Stefan Viktor svobodný pán Haupt von Buchenrode ( Stephan Victor Leopold Freiherr Haupt von Buchenrode) (27. října 1869 Brno – 4. října 1954 Rio de Janeiro) byl podnikatel, velkostatkář, diplomat a politik původem z Brna. S titulem doktora práv působil v mládí ve státních službách, později se věnoval správě rodového majetku a podílu na podnikatelských aktivitách v Brně. Byl dlouholetým poslancem moravského zemského sněmu a uplatnil se také v diplomacii. V Brně vlastnil několik honosných rezidencí a byl majitelem velkostatku Zlín, který prodal v roce 1929 rodině Baťů. Poté sídlil na Slovensku a v Maďarsku, po druhé světové válce se odstěhoval do Brazílie.

Životopis náhled|vlevo|Hauptův palác (ulice Koliště 17/19, Brno) Pocházel z vlivné brněnské podnikatelské rodiny v Brně, narodil se jako mladší syn bankéře a továrníka Leopolda Alexandra Haupta (1827–1904),Leopold Alexander Haupt in: Biografický slovník českých zemí dostupné online po matce Anně Antonii, rozené Schlemleinové (1838–1924), byl vnukem moravského zemského advokáta Eugena Schlemleina. Studoval práva na univerzitě ve Vídni, část studia absolvoval také v Heidelbergu a v roce 1892 získal titul doktora práv. Nastoupil službu u státní správy, začínal jako konceptní praktikant u moravského místodržitelství v Brně, odkud byl v roce 1894 přeložen na ministerstvo zahraničí. Pak se vrátil pod agendu ministerstva vnitra a v letech 1896–1898 byl okresním komisařem v Hodoníně.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 660 dostupné online Po převzetí části rodového dědictví na další státní službu rezignoval a v roce 1900 byl penzionován.

Po otci převzal členství ve vedení četných průmyslových podniků a finančních institucí, zasedal ve správní radě Moravské eskomptní banky nebo Brněnských přádelen česané příze. Angažoval se také v politice a v letech 1902–1918 byl poslancem moravského zemského sněmu za Stranu ústavověrného velkostatku, později byl i místopředsedou strany. Na půdě sněmu byl aktivní především v debatách s ekonomickými tématy.MALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 2012; s. 235–236 ISBN 978-80-7325-272-4 Od roku 1903 byl také členem Zemské kulturní rady a od roku 1912 zasedal ve vedení brněnské Obchodní a živnostenské komory, v letech 1914–1918 byl nakonec jejím prezidentem.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 971 dostupné online Od roku 1910 do konce první světové války zastával také funkci německého honorárního konzula v Brně s působností pro Moravu. Od listopadu 1918 byl krátce vyslancem Rakouské republiky ve Švýcarsku,Přehled diplomatických zastoupení Rakouské republiky v meziválečném období dostupné online ale kvůli majetkovým zájmům v Československu brzy rakouské diplomatické služby opustil, aby nepřišel o československé občanství. Po vzniku Československa žil v soukromí v Brně a ve Zlíně, příležitostně se ale nadále angažoval ve veřejném životě.

Spolu s otcem byl v roce 1901 povýšen do stavu svobodných pánů s predikátem von Buchenrode.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1907; Gotha, 1907; s. 299 dostupné onlineNobilitační diplom Leopolda Alexandra Haupta na webu Rakouského státního archivu dostupné onlineŽUPANIČ, Jan: Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století; Praha, 2023; s. 738 ISBN 978-80-86781-44-0 Po zrušení šlechtických titulů v Československu v roce 1918 užíval příjmení Haupt-Buchenrode.Adresář města Brna 1930; Brno, 1930; s. 217 dostupné online Za zásluhy v oblasti hospodářství získal v roce 1908 komturský kříž Řádu Františka Josefa.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 166 dostupné online V době hospodářské krize se uplatnil jako autor publikace Die Wurzel der Weltwirtschaftskrise (1935).GALUŠKA, Jiří: Stefan Haupt von Buchenrode a jeho spis o hospodářské krizi; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2010 (bakalářská práce); 50 s. dostupné online

Majetkové poměry náhled|vlevo|Zámek Zlín, sídlo Stefana Haupta von Buchenrode v letech 1897–1929 Po otci převzal v roce 1897 polovinu velkostatku Zlín, který vlastnil spolu se svou sestrou Mariannou Henriettou.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Jižní Morava; Praha, 1981; s. 99Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 210–211 dostupné online V roce 1905 sestřin podíl odkoupil a stal se samostatným majitelem velkostatku, kde již předtím realizoval přestavbu zlínského zámku (1904–1905). V době první republiky se dostal do dlouholetého konfliktu s Tomášem Baťou, který měl na Zlínsku velkorysé záměry. Stefan Haupt jako majitel rozsáhlých pozemků zlínského velkostatku blokoval Baťovy aktivity v rozvoji Zlína, nakonec se ale rozhodl velkostatek prodat. V roce 1929 koupil zámek s velkostatkem Tomáš Baťa, respektive Baťův podpůrný fond, za 12 miliónů korun.

V Brně mu od roku 1910 patřil velký palác na ulici Koliště č. p. 17/19, který zdědil po otci. Tento rozsáhlý dům prošel v letech 1913–1914 přestavbou podle projektu architekta Leopolda Bauera,Palác Stephana Haupta na webu Brněnský architektonický manuál dostupné onlineHauptův palác na webu Národního památkového ústavu dostupné online který již předtím pracoval pro Haupta na zámku ve Zlíně. Bauer byl také autorem návrhu výstavby honosného nájemního domu na ulici Masarykova č.p. 7 v Brně, který Haupt nechal postavit v letech 1904–1905.Hauptův dům na webu Brněnský architektonický manuál dostupné online V sousedství své rezidence na Kolišti koupil v roce 1915 tzv. Berglův palác od rodiny Kleinů.Berglův palác na webu Encyklopedie města Brna dostupné online V roce 1916 získal od rodiny Szapáryů velkostatek Sorokújfalu v Uhrách s rozlohou přes 2 000 hektarů půdy. Zdejší zámek (opět upravovaný Leopoldem Bauerem) se stal jeho posledním sídlem. Příležitostně pobýval též na loveckém zámku Duchonka, který nechal v letech 1929–1930 postavit na Slovensku pro jednu ze svých dcer (projekt Leopold Bauer).Leopold Bauer na webu architektenlexikon.at dostupné online

Na konci druhé světové války v roce 1944 uprchl z Maďarska do Salcburku a v roce 1948 se přestěhoval k nejstarší dceři do Brazílie, kde zemřel 4. října 1954 ve věku nedožitých 85 let.

Rodina náhled|vlevo|Erb rodu Haupt von Buchenrode (1901, Rakouský státní archiv) V roce 1896 se v Brně oženil s baronkou Hedwig Phullovou (1873–1967), dcerou podnikatele v brněnském chemickém průmyslu Karla Augusta Phulla.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1900; Gotha, 1900; s. 538 dostupné onlineKarl August Phull na webu Encyklopedie Brna dostupné online Z manželství se narodily čtyři děti. Jediný syn Stefan (1897–1959) působil v bankovnictví jako manažer a do konce druhé světové války spravoval také rodinné statky v Maďarsku, později s otcem přesídlil do Brazílie. Nejstarší dcera Dorothea (1900–1982) byla manželkou Ernsta Janotty (1882–1943), diplomata ze slezské podnikatelské rodiny Janottů a majitele zámku Štemplovec.MYŠKA, Milan: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska II. díl; Filozofická fakulta Ostravské univerzity Ostrava, 2008; ISBN s. 163 978-80-7368-476-1 Dorothea s manželem již za druhé světové války přesídlila do Brazílie a v roce 1945 jí byl majetek v Československu zabaven na základě Benešových dekretů, i když se formálně přihlásila k občanství v Lichtenštejnském knížectví.Konfiskace majetku občanů Lichtenštejnského knížectví dostupné online Druhorozená dcera Edith (1902–1953) se provdala za svého bratrance barona Augusta Haupt-Stummera (1889–1973). Pro Edith nechal Stefan na pozemcích rodiny Stummerů na Slovensku postavit lovecký zámek Duchonka.Zámek Duchonka na webu hrady.cz dostupné onine Po úmrtí Edith se August Haupt-Stummer v roce 1954 oženil s její nejmladší sestrou Hedwig Elisabeth (1905–1998), která byla předtím učitelkou hudby.

Stefanův starší bratr Leopold Anton (1859–1924) se přiženil do bohaté podnikatelské rodiny Stummerů (byl zetěm Augusta Stummera) a od roku 1887 užíval adoptivní příjmení Haupt-Stummer. Z otcova majetku nezískal žádný dědický podíl, protože sňatkem s Augustou Stummerovou (1862–1945) získal dostatečné majetkové zázemí, byl majitelem velkostatků v Uhrách (Klátova Nová Ves), podílel se na správě stummerovských cukrovarů v různých částech monarchie a byl též spoluvlastníkem velkostatku Miroslav na jižní Moravě.Rodina Haupt-Stummer na webu novanobilitas.eu dostupné onlineKOBLASA, Pavel: Uherská šlechta v nových časech; České Budějovice, 2011; s. 28, 68 ISBN 978-80-254-9315-1 Jejich sestra Marianna Henrietta (1866–1909) byla čestnou dámou Ústavu šlechtičen ve Štýrském HradciGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1909; Gotha, 1909; s. 304 dostupné online a v letech 1897–1905 spolumajitelkou velkostatku Zlín.

Díky sňatkům sester svého otce měl Stefan Haupt příbuzenské vazby na řadu významných osobností, byl mimo jiné synovcem jednoho z nejbohatších brněnských průmyslníků Gustava Schoellera (1830–1912)MYŠKA, Milan a kolektiv: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Filozofická fakulta Ostravské univerzity Ostrava, 2008; s. 422 Gustav Schoeller na webu 'Encyklopedie města Brna dostupné online nebo c. k. generála jezdectva a dlouholetého rakousko-uherského ministra války Edmunda Krieghammera. VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 220–222 (heslo Krieghammer) ISBN 978-80-904241-6-6 Z matčiny strany byl synovcem c. k. polního podmaršála Viktora Pokorného (1843–1908).VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2016; Praha, 2012; s. 312–315 (heslo Pokorný) ISBN 978-80-904241-7-3

Odkazy

Reference

Literatura MYŠKA, Milan: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Filozofická fakulta Ostravské univerzity Ostrava, 2003; s. 159–160 ISBN 80-7042-612-8 VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických rodů 2020; Praha, 2013; s. 190–193 (heslo Haupt von Buchenrode) ISBN 978-80-905324-1-0

Externí odkazy Stefan Haupt von Buchenrode Stefan Haupt von Buchenrode

Kategorie:Podnikatelé z Brna Kategorie:Moravští podnikatelé Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu Kategorie:Členové Strany ústavověrného velkostatku Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Lidé z Brna Kategorie:Lidé ze Zlína Kategorie:Narození 27. října Kategorie:Narození v roce 1869 Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí 4. října Kategorie:Úmrtí v roce 1954 Kategorie:Úmrtí v Riu de Janeiru Kategorie:Muži