do invalidního důchodu. V rámci normalizace došlo postupně ke zmaření snah Novotného o další rozvoj oboru u nás. Novotný poté v Brně působil již jen jako spolupracovník Státní veterinární správy, trvale žil v oblasti Českomoravské vrchoviny. Zemřel krátce po sametové revoluci na jaře roku 1991. Některé zdroje uvádějí jako datum úmrtí 24. duben, jiné 3. květen.
Ve volném čase se Novotný rád věnoval kultuře; rád navštěvoval různé koncerty, výstavy, galerie nebo divadelní představení. Obzvláště rád měl tvorbu Wericha a Voskovce, v jejichž hrách dokonce někdy sám účinkoval (v rámci ochotnického divadla). Kromě toho hrál také rád na housle. V rámci své odborné činnosti se zabýval zejména tématy mikroskopické anatomie a histogeneze orgánů domácích zvířat. Kromě veterinární medicíny jako takové se zajímal i o její historii; inicioval vznik pracoviště dějin veterinární medicíny na jím vedeném ústavu a pomáhal budovat také jeho knihovní fond. Zabýval se také protinacistickým odbojem v řadách veterinárních lékařů (který sám prováděl). Kromě toho působil také jako expert na československém ministerstvu školství. Jako pedagog byl mimořádně disciplinovaný, náročný a přísný.
Výběr publikací
Histologie (1951) Histologie s přehledem organogeneze (1953) Stručný přehled zábrany nejčastějších škod v živočišné výrobě (1954) Embryologie pro veterinární mediky (1964) Veterinární histologie (1966)
Reference
Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští veterináři Kategorie:Rektoři Veterinární univerzity Brno Kategorie:Narození v roce 1913 Kategorie:Narození 9. listopadu Kategorie:Narození ve Žďáru nad Sázavou Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války Kategorie:Úmrtí 3. května Kategorie:Úmrtí v roce 1991 Kategorie:Úmrtí v Jihlavě Kategorie:Muži