Xenothrix mcgregori je vyhynulá ploskonosá opice z Jamajky, jediný zástupce rodu Xenothrix.
Popis Kosterní pozůstatky zastupuje několik dolních čelistí se zuby, kosti obličejové části lebky a také některé části postkraniálního skeletu. Na základě dentálních pozůstatků se odhadovala hmotnost dospělce na 5–6 kg, odhady založené na studiu postkraniálních pozůstatků uvádějí menší hmotnost, přibližně 2–4 kg. Anatomií šlo o nezvyklého primáta, poněvadž třebaže u něho došlo k redukci poslední třetí stoličky dolní čelisti jako u kosmanů a tamarínů, byl mnohem větší než jmenované opice. Jiné specializace se dokonce vymykaly i ostatním ploskonosým, jmenovat lze zejména předpokládaný jedinečný pomalý pohyb po čtyřech nebo jiné poměry stoliček, vybavených navíc velmi výraznými hrbolky; první stoličky byly mnohem větší než druhé. Odlišnosti lze pozorovat také ve tvaru dolní čelisti, velikosti očnic nebo objemu vedlejší nosní dutiny sinus maxillaris.
Systematika Rod i druh poprvé popsali Ernest E. Williams a Karl F. Koopman v roce 1982 na základě subfosilních pozůstatků objevených v jeskyni Long Mile ve farnosti Trelawny na Jamajce. Na základě zmíněných nezvyklých morfologických znaků byla systematika rodu Xenothrix velmi proměnlivá. V rámci žijících skupin byl pokládán za příbuzného nočním opicím mirikinám, nebo titiům. Jiné práce se přikláněly k jedinečnému postavení rodu Xenothrix (samostatná čeleď Xenotrichidae), resp. ostatních vyhynulých karibských opic, jako byl rod Paralouatta. Podle některých interpretací šlo o kmenové ploskonosé opice, tj. předcházející poslednímu společnému předku všech dnes žijících zástupců. Analýza archaické DNA z roku 2018 potvrdila pozici rodu Xenothrix jako blízce příbuzného opicím titi, a tedy spadajícího do současné čeledi chvostanovití (Pithecidae). Ostatní vyhynulí karibští primáti podle výsledků práce kolonizovali region nezávisle.
Ekologie Všechny kosterní pozůstatky rodu Xenothrix jsou nejvýše pleistocenního stáří. Studie z roku 2017, založená na radiouhlíkové metodě datování, odhadla stáří poslední zjištěné subfosilie na 1 477 ± 34 kalibrovaných let před současností. Je možné, že opice na Jamajce přežívala ještě při novověké evropské kolonizaci tohoto ostrova, irský lékař Hans Sloane se totiž zmiňoval o přítomnosti opic na severu Jamajky ještě v první čtvrtině 18. století (byť se domníval, že sem byly dovezeny z Afriky). Snad i proto byl Xenothrix mcgregori zařazen na seznam vyhynulých druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody, jenž zahrnuje pouze druhy zaniklé po roce 1500.
Ekologicky šlo možná o plodožravou opici, podle jiných hypotéz se krmila také hmyzími larvami jako madagaskarští ksukolové. Podle některých interpretací mohl Xenothrix představovat dokonce jistou analogii vůči lenochodům. Důvody vyhynutí zůstávají taktéž nejasné. Výše uvedená studie z roku 2017 datuje lidskou přítomnost na ostrově již před asi 1 208 ± 121 kalibrovanými lety před současností, odhadované datum vyhynutí rodu Xenothrix pak klade na asi 900 let před současností. Je možné, že relativně velká hmotnost tuto opici učinila zranitelnou vůči lovu ze strany domorodých Taínů, což v kombinaci s přirozenou vzácností vedlo k vyhynutí druhu. Podobný časový průběh se objevuje i u jiných vyhynulých savců Velkých Antil, například lenochodů či hlodavců.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Chvostanovití Kategorie:Vyhynulí savci podle IUCN Kategorie:Vyhynulí primáti