Grabův palác je rohový novorenesanční dům čp. 1604/II Hermanna Graba, zaujímající severozápadní nároží dvou ulic, s vchodem z Bolzanovy ulice 7 a druhou fasádou do ulice U Bulhara, v Praze 2 na Novém Městě. Od roku 1945 je činžovním domem v majetku města, od roku 1992 je chráněnou památkou. Památkový katalog Jeho dominantní poloha v letech 1980–1981 značně utrpěla výstavbou Severojižní magistrály. Její vysutá mostní konstrukce boční fasádu zcela zastínila a zlikvidovala volné plochy s výhledy do Vrchlického sadů.

Historie Dům dal pro svou osmičlennou rodinu postavit Hermann Grab starší (1843-1900), továrník a dědic firmy na voskovaná plátna Moritz Grab und Söhne z Pelc-Tyrolky.Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu Lokalitu zvolil patrně podle blízkosti Nádraží císaře Františka Josefa, odkud se expedovalo zboží jeho firmy.

Palác zdědil Hermannův syn, dr. Hugo Grab, povýšený do šlechtického stavu s predikátem z Hermannswörthu.Chytilův úplný adresář Království českého na rok 1919, Praha 1918, s. 233 V roce 1903 budovu užíval Pensijní fond úředníků a podúředníků c. k. ministerstva železnic.Ruth František, Kronika královské Prahy a obcí sousedních, díl I., vydavatel Pavel Körber, Praha 1905, s.65-66

Třetí generace rodiny byla pro svůj židovský původ nucena po vzniku protektorátu v roce 1938 nemovitost opustit a uprchnout do ciziny. Vnuk Hermann Grab mladší se proslavil ve Švýcarsku jako klavírní virtuos a spisovatel.

Popis

Dům stojí na místě zelinářské zahrady Bulharů a byl postaven pět let po zboření novoměstských hradeb, přiléhajících v místě dnešní budovy Národního muzea k Novoměstské bráně. Jde o čtyřpodlažní dvoukřídlou podsklepenou novorenesanční budovu z let 1881–1882. Byla postavena podle projektu architekta Benedikta Barocha. Portálem hlavního vchodu z Bolzanovy ulice se vchází do průjezdu. Plasticky členěný vstupní portál vchodu nese v klenáku štukovou bustu řeckého hrdiny Hérakla s kůží nemejského lva na hlavě, po stranách překladu jsou dva reliéfní medailony s hlavami římských bohů Merkura v okřídlené přilbě a bohyně Héry s klasy. Dřevěníá vrata jsou původní, ale v havarijním stavu.

Průjezdem se prochází do dvora, kde byla v roce 1889 přistavěna konírna a kočárovna podle projektu stavitele Ludwiga Krause, (novodobě adaptované na sklady). Vrata z průjezdu do dvora mají dosud tři tabulky matovaného bílého či barevného skla s leptanými ornamenty. Průjezd je vydlážděn původní dlažbou z dřevěných kostek a po jeho stranách vedou symetricky dvě schodiště: levé o dvaceti schodech jen do mezaninu, kde býval hostinec U Bulhara, který uvádí Úřední a statistická zpráva hlavního města Prahy za rok 1898, společně se zastávkou elektrické dráhy před ním. Administrační zpráva královského hlavního města Prahy a spojených obcí s městskou statistickou kommissí obcí Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova za rok 1898, Praha 1899, s.215.

Pravé schodiště obíhá na oválném půdorysu do pater. Na odpočívadlech mezipater má niky se sochami a uprostřed vestavěný novodobý výtah. V nikách se dochovaly dvě z původních čtyř novorenesančních alegorických soch antických ctností. Chodby jsou vydlážěny původní mozaikovou dlažbou z Rakovnických keramických závodů.

V roce 1903 budovu užíval Pensijní fond úředníků a podúředníků c. k. ministerstva železnic.https://kramerius.nkp.cz/kramerius/ontheflypdf_MGetPdf;jsessionid=256902F71FF6084E65A21E43460327D8?app=10&id=7939&start=1539&end=1540 Adressář královského hlavního města Prahy a sousedních obcí Bubenče, Karlína, Smíchova, Kr. Vinohrad, Vršovic a Žižkova, Praha 1896, kapitola Nové Město, s.89].

Palác byl od 80. let součástí památkové zóny, samotný objekt získal památkovou ochranu až roku 1992, kdy byly mnohé součásti vybavení a výzdoby poškozeny (například štuková výzdoba v patrech, dveře a vitráže), zdevastovány, nebo vyloupeny (sochy). V současnosti jsou fasády, chodby, vrata, dveře i štukatury ve špatném stavu a celý palác má zrezivělé plechové střechy.

Současné využití Palác patří Městské části Praha 2, je činžovní (apartmány slouží ke krátkodobým pronájmům), v části suterénu, přízemí, mezaninu a ve dvoře sídlila od 90. let 20. století Armáda spásy, nyní je sídlem denního centra služeb „Naděje“, neziskové organizace pro lidi bez domova, kteří sem míří z Hlavního nádraží a Vrchlického sadů, přes dvůr je propojeno s jejím denním stacionářem pro mladé U Bulhara, která má zvláštní vchod od Severojižní magistrály. V 1. patře sídlí dermatologické ordinace sanatoria profesora MUDr. Arenbergera.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Novorenesanční paláce v Praze Kategorie:Kulturní památky na Novém Městě (Praha 2) Kategorie:Stavby na Novém Městě (Praha 2)