Dogmatismus (z řec. dogma – mínění, rozhodnutí, učení) je spíše pejorativní označení pro takový postoj či způsob myšlení, který určitým tvrzením přisuzuje absolutní platnost. Má-li zároveň k dispozici donucovací prostředky, může pokusy o kritiku těchto mínění zakazovat a trestat. Tak se dogmatismus chápe v politických a ideologických diskusích.
Filosofie Ve filosofii se dogmatismus zprvu chápal jako radikální protiklad ke skepticismu. Jenže kdo cítí potřebu zakazovat kritickou diskusi o určitých míněních, nemá asi o jejich platnosti či pravdivosti příliš vysoké mínění. Jak říká Pascal: „Naši neschopnost dokazovat nepřemůže žádný dogmatismus. Ale máme ideu pravdy, kterou nepřemůže žádná skepse.“B. Pascal, Myšlenky. Vyd. Brunschwicg, zl. 395. Immanuel Kant pokládal za dogmatickou každou metafyziku, která by neprovedla kritiku vlastního poznání a předpokladů. Bez toho totiž ani neví, co může poznat a co ne.Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998, str. 92.
Dogmatika a dogmatismus Naproti tomu například právo musí vycházet z určitých základních premis, jako je platné objektivní právo. Tato základní východiska čili právní dogmatiku musí vykládat a interpretovat, nemůže však zpochybnit její platnost.V. Knapp, Teorie práva. Praha: C. H. Beck 1995, str. 7, odst. 15. Podobně je tomu i v teologii, pro niž je existence a uznání dogmat přirozeným východiskem výkladu. Za dogmatismus by se pak dal považovat jen postoj, který by se domníval, že žádného výkladu není třeba nebo dokonce chtěl pokusy o výklad zakazovat a trestat.
Odkazy
Reference
Literatura Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Dogmatismus, str. 92. Ritter – Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Dogmatismus. Sv. 2, sl. 277n.
Externí odkazy
Dogmatismus v Sociologické encyklopedii
Kategorie:Filozofické směry