Nya, Nia či Tija je polský bůh podsvětí. Je zmiňován pouze několika pozdně středověkých a raně novověkých pramenech, stejně jako další údajná polská božstva, a jeho autenticita je zpravidla zpochybňována či přímo odmítána.
Božstvo se poprvé objevuje ve třech pozdně středověkých pramenech, ovšem jako pouhé jméno ve výčtu údajných polských model. Jedná se o postilu Lukáše z Velkého Koźmina, kde se jméno objevuje v podobě Nia, synodální statuta Mikuláše z Pyzder, kde je užita podoba Nya a Stručných provinciálních statutech, kde se objevuje Tija, což je nejspíše zkomolenina či špatný opis. Zmínka v pravopisném pojednání Jakuba Parkoszowice napovídá výslovnost tohoto jména: [nyja] či [nja] , nikoliv [ňa]. Delší zmínka se objevuje v kronice Historiae Polonicae Jana Długosze sepsané v letech 1455–1480:
Nyovi, Yeszovi, Lyadovi a Dzydzileyle měla být podle Długosze v Hnězdně postavena ústřední svatyně, k níž se pořádaly poutě. Zkrácená verze Długoszova podání se objevuje ještě v Chronica Polonorum Matěje z Měchova z počátku 16. století.
Poslední zmínka z této doby se objevuje v Kronice Polska, Litvy, Žmudě a celé Rusi Matěje Stryjkowského z konce 16. století, která uvádí:
Hypotézy
Slovo Nyja, je, v zásadě ve shodě s Długoszovým ztotožněním s Plutonem, spojováno s různými výrazy pro umírání či podsvětí: s praslovanským *navь („podsvětí, svět mrtvých“) a *nyti („usychat, vadnout, hynout“), českým unylý nebo polským niti („hnít, zahnívat“). Většina badatelů však zpochybňuje že by mělo jít o jméno božstva. Louis Léger se domníval, že by mohlo spíše jít o označení podsvětí, Aleksander Brückner se domníval že Długosz slyšel v nějaké obřadní písni a mylně ho vyložil jako božstvo.
Reference
Kategorie:Slovanští bohové Kategorie:Bohové podsvětí Kategorie:Polské mýty a pověsti