Lázně Luhačovice ve Zlínském kraji jsou největší lázně na Moravě. Díky lázním získalo město Luhačovice v roce 1957 statut lázeňského místa. Zákonné prohlášení Luhačovic místem léčebným proběhlo v roce 1915. Luhačovické minerální vody se využívají pro pitné kúry i ke koupelím. Pozoruhodností lázní je soubor staveb architekta Jurkoviče z let 1902–1907.

Historie lázní a významné stavby Minerální prameny v těchto místech byly známé už ve středověku, první zmínky pocházejí ze 16. století. Zpráva o léčivých účincích v knize lékaře Hertoda z Todtenfeldu z roku 1669 vedla k tomu, že tehdejší majitel panství Ondřej Serényi nechal o několik let později upravit první prameny (později nazvané Amandka a Vincentka).

Mezníkem byl rok 1777, kdy lékař Crantz provedl rozbor vody a doporučil ji k léčení různých chorob. Poté se hrabě Vincenc Sérenyi rozhodl vybudovat skutečné lázně. Roku 1789 nebo 1790 dal znovu upravit prameny a zbudovat tři dřevěné kabiny s koupelnami – Vincencovy, Eliščiny a Židovské lázně. V dalších letech přibyly budovy s pokoji pro hosty. Počátkem 19. století zde bylo 50 pokojů a byli jmenováni první lázeňští lékaři. Jeho nástupce Jan Nepomuk pojmenoval prameny podle členů svého rodu a podporoval další rozvoj lázní. V roce 1822 byl postaven klasicistní Janův dům (nyní Jurkovičův dům). Roku 1851 byla postavena plnírna, aby minerálka mohla být vyvážena v láhvích. Byla postavena kolonáda a další budovy a upraveny nové prameny Janův a Luisin. Návštěvnost lázní se zvýšila poté, co do jejich blízkosti byla přivedena železnice. náhled|Vodoléčebný ústav a Sluneční lázně vlevo|náhled|Lázeňský dům Jestřabí náhled|Dům Bedřicha Smetany Koncem 19. století za Otty Serényiho však již lázně víceméně stagnovaly. Proto se hrabě Otto Serényi dohodl s MUDr. Františkem Veselým na vytvoření akciové lázeňské společnost. Kromě modernizace lázeňských léčebných metod léčby šlo zakladatelům společnosti o vytvoření kulturního a společenského česko-slovanského střediska, o něž usilovali jeho vlastenečtí přátelé z brněnského Klubu přátel umění. K založení akciové společnosti došlo v roce 1902. O. Serényi se stal předsedou představenstva, MUDr. F. Veselý se stal ředitelem lázní, správcem se stal slovenský vlastenec Cyril Holuby. Na přebudování lázní získal Veselý slovenského architekta Dušana Jurkoviče, který ve velmi krátké době (a se skromným rozpočtem) přestavěl Janův dům a dnešní Chaloupku. Z bývalého Jestřabského mlýna vznikl Vodoléčebný ústav, v jehož blízkosti vystavěl Říční a sluneční lázně. Jeho první novostavbou byla vila Jestřabí. Během dvou let svého působení pro akciovou společnost realizoval jen některé projekty, protože se správní radě nelíbil jeho "monopol" na vytvoření urbanistického a architektonického konceptu nových lázní, a byl víceméně z Luhačovic vypuzen. (Později navrhl ještě soukromé vily Vlastimilu, Valašku a Slovenskú búdu.) V roce 1908 bylo postaveno podle plánů Františka Skopalíka lázeňské divadlo, v roce 1909 pak Dům Bedřicha Smetany podle projektu Emila Králíka. Problémy se správní radou vedly v roce 1909 i k odchodu doktora Veselého, jehož druhá žena, pěvkyně Marie Calma, byla za svého krátkého pobytu zde organizátorkou místního kulturního života a redaktorkou novin Luhačovské listy lázeňské. Od dob doktora Veselého ještě po nějakou dobu přetrvalo provozování tzv. vzduchoplavby, léčebného tělocviku na zdravém vzduchu, který zde zavedl učitel Jan Svozil. vlevo|náhled|Kolonáda K oživení stavebního ruchu v lázních došlo až ve 20. letech postavením Inhalatoria. V letech 1934–1935 bylo upraveno Lázeňské náměstí a postaven Společenský dům podle projektu Františka Roitha. Za 2. světové války byli v lázních umístěni příslušníci Hitlerjugend, po nějaký čas zde byl též Domov matek (pro zasloužilé německé matky) a válečný lazaret. Od roku 1942 nabízely německé úřady lázeňské pobyty dělníkům ve válečném průmyslu.Jančář, s. 32–35

Po válce byly poškozené budovy opraveny, některé budovy byly zbořeny a v letech 1947–1949 byla postavena kolonáda s halou Vincentky podle projektu Oskara Pořísky. Znárodnění se ovšem lázně nevyhnuly. Po počátcích organizační neujasněnosti v roce 1955 vyšel zákon o Československých státních lázních a zřídlech a všechna zařízení se stala součástí podniku Československé státní lázně. Luhačovice dostaly statut lázeňského místa.Jančář, s. 37 V tomto období přešly lázně na celoroční provoz a byly zřízeny dětské léčebny. Po roce 1989 získala luhačovické lázně akciová společnost Lázně Luhačovice a.s. (Vedle ní působí v Luhačovicích mimo vlastní lázeňský areál další společnost nabízející lázeňské služby, Lázeňské hotely Miramare ze skupiny Royal Spa.).

Lázeňské prameny

Luhačovické prameny byly zprovozňovány postupně, časem se některé přestaly využívat nebo byly záměrně zrušeny (mělké prameny z důvodů nebezpečí kontaminace), byly prováděny nové vrty. V 60. letech 20. století se využívalo 12 minerálních pramenů. Některé prameny se používají pro pitné kúry, jiné jen pro balneologické účely. Nejstarší pramen, Amandka, již na povrch nevyvěrá, jeho místo připomíná druhé pítko Vincentky na kolonádě. Volně přístupné jsou následující prameny:

Vincentka

Aloiska Ottovka Dr. Františka Šťastného Nový jubilejní Svatý Josef Viola Marie

Léčebné procedury Luhačovické minerálky se vyznačují typickou slanou chutí, vysokým obsahem oxidu uhličitého a teplotou okolo 10–14 °C. Využívají se pro léčbu různých nemocí. Pacientům s nemocemi dýchacích cest pomáhají pitné kúry a inhalace. K léčbě nemocí pohybového aparátu slouží především přírodní uhličité koupele. Pitné kúry, koupele i další zde nabízené procedury pomáhají také při léčbě zažívacích potíží, nemocí oběhového traktu, diabetu a obezity.

Známí návštěvníci lázní V období na počátku 20. století se lázně skutečně staly "slovanským salonem", navštěvovali je vlastenci z Moravy, Čech i Slovenska, např. bratři Mrštíkové, Joža Úprka, P.O. Hviezdoslav. Luhačovické lázně si mimořádně oblíbil Leoš Janáček, byl zde 25x a složil zde Glagolskou mši. Z dalších návštěvníků lze jmenovat např. A. Muchu, A. Slavíčka, A. Jiráska či I.Herrmanna, přespal zde i prezident Masaryk.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Oficiální stránky společnosti Lázně Luhačovice a.s.

lázně Luhačovice na Youtube

Kategorie:Lázně ve Zlínském kraji Kategorie:Luhačovice