Riviéra je areál zaniklého rekreačního zařízení s koupalištěm nalézající se na západním okraji zastavěné části obce Velká Hleďsebe přibližně 2,5 km západně od Mariánských Lázní v okrese Cheb v Karlovarském kraji. V lázeňském regionu kdysi významné přírodní průtočné koupaliště Riviéra s čistou a relativně chladnou vodou je dnes (rok 2025) svým zchátralým stavem a nefunkčností jedním z příkladů nezdařené privatizace po sametové revoluci v listopadu 1989 v Československu.
Historie Vznik a počáteční rozvoj Koupaliště Riviéra bylo postaveno (v nadmořské výšce 570 m nad mořem) za dobu pouhých sedmi týdnů podle projektu vídeňského architekta a znalce (židovského původu) Fritze Epsteina (* 4. prosince 1877 Drážďany – 5. dubna 1960 Bad Ems). Rozkládalo se na místě bývalých Šmelcovních rybníků (patřily původně knížeti Metternichovi), které byly zbudovány ve spojitosti s hornickou činnost (pro potřeby těžby a zpracování rudy). Koupaliště se nalézalo pod starým rybníkem, který se nazýval německy „Unterer Schmelzteich“ (v českém překladu: Dolní tavicí rybník). Při výstavbě koupaliště objevili dělníci na kraji předního vypuštěného rybníka neznámou starou těžební středověkou štolu. Stěny štoly byly zčásti zhroucené a v zadní části štoly byl zával. Štolou se jim trvale ztrácela voda a proto ji zavalili a silně zabetonovali. Koupaliště Riviéra bylo slavnostně otevřeno na počátku letní sezóny dne 29. června 1929.
Před druhou světovou válkou Ve 30. a první polovině 40. let 20. století bylo koupaliště Riviéra oblíbeným cílem místních i mariánskolázeňských hostů a vytvářelo konkurenci jak staršímu (v roce 1897 založenému) koupališti u Křemenného mlýna (vzdáleného asi 1,5 km vzdušnou čarou východním směrem), tak i (v roce 1932 založenému) koupališti u rybníka Lido (vzdáleno asi 3,5 km vzdušnou čarou jihovýchodním směrem).
Vlastníkem rekreačního areálu Riviéra byl podnikatel Mischke, ale později areál převzala a provozovala společnost Strandbad GmbH (její jméno je vidět i na fasádě objektů areálu na starých dobových fotografiích a pohlednicích; na předválečných mapách je areál Riviéra uváděn jako „Strandbad“). Původní projekt koupaliště s hotelem a s plochou určenou pro sport se ale již (nejspíše vzhledem ke světové hospodářské krizi) nerealizoval. Rekreační areál Riviéra byl občany využíván, byla sem zavedena autobusová linka, v plánu bylo i pořádání hudebních koncertů a vytvoření baru, ale známá byla i místní restaurace. Součástí vybavení koupaliště byla vysoká (do bazénu ústící) skluzavka v zadní části areálu. Na Riviéře byl také založen první „Mariánskolázeňský klub vodních sportů“, který se stal základem pozdějšího „Mariánskolázeňského spolku plavců a vodních sportů“. Po druhé světové válce (1945–1989) Ještě po druhé světové válce byl areál Riviéra (s koupalištěm, restaurací a sálem) v soukromém vlastnictví a mimo jiné se tu pořádaly i odpolední čaje s jazzovou hudbou (vystupoval zde například saxofonista Jenda Novotný a to o víkendech i za doprovodu orchestru). V 60. letech 20. století se koupaliště (i vlivem nepříznivého počasí) stávalo nerentabilní i když se zde stále konaly zábavy. V té době (ve 2. polovině 20. století) se areál stal podnikovým rekreačním (a školícím) střediskem závodu Buzuluk Komárov u Hořovic a tomuto podniku sloužila Riviéra mnoho dalších let (po celá 70. a 80. léta 20. století prakticky až do roku 1989). Předválečná podoba areálu nebyla stavebně výrazněji narušena, jen na místě kabinek byly zbudovány ubytovny a změn doznal i interiér objektů. Při teplém letním počasí bylo plážové koupaliště dočasně propojeno autobusem s Mariánskými Lázněmi a poskytovalo tudíž vše potřebné: šatny, sprchy, restaurace, ubytování i parkoviště (a dopravní spojení).
Po roce 1989 Období let 1990 až 2000 Po sametové revoluci v listopadu 1989 v Československu došlo ke věcnému (právnímu a finančnímu) oddělení rekreačního střediska Riviéra od podniku Buzuluk Komárov u Hořovic a areál Riviéry se dostal do privatizace. Následně přecházel z jednoho majitele na druhého, ale žádný z celé řady z nich (střídali se v rychlém sledu), nedokázal areál jakkoliv smysluplně využít, oživit ani jinak zprovoznit. Výjimkou byla firma Frydrych III., s.r.o. podnikatele z Teplic, která neměla o provoz koupaliště nijaký zájem, ale použila areál Riviéry jako zástavu pro čerpání svých úvěrů, což nakonec skončilo tím, že na samém konci nezdařeného privatizačního řetězce zbyl rekreační areál Riviéra zatížený pohledávkami Agrobanky a finančních úřadů ve výši 48 871 328 Kč. Opuštěné objekty areálu přitahovaly zájem zlodějů a sběračů kovů.
Ve finále areál Riviéry připadl do „dálkové“ správy teplického Finančního úřadu v jehož péči byl v letech 1990 až 2000. Po dobu dvou nebo tří letních sezón jej provozovali různí nájemci, kteří vždy předem uzavřeli s finančním úřadem řádnou nájemní smlouvu. Finanční úřad v Teplicích opakovaně nabízel areál bez úspěchu v dražbách. Poslední z nich se uskutečnila v roce 1998 s vyvolávací cenou 3 700 000 Kč. Nakonec finanční úřad s dražbami přestal. V uvedeném období (1990 až 2000) areál chátral (minimální péče a absence ostrahy) i když jej místní obyvatelé využívali v letních měsících jako nehlídané (tzv. „divoké“) koupaliště.
Opuštěné objekty areálu přitahovaly dál ještě více zájem zlodějů a sběračů kovů, navíc se do Riviéry začali stahovat lidé bez domova, drogově závislí a ženy lehkých mravů. Zároveň s tím došlo postupně k rozbití oken, rozkradení veškerého vnitřního vybavení (včetně instalací), byla zcizena například hliníková střecha jedné z budov a ve volně přístupné budově byl úmyslně založen požár. Ten zachvátil dvě místnosti a poté byl včas uhašen.
Na neúnosnou situaci reagovala obec Velká Hleďsebe dopisem (duben 2000) k rukám tehdejšího ministra financí Ing. Pavla Mertlíka. V oficiálním listě požadovali zastupitelé obce možnost bezúplatného převodu areálu Riviéra do obecního vlastnictví. Ministerstvo financí tuto možnost odmítlo a odkázalo obec na získání areálu výlučně formou veřejné dražby. V září 2000 požádala obec Velká Hleďsebe Finanční úřad v Teplicích o vyhlášení poslední dražby koupaliště Riviéra. Za vyvolávací cenu 3 450 454 Kč získala obec 5. dubna 2001 jako jediný zájemce areál Riviéry do vlastnictví. Finanční úřad následně zrušil zástavní práva, kterými byl areál zatížen a obec se stala k 26. listopadu 2001 de iure vlastníkem areálu.
Období let 2001 až 2012 Nádrže koupaliště se opět naplnily vodou a obec připravovala plán obnovy areálu. Náprava dezolátního stavu areálu byla vyčíslena na desítky miliónů korun. Za přispění pomoci místních obyvatel provedla obec oplocení pozemku, došlo k obnovení vodovodní přípojky a kanalizačního odtoku a podařilo se odvést z areálu i tam nahromaděný odpad. Dělníci a místní obyvatelé provizorně opravili střechu, došlo k zasklení vytlučených oken a některé z nich byly zazděny. Velká Hleďsebe do areálu investovala 500 000 Kč. Zdevastovaný areál ale ani zdaleka nebyl obnoven a tak se po létech Velká Hleďsebe Riviéry zbavila a areál se opět dostal do rukou soukromníků.
Roky 2012 až 2014 Za prodejní cenu 5 313 150 korun získal v roce 2012 areál Riviéry nový soukromý majitel Vladimir Ispravnikov, který zahájil ihned práce na novém projektu firmy „Riviera Retro s.r.o.“ Hlavní bazén byl opraven (obezděn a zpevněno jeho dno) a v jižní části areálu byla postavena nová moderní zděná budova zamýšleného hotelu ve tvaru zaoceánského parníku. Architektonicky unikátní budova má kulatá okna, šikmé komíny a oblou prosklenou příď se zábradlím. V roce 2014 nový majitel areálu Riviéra Vladimir Ispravnikov zemřel, hotel tak nebyl dostavěn a práce na obnově areálu se zastavily.
Současnost V současné době (rok 2024) je bazén v areálu zarostlý náletovými dřevinami a travou a je i z části zasypán sutí. Objekty areálu jsou opět zájmovým cílem lidí bez domova, vandalů a zvědavců. V katalogu realit se Riviéra objevila již v září 2020 s prodejní cenou 55 miliónů korun. V roce 2024 byla Riviéra v nabídce na prodej prostřednictvím realitní kanceláře za částku 39 400 000 Kč. Na prodej byl areál nabízen i v roce 2025. V katastru nemovitostí je vlastníkem areálu společnost sídlící v Pardubicích.
Odkazy Poznámky
Reference Česky psaný text na informační tabuli umístěné u parkoviště v těsné blízkosti koupaliště Riviéra. Tabule má nadpis „Koupaliště Riviéra – oblíbené místo nabízející letní osvěžení“, GPS souřadnice informační tabule na mapě: 49°57'53.518"N, 12°39'26.538"E (49.9648661N, 12.6573717E); datum přístupu: 20. července 2025
Související články Velká Hleďsebe Externí odkazy
Kategorie:Sportovní zařízení v Karlovarském kraji Kategorie:Vodní stavby v okrese Cheb Kategorie:Vzniklo 1929 Kategorie:Velká Hleďsebe