Třetí vláda Andreje Babiše je úřadující vláda České republiky, která v prosinci 2025 nahradila kabinet Petra Fialy. Prezident republiky Petr Pavel 27. října 2025 pověřil jejím sestavením předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, jakožto lídra vítězného subjektu v říjnových volbách do sněmovny. Dne 9. prosince jej jmenoval předsedou vlády, ostatní členy vlády pak 15. prosince 2025.
Na šestnáctičlenné koaliční vládě se podílejí ANO 2011, Svoboda a přímá demokracie a Motoristé sobě. Kabinet se stal v pořadí sedmnáctým od založení samostatné České republiky a třetím v čele Andrejem Babišem. Vedoucí Úřadu vlády je Tünde Bartha a tiskovou mluvčí vlády Karla Mráčková.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, v níž na počátku volebního období kabinet disponoval většinou 108 mandátů, vyslovila 15. ledna 2026 vládě důvěru poměrem hlasů 108 : 91.
Vznik vlády náhled|vlevo|Složení při jmenování vlády (2025): Zástupci ANO, SPD a AUTO dne 25. října 2025 uvedli, že se dohodli na všech základních tezích společného programu. Ve sněmovně disponovali na základě voleb většinou 108 mandátů. Podle dohody měla vláda mít 16 členů, z toho 9 členů ANO, 4 AUTO a 3 SPD. Dne 3. listopadu 2025 byla v Poslanecké sněmovně PČR podepsána koaliční smlouva mezi zástupci ANO, SPD a Motoristů sobě.
V programovém prohlášení se trojkoalice ANO, SPD a Motoristé sobě negativně vymezila k Zelené dohodě pro Evropu, tzv. Green Dealu, a odmítla zavádění emisních povolenek EU ETS2 pro domácnosti. Naopak podpořila energetický mix, který by vedle obnovitelných zdrojů a jaderné energie zahrnoval také zemní plyn a uhlí.
Dne 9. prosince prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády a na jeho návrh 15. prosince 2025 ostatní členy vlády. Patnáctičlenný kabinet byl méně početný než předchozí Fialův se 17–18 členy. Předseda Motoristů sobě a poslanec Petr Macinka byl jako místopředseda vlády pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva životního prostředí. Vláda tak byla složena z 9 členů navržených ANO (z toho 3 nestraníci), 3 navržených AUTO (1 nestraník) a 3 nestraníků za SPD.
Dne 15. ledna 2026 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila vládě důvěru.
Seznam členů vlády
Úřad Člen vlády Nástup do úřaduOdchod z úřadu Předseda vlády Andrej Babiš střed|bezrámu|120px ANO úřadující1. místopředseda vládyMinistr průmyslu a obchoduKarel Havlíčekstřed|120px|Karel Havlíček ANO úřadující Místopředseda vládyMinistr obrany Jaromír Zůnastřed|120px|Jaromír Zůna nestr. za SPD úřadující Místopředseda vládyMinistr zahraničních věcí Petr Macinkastřed|120px|Petr Macinka AUTO úřadující Místopředsedkyně vládyMinistryně financí Alena Schillerovástřed|120px|Alena Schillerová ANO úřadující Ministr spravedlnostiPředseda Legislativní rady vlády Jeroným Tejcstřed|120px|Jeroným Tejc nestr. za ANO úřadujícíMinistr vnitra Lubomír Metnarstřed|120px|Lubomír Metnar ANO úřadujícíMinistryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázovástřed|120px ANO úřadující Ministr zdravotnictví Adam Vojtěchstřed|120px|Adam Vojtěch nestr. za ANO úřadujícíMinistr životního prostředí Petr Macinka(pověřen řízením)střed|120px|Petr Macinka AUTO Igor Červenýstřed|120px AUTO úřadující Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga120px|střed|bezrámu nestr. za ANO úřadující Ministr dopravy Ivan Bednárikstřed|120px nestr. za SPD úřadujícíMinistr práce a sociálních věcí Aleš Juchelkastřed|120px ANO úřadujícíMinistr zemědělstvíMartin Šebestyánstřed|120px nestr. za SPD úřadující Ministr kultury Oto Klempířstřed|120px|Oto Klempíř nestr. za AUTO úřadující Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastnýstřed|120px|Boris Šťastný AUTO úřadující
Počet členů podle navrhujících subjektů ANO9 AUTO4 SPD3
Diagram složení vlády náhled|
Vývoj ve vládě
Jmenování Igora Červeného Dne 16. února 2026 oznámil premiér Andrej Babiš, že nominantem na funkci ministra životního prostředí za stranu Motoristé sobě se stal Igor Červený. Stalo se tak několik dní poté, co Babiš potvrdil, že prezident Petr Pavel nikdy do funkce nejmenuje původně zamýšleného kandidáta na funkci Filipa Turka. Od prosince 2025 byl vedením ministerstva životního prostředí pověřen Petr Macinka. Červený byl ministrem jmenován dne 23. února 2026.
Činnost vlády
Procesní činnosti Dne 5. ledna 2026 vláda schválila své programové prohlášení. Dne 26. ledna 2026 vláda schválila přepracovaný rozpočet na rok 2026 se schodkem 310 miliard korun (předchozí Fialova vláda navrhovala 286 miliard). Dne 9. února 2026 rozhodla vláda o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV) poté, co její zástupci veřejně kritizovali přepracovaný rozpočet. Za zbytečnou označil premiér Babiš i Národní rozpočtovou radu, která je zřízena zákonem.
Vláda sepsala svůj Etický kodex, který po členech vlády vyžaduje korektní vystupování, poskytování pravdivých informací, nulovou toleranci nekalého jednání, nezneužívání funkce k prosazování soukromých cílů a při střetu zájmů odchod za dveře. Podle politologa Jana Bureše ho někteří již porušili. Firma Seznam.cz podala na předsedu vlády Babiše žalobu kvůli sílícím útokům na společnost a ochranu dobré pověsti právnické osoby. Podle Seznamu Andrej Babiš opakovaně veřejně šíří nepravdivá tvrzení o krácení daní společností Seznam.cz a útočí na tiskových konferencích na novináře redakcí Seznam Zprávy a Novinky.cz a označuje jejich zpravodajský obsah za lživý a manipulativní.
Zatímco za předchozí vlády Petra Fialy blokovaly současné vládní strany sněmovnu nekonečnými projevy (Tomio Okamura z SPD měl rekord přes 10 hodin, Andrej Babiš z ANO přes 6 hodin), po nástupu do vlády okamžitě začaly přípravy na omezení možnosti obstrukcí. Vláda byla jmenována 15. prosince 2025, 19. prosince vláda změny jednacího řádu Sněmovny podpořila, 23. prosince bylo stanovisko vlády zasláno do sněmovny, týž den rozesláno poslancům, a hned po Novém roce předseda sněmovny Tomio Okamura doporučil návrh projednat. V polovině února byl návrh jako první bod jednání sněmovny projednán a sněmovna ho navrhla schválit už v prvním čtení, což je mimořádný prostředek pro schvalování akutních věcí.
Vláda od začátku výkonu svého mandátu obcházela legislativní proces připomínkového řízení tím, že hotové návrhy zákonů a dalších předpisů předkládala jako poslanecké návrhy. K návrhům předpisů se tak nemohly vyjadřovat odborné instituce. Návrhy byly často kritizovány pro legislativní chybovost a neúplnost.
V červenci 2026 vláda poprvé komplexně vyhodnotila plnění úkolů na jednotlivých ministerstvech. Z vytyčených 978 úkolů jich podle svého prohlášení splnila 195 a dalších 774 bylo rozpracováno (na devíti se nepracovalo).
První přijatá opatření Vláda Andreje Babiše na svém prvním řádném zasedání dne 16. prosince 2025 odmítla tehdejší podobu Paktu o migraci a azylu EU, emisní povolenky ETS2, zrušila zvýšení odvodů živnostníků, snížení regulované složky elektřiny tím, že stát bude platit platby za podporu obnovitelných zdrojů (17 miliard korun ročně), poslanecký návrh na změnu stavebního zákona (centrální stavební správa, stavby hromadného bydlení budou veřejným zájmem), převod 7,9 miliard korun z rezerv Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) do menších pojišťoven.
Propouštění úředníků a jiné personálie Ihned po nástupu nové vlády v prosinci 2025 došlo k propuštění několika vrchních ředitelů sekcí ministerstev. V lednu 2026 došlo k restrukturalizaci sekcí, které umožnily další propouštění. Nejvíce medializované případy byly v gesčních ministerstvech Motoristů sobě (Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zahraničních věcí). Výměna řídících pozic se ale děla i na dalších ministerstvech. Za první čtyři měsíce ve funkci vláda nechala propustit 480 úředníků ministerstev a zrušila útvary strategické komunikace, které zřizovala předchozí Fialova vláda, a to včetně funkce jejich koordinátora, kterým naposledy byl Otakar Foltýn, který na funkci rezignoval krátce po volbách. Na Ministerstvu vnitra šlo například o Krizový informační tým, který stál mj. za informační kampaní přípravy obyvatelstva na mimořádné události 72 hodin. Dále vláda zrušila Oddělení přípravy občanů k obraně státu na Ministerstvu obrany.
Vláda také oznámila svůj záměr zrušení zákona o státní službě, jehož účelem bylo chránit úředníky před politickou zvůlí. Podle představ vlády měly úředníci přejít z režimu státní služby do běžného pracovního poměru. Političtí představitelé ministerstev by tím získali větší kontrolu nad odměňováním úředníku a tato změna by zjednodušila propouštění.
Současně od začátku roku 2026 docházelo k výměně členů dozorčích rad a vedení státních podniků a podřízených organizací, která svým rozsahem kontrastovala s předchozí vládou Petra Fialy. Na jejich místa často dosazovali lidi spojené se svými stranami nebo Agrofertem, často jmenováním bez výběrových řízení. Některé případy se dočkaly značné medializace. Jedním z nich bylo odvolání ředitele Krkonošského národního parku Robina Böhnische, kterého po vzájemné dohodě 9. března 2026 odvolal ministr Igor Červený (AUTO). Podle Deníku Referendum za jeho odvoláním stála tamní podnikatelská lobby napojená na Motoristy.
Dalším případem bylo odvolání ředitelky Národní galerie Praha Alicje Knast, kterou 13. března odvolal ministr Oto Klempíř (za AUTO) dle jeho slov za „strnulost organizace“. Dne 23. února 2026 byl odvolán po 13 letech šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek v době, kdy správní rada nebyla úplná, a kdy její předseda, poslanec a hejtman plzeňského kraje Kamal Farhan (ANO) ukryl jeho odvolání pod bodem „různé“ a novým ředitelem byl zvolen jeho náměstek Ivan Duškov, který Kabátka nahradil bez výběrového řízení. Odvolání odůvodnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) za „reputační škraloupy“ a později za ztrátu důvěry.
V květnu 2026 vláda oznámila, že k červenci přeřadí lidskoprávní odbory z Úřadu vlády na příbuzná ministerstva. Postup se setkal s kritikou odborníků, kteří varovali před ztrátou nadresortnosti. Přes padesát expertů z vládních rad a výborů podalo na protest rezignaci. Na Úřadu vlády nakonec zůstaly vládní rady, nikoli však spojené agendy. Proti přesunu konaly odbory Úřadu vlády jednodenní stávku, které se účastnilo 58 zaměstnanců. Přesun agend ovšem nezastavili.
Na 1. června 2026 vyhlásily odbory tzv. Agentury pro sociální začleňování spadající pod Ministerstvo pro místní rozvoj jednodenní stávku na protest proti rozpuštění Agentury (ve skutečnosti odboru sociálního začleňování MMR) a provádění neprojednaných reorganizací, které dle odborů rozbíjely fungující organizační struktury úřadů.
Neziskové organizace Vláda deklarovala boj proti tzv. „politickým neziskovým organizacím“ a provedla kroky k omezení dotací pro neziskový sektor. Podle expertů z Národní rozpočtové rady ale škrty ohrožovaly sport mládeže, školství, sociální služby a ochranu přírody. V některých případech zrušení dotace neziskové organizaci vedlo k zasmluvnění soukromé společnosti k obdobné činnosti ale s vyššími náklady pro stát.
Zejména Motoristé ve vládě prosazovali zákon o neziskových organizacích, který by měl zvýšit státní dozor nad těmito organizacemi. Již v dubnu 2026 ovšem Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že od záměru kompletního zrušení dotací ustoupí a nadále bude podporovat vybrané oblasti. Současně ale deklarovalo, že nebudou podporovat vzdělávání o klimatické krizi.
Zbrojení a výdaje na obranu