Samuel Edward Konkin III (8. července 1947 – 23. února 2004), též přezdívaný SEK3, byl kanadsko-americký libertarián. Proslavil se zejména svým dílem Nový libertariánský manifest, ve kterém představil novou politickou filozofii zvanou agorismus.
Na začátku svého manifestu děkuje několika libertariánským myslitelům, konkrétně zmiňuje jména Ludwig von Mises, Murray Rothbard a Robert LeFevre.
Život Konkin se narodil 8. července 1947 v Edmontonu v Albertě rodičům Samuelu Edwardu Konkinovi II. a Helen Konkinové. Měl jednoho bratra jménem Alan. V roce 1990 se oženil se Sheilou Wymerovou a měli spolu syna Samuela Evanse-Konkina. Manželství však brzy skončilo. Konkin byl ateista. Byl také známý svým způsobem oblékání: „Na znamení svých anarchistických přesvědčení chodil výhradně v černém, v barvě spojované s tímto hnutím už od konce devatenáctého století.“
Dne 23. února 2004 Konkin zemřel přirozenou smrtí ve svém bytě v západní části Los Angeles v Kalifornii. Pohřben byl po boku svého otce v Edmontonu v Albertě.
Politické názory Konkin považoval libertariánství za radikální směr, protože se snaží o zásadní omezení státní moci a prosazuje maximální svobodu jednotlivce ve všech oblastech života. Byl spoluzakladatelem Movement of the Libertarian Left a Agorist Institute, organizace zaměřené na propagaci a rozvoj agorismu.
Odmítal hlasování ve volbách, protože jej považoval za neslučitelné s libertariánskou etikou. Stejně tak se stavěl proti účasti v americké Libertariánské straně, kterou viděl jako nástroj státu k oslabení skutečných libertariánských principů. Byl kritikem minarchistického filozofa Roberta Nozicka a jeho stoupence označoval termínem „Nozis“ (podobné výrazu „Nazis“, česky „nacisti“).
Ve svém díle Nový libertariánský manifest Konkin představil strategii, jak dosáhnout libertariánské společnosti. Protože odmítal tradiční politické metody, jako je hlasování, doporučoval lidem zaměřit své ekonomické aktivity na černý a šedý trh, tedy oblasti, které nejsou zdaněny ani regulovány. Konkin označoval transakce na těchto trzích a další činnosti, které obchází stát, jako kontraekonomiku (anglicky counter-economics). Svobodný obchod se odehrává na agoře, volném trhu založeném na dobrovolných a nenásilných směnách, a právě odtud pochází název jeho filozofie, agorismus.
Konkin byl také redaktorem a vydavatelem několika periodik: New Libertarian Notes (1971–1975), New Libertarian Weekly (1975–1977) a nakonec New Libertarian magazine (1978–1990), jehož poslední číslo bylo speciálním sci-fi vydáním s obálkou od Roberta A. Heinleina.
Agorismus náhled|Vlajka agorismu. Konkin navrhl sociálně-politickou filozofii známou jako agorismus, která prosazuje společnost, v níž všechny vztahy mezi lidmi probíhají jako dobrovolné směny prostřednictvím kontraekonomiky a která zahrnuje prvky nenásilné revoluce.
Práce a mzda Konkin se v otázkách práce a mezd výrazně odlišoval od většiny libertariánů. Mzdu a standardní zaměstnanecké vztahy Konkin považoval za hierarchické a centralizované struktury, jež odporují principům svobodného trhu a individuální autonomie. Právě tento postoj k práci a mzdě je jedním z důvodů, proč se Konkin sám řadil mezi levicové libertariány.
Konkin se domníval, že podmínkou pro fungování jeho systému je, aby velký počet lidí působil jako nezávislí podnikatelé, nikoli zaměstnanci. Podle něj by stát těžko přehlédl velké, strukturované firmy, ale jednotlivci či malé skupiny se jeho dosahu mohou vyhnout.
Rothbard ostře kritizoval Konkinův přístup k práci, mzdě a jeho pojetí agorismu. Tvrdil, že Konkinovo odmítání práce za mzdu je nelogické a anti-libertariánské, a že přeceňuje význam černého trhu a role nezávislých podnikatelů, zatímco přehlíží potřeby a možnosti většiny lidí závislých na pravidelném příjmu. Rothbard rovněž poukazoval na to, že agoristická strategie nedokáže postihnout hlavní oblasti ekonomického života, například výrobu automobilů nebo oceli, a zaměřuje se pouze na marginální segmenty trhu.
Duševní vlastnictví Konkin odmítal koncept duševního vlastnictví a považoval ho za neslučitelný s libertariánským pojetím přirozeného práva. Tvrdil, že vlastnická práva mohou vznikat pouze u vzácných statků, jejichž užívání jedním člověkem vylučuje užívání jiným. Myšlenky ani informace podle něj vzácné nejsou, a proto nemohou být předmětem vlastnictví. Argumentoval také, že copyrighty a patenty nevznikly tržním procesem, ale jako státní monopolní privilegia, jejichž účelem bylo omezit svobodnou konkurenci. Označoval copyright za výtvor státu a ironicky jej přejmenovával na copywrong.
Odkazy
Související články Agorismus Libertarianismus Anarchokapitalismus
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Američtí anarchisté Kategorie:Libertariáni Kategorie:Narození v roce 1947 Kategorie:Narození 8. července Kategorie:Úmrtí v roce 2004 Kategorie:Úmrtí 23. února Kategorie:Muži