Hugo Carl Ludwig Apfelbeck (18. března 1889, Autal u Grazu – 1. dubna 1967 Štýrský Hradec) byl rakouský báňský inženýr.
Osobní život Hugo Apfelbeck se narodil do rodiny statkáře Ludwiga Apfelbecka a jeho ženy Hermine Apfelbeck, rozené Gasteiger. Strávil dětství v Knittelfeldu.
V roce 1916 se oženil s Marií Apfelbeck, rozenou Bilina.
Po vzniku Československa zůstal rakouským občanem.
Studium Po maturitě v roce 1906 na reálném gymnáziu (Landes-Oberrealschule) ve Štýrském Hradci studoval na Montanistischen Hochschule v Leobenu. V roce 1912 zde získal inženýrský diplom v oboru hornictví.
Získávání zkušeností Po promoci absolvoval roční praxi v uhelném dole Fohnsdorf (Šachta Wodzicki) v obci Fohnsdorf v okrese Murtal ve Štýrsku. Dalším pracovištěm byl zlatý důl Radhausberg v Salcbursko. Poté se stal asistentem firmy Società Carbonifera Monte Promina v uhelném dole poblíž Siveriće v Dalmácii.
Stipendium Maxe von Gutmanna umožnilo studijní cesty po Vestfálsku, Horním Bavorsku a do Ostravy.
Kariéra Koncem roku 1914 odešel Hugo Apfelbeck do Ohníče v severních Čechách, kde až do roku 1917 působil jako provozní ředitel Dolu Kaiser Franz Josef Stollen (pozdější Důl Svornost) společnosti Kohlen-Industrievereins Teplitz-Schönau. V květnu 1917 jmenován vrchním báňským inspektorem společnosti Škoda Werke AG v Plzni, aby rozšířil surovinovou základnu společnosti.
Falkenauer Kohlenbergbau, A.G. Dvanáct let svého života zasvětil Apfelbeck práci pro Falkenauer Kohlenbergbau, A.G. (Falknovská uhelná akciová společnost): 15. července 1921 nástup na lom Jiří – (Ernst Kurt Kästnerfile:///C:/Users/Dell/Downloads/soap-pn_ap0798_11307_britannia-uhelne-doly-kralovske-porici.pdf – Kästnerzeche), který přecházel z povrchové těžby na těžbu hlubinnou v Lomnici; resp. v obci Löwenhof - Lvov (zaniklá obec, na mapách označena jako Lví dvůr) od 15. dubna 1924 báňský ředitel dolu Jiří – Kästner v Lomnici v roce 1925 se stal prokuristou firmy v roce 1927 otevřel v malé samostatné uhelné čočce v Chodově důl Erika v roce 1929 zahájil výrobu v briketárně Dolu Jednota v Novém Sedle v roce 1932 zplnomocněný báňský ředitel Falknovské uhelné společnosti společnost Falknovská uhelná zastupoval v Berg- und Hüttenmännischer Verein (Hornický a hutnický spolek), prosazujícího zájmy podnikatelů sídlících v sokolovské pánvi společnost Falknovská uhelná zastupoval v důlní radě od 5. července 1930 jako člen, a od 28. července 1931 jako předseda Na funkci rezignoval 4. července 1934. ukončení pracovního poměru 30. dubna 1933 dobývání zbytkových pilířů důlních měr Ludvík metodou chodbicování
Vědec Rozsáhlé zkušenosti, které získal v průběhu své odborné praxe, prezentoval v disertační práci na téma „O briketování českého hnědého uhlí“ na Vysoké škole báňské v Leobenu, kde v roce 1923 získal doktorát.
Hugo Apfelbeck se zabýval kvalifikačními soustavami založenými na chemickém složení uhlí. Výsledkem jeho vědecké práce je zobrazení jednotlivých druhů paliv v trojúhelníkových souřadnicích. Diagram se uvádí v technické literatuře jako Apfelbekův trojúhelníkový diagram. Úspěšná vědecká analýza složení uhlí byla podmínkou pro návrh přípravy uhlí před briketováním. Proces briketování uhlí byl chráněn patentem číslo DE390723C „Verfahren zum Brikettieren von Kohle"https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/006930881/publication/DE390723C?q=DE390723C
Výsledky své vědecké činnosti publikoval v knize „Entstehung, Veredelung und Verwertung von Kohlen" (Vznik, rafinace a využití uhlí) Dalším knižním příspěvkem byla Geologická a ekonomická příloha publikace „Přehled těžby lignitu v revíru Sokolov, Loket a Karlovy Vary" Sepsal kapitolu „Bewegungen der Oberfläche infolge des Bergbaubetriebes und ihr Einfluss auf Obertätige Bauwerke" o pohybu zemského povrchu poddolováním v knize „Ingeniergeologie". Problematikou horninových tlaků se zabýval i na univerzitě v Leobenu.
Vynálezce První patent na lis k briketování tvrdého uhlí bez pojiva podal 21. ledna 1924https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/007737390/publication/US1620621A?q=US1620621A. Jednalo se prstencový (kroužkový) lis. Lis byl postaven v roce 1924 v briketárně dolu Union II. společnosti Duchcovsko-podmokelská dráha v Novém Sedle. Prstencový Apfelbeckův lis zpracovával křídové černé uhlí ze srbského dolu Rtanj. Bezpojidlová technologie měla v období před i po druhé světové válce ekonomický význam, protože Jugoslávie vyráběla jen malé množství dehtu.
Patenty Hugo Apfelbecka se týkaly také způsobů sušení uhlí určené k briketování V souvislosti se svým působením v průmyslu stavebních hmot přihlásil patent na výrobu betonových prefabrikátů. V souvislost se získanými zkušenostmi v porcelánce přihlásil patent na výrobu talířů a jiných kulatých keramických výrobkůhttps://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/006926287/publication/DE1093719B?q=DE1093719B
Podnikatel Po ukončení pracovního poměru u Falknovské uhelné začal podnikat. Byl majitel firmy Braunkohlen - und Kaolinwerkstal, v obci Münchhof, oficiální sídlilo bylo na adrese Karlsbad - Donitz. Náplní firmy byla těžba hnědého uhlí v hlubinném dole Carolus a závod na výrobu kaolinu a šamotu v Mírové v České republice. Dále byl majitelem důlního pole Ignác v Týně, které pronajal Společnosti pro zužitkování uhlí O. Spinzig a spol. Společnost provozovala hlubinný důl Erika II a vytěžené voskové uhlí zpracovávala ve zrušené plavírně kaolínu v obci Münchhof (Mírová). Dále byl spolumajitel firmy Limonit – Gesellschaft E. Schmied & Co.(spolu s Emilem Schmiedem), která se zabývala získáváním a těžbou ložisek okrové (linomitové) křemeliny. Rozšířil své podnikání do oblasti výroby porcelánu – stal se spolumajitel porcelánky Heinzmann, Apfelbeck und Langl v Poschetzau (Božičany) od 9. října 1942. V roce 1943 získal podíl na společnosti Tauchener Kohlenindustrie A.G. v Burgenlandu, a jako předseda společnosti vypracoval plán reorganizace společnosti
Po druhé světové válce Hugo Apfelbeck se stal báňským ředitelem společnosti Alpine – Montangesellschaft. V květnu 1947 byl zvolen výkonným ředitelem státní společnosti Bergbauförderungs-
Gesellschaft mbH. Společnost si stanovila cíl: v roce 1948 zvýšení těžby uhlí na 4 mil. tun; tedy o 60 % více než v roce 1937. Ke zvýšení těžby měla přispět nová naleziště a dodávky vrtací techniky z USA. Známá ložiska uhlí budou vyčerpána během následujících 60 let.
Hugo Apfelbeck byl jmenován řádným profesorem důlního inženýrství na Montanische Hochschule v Leobenu, poté co již několik měsíců vedl katedru hornické vědy na Báňské univerzitě v Leobenu. Věnoval se i populárně naučné práci. Začátkem února 1957 se stal emeritním profesorem na Ústavu hornické vědy Vysoké školy hornické a hutní v Leobenu.
Reference
Kategorie:Inženýrská geologie Kategorie:Sokolovská pánev Kategorie:Muži