Hasbara () ve volném překladu „vysvětlovat“, je termín spojený s veřejnou a kulturní diplomacií Izraele. Jde o formu komunikace, kterou používá například izraelské ministerstvo zahraničních věcí nebo úřad předsedy vlády ve snaze vytvářet pozitivní obraz Izraele. Termín se také využívá k popisu snah o vysvětlení izraelské politiky doma i v zahraničí a její obhajobu. V mezinárodním kontextu je používán jako synonymum pro izraelskou státní propagaci a veřejnou diplomacii. Kritiky jsou tyto procesy považovány za vládní propagandu, většinou propojenou se sionismem, a za mechanismus vytvářející očerňující a diskreditační kampaně vůči kritikům izraelské vlády. V průběhu konfliktů je hasbara popisována jako součást informační války.

Charakteristika náhled|Příklad PR kampaně izraelské armády k ospravedlnění vojenské operace do Pásma Gazy (listopad 2012) Termín Hasbara zavedl sionistický vůdce a spisovatel Nachum Sokolov. Je to komunikační strategie, která „se snaží vysvětlit jednání, ať už je oprávněné, či nikoli“. Jelikož se zaměřuje na vysvětlování již uskutečněných činů, bývá označována za „reaktivní a událostmi řízený přístup“. Většina historických průkopníků hasbary byli arabsky mluvící Židé, kteří publikovali články v arabštině, aby Arabům (zejména Palestincům) vysvětlili cíle sionismu.

Hasbara se projevuje v komunikační strategii vlády za využití PR kampaní, placených inzercí, tadičních masmédií, sociálních sítí a dalších nových médií, ale také v kontextu boje proti delegitimizaci státu Izrael a proti hnutím typu BDS.

Edward Said v roce 2001 napsal, že mezi metody hasbary používané během druhé intifády patřily placené pracovní obědy a bezplatné výlety pro vlivné novináře; semináře pro židovské univerzitní studenty; pozvánky pro členy amerického Kongresu; brožury a peníze na volební kampaně; sdělování fotografům a spisovatelům, co mají fotografovat nebo o čem mají psát; přednášková a koncertní turné prominentních Izraelců; časté zmínky o holokaustu; a reklamy útočící na Araby a chválící Izrael.

Do veřejné diplomacie se zapojují různé složky izraelské vlády i proizraelské organizace občanské společnosti. Mezi hlavní producenty státní komunikace patří ministerstvo zahraničních věcí, úřad předsedy vlády, mluvčí vlády nebo mluvčí izraelské armády. Dalším zapojeným úřadem je Koordinátor vládních aktivit v teritoriích (COGAT), který působí na okupovaných palestinských územích. V zahraničí jsou do této komunikace zapojeny také různé náboženské, neziskové a zájmové organizace, které působí zejména ve Spojených státech amerických.https://www.molad.org/images/upload/files/37830581085043.pdf

Příklady V roce 2025 bylo popsáno, jak izraelské úřady systematicky platily mezinárodním influencerům na sociálních sítích za příspěvky zlepšující obraz Izraele. V prosinci 2025 deník Ha'arec popsal, jak izraelské úřady v listopadu 2025 pozvaly 160 mladých influencerů a opinion makerů z Německa na plně hrazenou poznávací cestu do Izraele. Účastníci absolvovali prohlídky státních institucí, setkání s vybranými přeživšími teroristického útoku Hamásu z října 2023 a výrobcem zbraní. Podle některých účastníků šlo o propagandistickou akci, která měla obhajovat kroky tehdejší vlády. Mezi průvodci měl být také muž, který otevřeně hájil extremismus izraelských osadníků.

V roce 2026 deník The New York Times přinesl investigativu, ve které popsal, že kancelář premiéra Izraele roky financovala státní kampaň na propagaci hlasování v Eurovizi, aby se izraelští účastníci umístili v hlasování co nejvýše. Státní financování kampaní je přitom v pravidlech soutěže zakázáno. Vládní úřady platily mezinárodní reklamu vyzývající k hlasování všemi dostupnými hlasy pro Izrael. Úspěchů poté využivali politici jako tzv. soft power. Iniciativa No Music For Genocide již dříve v roce 2026 zveřejnila otevřený dopis podepsaný tisícem umělců, ve kterém požadovali vyloučení Izraele z Eurovize kvůli válečným zločinům.

V srpnu 2026 britský deník The Guardian odhalil, že se izraelská vláda snažila ovlivňovat výsledky AI chatbotů (typu ChatGPT). Americká mediální firma Piro Inc. na objednávku vytvořila falešný think tank Hanover Institute for Public Policy, který se tvářil jako nezávislá výzkumná organizace a publikoval sadu článků s titulkem ve formě otázky a odpověďmi propagujícími izraelské narativy týkající se války v Pásmu Gazy a případných válečných zločinů. Mezi dalšími obdobnými PR agenturami, které si izraelská vláda najala, byla také evropská skupina Havas Media. Během sledovaných devíti dní projekt vygeneroval 124 článků s charakterem odpovědi na dotaz. Stránky navíc byly propojeny s B2B nástroji společnosti Res, která garantuje zvýšení výskytu v odpovědích AI chatbotů.

Financování Propagační aktivity veřejné diplomacie jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Na rok 2025, bylo na tyto aktivity určeno neobvykle vysokých 150 milionů dolarů, a to z důvodu poškození pověsti Izraele válečnou humanitární krizí v Pásmu Gazy a obviněními z páchání válečných zločinů a genocidy proti Palestincům. Pro rok 2026 rozpočet na hasbaru ještě rekordně narostl až přes 700 milionů dolarů.

Odkazy

Reference

Související články Propaganda

Externí odkazy

Kategorie:Zahraniční vztahy Izraele Kategorie:Izraelská politika Kategorie:Public relations Kategorie:Izraelsko-palestinský konflikt Kategorie:Propaganda Kategorie:Propaganda v USA