Mundus, celým jménem „Mundus" akciová společnost spojených rakouských továren na nábytek z ohýbaného dřeva, byla firma zabývající se výrobou a prodejem nábytku z ohýbaného dřeva.

Situace V roce 1842 získal Michael Thonet od K.K. allgemeinen Hofkammer ve Vídni patent „Holz in beliebige Formen und Schweifungen zu biegen“ (Ohýbání dřeva v jakémkoli tvaru a formě). Po vypršení platnosti patentu v roce 1869 se průmysl ohýbaného dřeva rychle rozvíjel, a to natolik, že do roku 1893 vyrábělo ohýbaný nábytek 51 firem (z toho 25 v Rakousko-Uhersku). Později bylo uváděno 60 továren v Rakousku-Uhersku, které zaměstnávaly 35 tisíc dělníků a vyvážely zboží o celkové hmotnosti 22 tisíc tun. Export se potýkal s celními barierami.

Výrobci ohýbaného nábytku si uvědomovali, že k prosazování oborových zájmů je nejefektivnější koordinovaný postup. Na výzvu Josefa Mauksche ze společnosti Josef Hofmann nástupci, Bílsko se účastnili v květnu 1897 zakládající schůze Sdružení výrobců ohýbaného nábytku. Na návrh Felixe Kohna (ze společnosti Jacob & Josef Kohn) byl zvolen předsedou Jakob Thonet (ze společnosti Gebrüder Thonet). Zástupci 18 firem zvolili výbor složený ze členů společností Gebrüder Thonet, Jacob & Josef Kohn, Josef Hofmann Nachfolger, Actien-Gesellschaft vormals Harnisch & Co. a E. M. Schlosser.

Vznik firmy Již v roce 1906 se objevily informace o záměru banky kk priv. Österreichische Credit-Anstalt für Handel und Gewerbe integrovat 19 továren na ohýbaný nábytek v Rakousku-Uhersku do jedné akciové společnosti. Iniciátorem tohoto spojení byl Leopold Pilzer. Vytvořená akciová společnost by byla konkurenceschopným podnikem, který by mohl soutěžit na trhu ohýbaného nábytku zavedené firmě Thonet a další velké firmě Jakob & Josef Kohn. Noviny spekulovaly, že se na začátku roku 1907 bude konat plenární zasedání těchto výrobců, na kterém bude dohodnuta fúze. Kapitál zakládané společnosti měl činit 5 až 8 milionů korun.

Ministr C. k. ministerstva vnitra dekretem ze dne 5. července 1907, č. 22496 udělil povolení k založení akciové společnosti pod názvem „Akciová společnost Spojených rakouských továren na nábytek z ohýbaného dřeva se sídlem ve Vídni" a schválil její stanovy. Stalo se tak po konzultaci s ministerstvem obchodu, ministerstvem financí a ministerstvem financí Císařského a královského soukromého rakouského úvěrového ústavu pro obchod a průmysl ve Vídni. S ministerstvem vnitra předem spolupracovali Dr. Rudolf Weill a Leopold Pilzer (oba z Buczkowic u Bielska), Josef Manksch a Max Löwenthal (oba z Heinzendorfu u Bielska), inženýr Karel Jaworek ze Schibitzu u Těšína, Rudolf Lazar z Niemes, Friedrich Flaschner z Bodenbachu a Samuel Hoffmann z Mährisch-Weißkirchenu.

Akciová společnost byla zaprotokolována po přijetí stanov na ustavující valné hromadě dne 16. července 1907. Na valné hromadě bylo rozhodnuto o uzavření partnerství na dobu třiceti let s akciovou společností Sjednocených maďarských výrobců ohýbaného nábytku, která byla založena v následujících dnech. Cílem bylo zajistit vyplácení stejné dividendy pro obě společnosti. Společnost, která dosáhne vyššího zisku, musí druhé společnosti poslat finance tak, aby obě společnosti obdržely stejné procento zisku. Na valné hromadě byli zvoleni členové předsednictva. Na následném zasedání správní rady byly obsazeny funkce ve správní radě a managementu. Posty obsadili zástupci banky a bývalí majitelé továren. Jedním z ředitelů byl jmenován Leopold Pilzer.

Na valné hromadě konané dne 8. února 1908 se usnesli akcionáři na názvu společnosti. Nový název zněl: „Mundus" Aktiongesellschaft der Vereinigten Oesterreichischen Bugholzmöbelfabriken. Český název společnosti: „Mundus", akciová společnost spojených rakouských továren na nábytek z ohýbaného dřeva. Přidání slova „Mundus" (svět) k dosavadnímu pojmenování naznačovalo aspirace jejích zakladatelů koncernu. Do roku 1912 továrny koncernu vyráběly denně 10 000 kusů ohýbaného nábytku.

Na valné hromadě bylo konstatováno, že zisky za rok 1907 nebyly uspokojivé. Nastaly problémy při těžbě dřeva kvůli nepřízni počasí.

„Mundus" Aktiongesellschaft der Vereinigten Oesterreichischen Bugholzmöbelfabriken spojila tyto společnosti: Císařská a královská privilegovaná továrna na masivní ohýbaný nábytek Rudolf Weill & Co, Buczkowice, kterou založili 2. března 1896 Rudolf Weill a Leopold Pilzer. Josef Hofmann (Nachfolger),Heinzendorf bei Bielitz–Jasienica (Powiat Bielski) Továrny na nábytek Josef Jaworek, Těšín Rudolf Lazar, Niemes Friedrich Flaschner, Bodenbach J. Sommer, Mährisch-Weißkirchen V roce 1909 probíhalo jednání o připojení firmy Schlosser a Hückel, Drnholec

Formální likvidace společnosti, po převedení akcií v roce 1920, byla provedena 15. května 1928. Formálně nástupnická společnost nesla jméno „Mundus" Aktiongesellschaft der Vereinigten Oesterreichischen Bugholzmöbelfabriken in Liquidation.

„Mundus" Aktiongesellschaft der Bereinigten Ungarischen Bugholzmöbel­fabriken spojila tyto společnosti: Johann Weitzer, továrna na stroje a vagony a slévárna železa AG, Borosjenö (rumunsky Ineu) Ungvárer Electricity AG, Maďarsko Una Holzindustrie AG, Varazdin Josias Eissler & Sons, Košice Fiumaner Möbelfabriks-AG, Vrata (Fužine)

V roce 1909 byla získána firma Actien-Gesellschaft vormals Harnisch & Co, Neusohl Do roku 1914 byly poslední jmenované továrny v důsledku koncentrace výrob uzavřeny.

Firma dovážela dýhované desky z Ruska, protože vyráběla i nábytek z neohýbaného dřeva.

V červenci 1917 byla uzavřena dohoda o převodu velkého počtu akcií Ersten Oesterreichischen Aktiengesellschaft zur Erzeugung von Möbeln aus gebogenen Holze Jakob & Josef Kohn na bankovní instituce zainteresované v Mundusu a na samotný Mundus. Akciová společnost Jakob a Josef Kohn si stejně jako akciové společnosti Mundus zachovala úplnou nezávislost a byla deklarována neexistence záměru fúze ani konsolidace provozu.

V roce 1917 rozhodlo představenstvo společnosti Mundus o navýšení základního kapitálu.

Mundus po 1. světové válce V Curychu byla ve spolupráci s místní bankou Blankart & Cie. založena komanditní společnost s názvem „Mundus“ Allgemeine Handels- und Industrie-A.-G., Curych,se záměrem získat akcie: rakouské a maďarské akciové společnosti „Mundus“ výměnou za akcie „Mundus“ Allgemeine Handels- und Industrie; právo na výměnu akcií bylo uděleno a toto právo muselo být uplatněno do 31. srpna 1920. První rakouské akciové společnosti na výrobu ohýbaného nábytku, Jakub & Josef Kohn, Vídeň a několika dalších přidružených společností.

Tato akvizice zachovala jednotu výše zmíněných společností, které mají stálá sídla ve všech nástupnických státech.

V roce 1920 získala společnost Mundus většinu akcií společnosti Ersten Oesterreichischen Aktiengesellschaft zur Erzeugung von Möbeln aus gebogenen Holze Jakob & Josef Kohn, Wien a byla založena společnost Mundus-Kohn AG. V roce 1923 se firma spojila s firmou Thonet. Vznikl tak koncern Thonet – Mundus s továrnami v těchto místech: Koryčany, Bystřice pod Hostýnem, Veľké Uherce (Slovensko), Halenkov, Vsetín, Nowo Radomsko (Polsko), Frankenberg (Eder) (Hessensko).

Leopold Pilzer vedl koncern s 20 výrobními závody, rozmístěnými po nástupnických státech bývalé monarchie Rakousku-Uhersku a v Německu, s více než 20 000 zaměstnanci, kteří vyrobili 20 tisíc tun ohýbaného nábytku. Generální ředitel Leopold Pilzer ubránil holding před násilným převzetím; mimo jiné i proto, že byl jejím významným akcionářem.

Z marketingových důvodů byly výrobky firem Thonet a Kohn nadále označovány původními názvy a ochrannými známkami.

V roce 1938, po anexi Rakouska nacistickým Německem, byl koncern Thonet-Mundus rozpuštěn. Bratři Thonetové (Gebrüder Thonet) si ponechali práva na značku v Německu a Rakousku (východně od Rýna) a Leopold Pilzer si ponechal práva ve Francii, Anglii a Spojených státech.

Mundus v Československu Firma Mundus – Jakub a Josef Kohn měla v nejisté poválečné situaci sídlo v Českém Těšíně. Mimořádná valná hromada svolaná na 14. ledna 1924 měla na pořadu jednání ustanovení sídla společnosti v Praze.

Ekonomickým problémem nově vzniklého Československa bylo mimo jiné sídlo československých podniků mimo stát. Národní shromáždění vydalo 11. prosince 1919 nostrifikační zákon, který ukládal firmám povinnost přemístit sídlo firmy a její hospodářské vedení na území Československa. Firma Mundus se rozdělila na mateřskou firmu a několik dceřiných společností.

Dne 4. června 1924 se konaly dvě valné hromady. V Praze to byla valná hromada společnosti Mundus – Jakub a Josef Kohn, spojené čsl. továrny na nábytek z ohýbaného dřeva, akc. spol., v Brně to byla valná hromada Thonet, akc. spol. Na těchto valných hromadách byla schválena fúze obou společností a název „Thonet - Mundus", spojené československé továrny na nábytek z ohýbaného dřeva. Německý název společnosti: Thonet – Mundus, Vereinigte tschecho­slowakische Bugholzmöbelfabrik in Brünn. Presidentem správní rady byl Dr. Jaroslav Preiss.

Výstavba jednotlivých továren byla situována blízko lesů s bukovým dřívím. Thonetové si zajišťovali zdroje bukového dříví koupí lesů. Při zavádění lesní reformy se členové rodiny Thonet bránili politicky i soudně.

Firma Thonet – Mundus uzavírala kartelové dohody s dalšími výrobci ohýbaného nábytku. Vysoká cla byla důvodem výstavby závodu ve Francii.

Po druhé světové válce měla firma Thonet - Mundus, československé továrny na ohýbaný nábytek. a.s. dva tisíce zaměstnanců v továrnách v Bystřici pod Hostýnem, Koryčanech, Holešově a Vsetíně.

Thonet - Mundus v Polsku Firma Thonet - Mundus, Polskie Fabryki Mebli Giętych S.A. byla založena 17. dubna 1921. Sídlila v Bielsku, v průběhu času na několika adresách. Továrny firmy byly v Buczkowicích, Rybarzowicích a Jasienici. V Radomsku měla firma továrny dvě. Bývalá radomská továrna Thonet vyráběla pro firmu, v bývalé radomské továrně Jakub & Josef Kohn vyráběla nábytkářská továrna Mazowia S.A. Gętych.

Závod v Buczowicích byl zastaven s nástupem hospodářské krize v květnu 1930 a výrobu už nikdy neobnovil. Budovy závodu se během druhé světové války využívaly jako sklady německé armády a v březnu 1945 vyhořely. Ruiny byly zbourány v 50. letech 20. století. Společnost s kapitálem 1 500 000 zlotých zaměstnávala v roce 1938 celkem přibližně 1 700 dělníků a 40 technických dozorců a úředníků.

Závod v Jasienici zničil v roce 1929 velký požár a jeho obnova byla provedena až v roce 1934. V roce 1951 se stal součástí podniku Bielskie Zakłady Przemysłu Drzewnego (Bielský závod dřevařského průmyslu) spolu s továrnou na dřevěné výrobky hraběte Larisch-Mönnicha v Jaworze a pilou Alfreda Rybińského v Rajcze. Od roku 1959 společnost fungovala pod názvem Fabryka Mebli Gentych (Továrna na ohýbaný nábytek) v Jasienici se závody: 1 (Jasienica), 2 (Jaworze), 3 (Buczkowice) a 4 (Rajcza).

Mimořádné situace Tovární objekty byly postihovány požáry. Zapálení odstavené továrny ve Vsetíně nabízel firmě Thonet – Mundus noční hlídač, zaměstnanec „hlídací a zamykací" agentury.

Další škody vznikaly krádežemi.

Při namáhavé a monotónní práci dělníků docházelo k pracovním úrazům.

Hospodářský cyklus s občasnými krizemi se dotýkal i společnosti Thonet – Mundus. Krize byly často doprovázeny stávkami dělníků, výjimečně i úředníků.

V roce 1931 nastaly obavy o kvalitu bukového dřeva používaného k výrobě ohýbaného nábytku.

Po roce 1948 Vyhláškou ministra průmyslu v Úř. 1. z 9. t. m. byl zřízen národní podnik (průmyslu dřevozpracujícího) Thonet, závody na ohýbaný nábytek, národní podnik v Bystřici pod Hostýnem (z bývalých. podniků L. A. Bernkop ve Frenštátě pod Radhoštěm, Melderovy závody v Mimoni a Thonet-Mundus v Praze II).

Výměrem ministerstva lesů a dřevařského průmyslu ze dne 19. září 1953 byl národní podnik Thonet přejmenován na národní podnik TON.

Reference

Kategorie:Nábytek Kategorie:Firmy založené roku 1908