náhled|Transparent na demonstraci v Cádizu: „Kapitalismus = organizovaný zločin“ Nekrokapitalismus je socioekonomický pojem, který byl zaveden v polovině prvního desetiletí 21. století a formalizován Subhabratou Bobbym Banerjeem z City, University of London, ve stejnojmenné publikaci z roku 2008. Banerjee tento pojem definuje jako „současné formy organizační akumulace, které zahrnují zbavení a podřízení života moci smrti“. Zkoumá současné vztahy mezi obchodem a násilím a zároveň se zaměřuje na studium kapitalistických praktik, které přispívají k vykořisťování v různých kontextech, včetně řízení globálního násilí prostřednictvím nárůstu soukromých vojenských sil a dalších sociálních konfliktů, například těch, k nimž dochází mezi nadnárodními korporacemi a původními územími.
Definice Navazují se zde na předchozí konceptualizace vyvinuté k analýze této podoby ekonomického systému: pojem stavu výjimečnosti formulovaný Giorgiem Agambenem a nekropolitika navržená Achillem Mbembem, s jasnými projevy forem nadvlády převládajících v tomto systému, mezi něž je třeba zahrnout kolonialismus a imperialismus. Násilí, vykořisťování a smrt jsou jevy, které mohou být výsledkem procesu akumulace kapitálu, aniž by existovala jakákoli jiná intervence. V této souvislosti je důležitá velká podobnost pojmu s konceptem tzv. „gore kapitalismu“, který předložila filozofka a básnířka Sayak Valencia.
V tomto prostředí je státní suverenita rozmělněna globálními trhy a kapitálem, které jsou těmi entitami, jež určují priority samotných států; tím se vytvářejí scénáře, v nichž dochází k nátlaku, násilí a dalším zločinům. Nejagresivnější projevy neokolonialismu se rovněž považují za součást téhož konceptu. Podle Banerjeeho tento ekonomický režim chudé či vykořisťované lidi nezneviditelňuje, nýbrž je záměrně vylučuje.
Kriminální ekonomika Kapitalismus postupně objevuje velmi významné ekonomické aktivity, které se rozvíjejí mimo zákon – aktivity, jež jsou vysoce výnosné v procesech akumulace kapitálu. Mezi ně patří: pašování zboží, obchod se škodlivými látkami a obchod s lidmi. V této síti se následně objevují černé peníze a praní peněz, tedy přímá či nepřímá účast finančních institucí a burz. V této situaci se rozdíl mezi finančním kapitálem a organizovaným zločinem stává velmi tenkým nebo přestává existovat.
Někteří autoři poukazují na blízkost tohoto konceptu se světovou realitou ponořenou do pandemie covid-19, kde jsou odhalovány politické a ekonomické systémy, které mají moc nad smrtí – rozhodují o tom, kdo zemře a jakým způsobem. Zdravotní jistoty jsou v tomto smyslu třídním privilegiem, nedosažitelným ve společnostech, kde je rozšířená chudoba a nejistota, zatímco mnoho vlád po celém světě se ukazuje být neschopných nabídnout účinná řešení tohoto druhu krizí. Odhalují se také hrany ekonomiky, v níž dochází ke koncentraci peněz bez ohledu na sociální, lidské či environmentální náklady. Tvrdí se, že globalizace v mnoha případech prohloubila sociální nerovnosti, zablokovala sociální vzestup a degradovala podřízené vrstvy společnosti. Financializace ekonomiky, privatizace a komodifikace života ve společnosti vytvořily akumulaci prostřednictvím vykořisťování, s přidaným výsledkem v podobě lidí redukovaných na zboží.
V tomto smyslu se nekrokapitalismus může prezentovat jako další verze neofašismu nebo jako autoritářská degenerace politicko-ekonomického systému. Nástroje této nadvlády mohou být explicitní i skryté, ale činí porušování lidských práv systematickým: diskriminaci různých kolektivů či skupin obyvatel, kriminalizaci občanské neposlušnosti, rasismus, třídní nerovnost, represivní protiimigrační opatření, sociální polarizaci atd.
V populární kultuře Filmový kritik Antoine Coppola použil termín „nekrokapitalismus“ při analýze populárního korejského seriálu Hra na oliheň (Squid Game) jako ukázku kapitalistické barbarství v plné síle – když otevřeně a graficky odhaluje nezkrotnou soutěž na smrt a proti druhému člověku v tomto systému. Jde o scénář, v němž dluh, bída, nesplatitelné hypotéky a další prvky každodenního života mnoha lidí vedou účastníky k tomu, aby se zapojili do smrtící hry, kde nakonec vítěz bere vše. To vše se navíc odehrává pro zábavu a potěšení bohatých. Jiní kritici zdůrazňují, že jde o zobrazení současného způsobu života, v němž jsou lidé ochotni zemřít pro peníze, vedle konzumerismu a míry krutosti, které mohou dosáhnout ti, kdo vlastní ekonomickou moc.
Dalším fikčním dílem, které tento charakter sdílí a bylo kritikou vysoce oceněno, je film Joker s Joaquinem Phoenixem v hlavní roli. Ten zachycuje sociální tragédii a škody, jež způsobuje nemorální systém především zranitelným lidem; tyranii uplatňovanou na odcizených, katarzi utlačovaných prostřednictvím násilí a schizofrenní rysy systému.
Odkazy
Reference
Kategorie:Kapitalismus Kategorie:Lidská práva Kategorie:Sociální filozofie